(16.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Nebudu protahovat tuto část, já jsem i v té debatě říkal, že toto téma chceme otevřít. Zákon pravděpodobně bude, z důvodu i třeba evropské implementace, nebo respektive změn, novelizován v tomto volebním období. Chtěl bych se dobrat systémového postupu, kdy můžeme pracovat s navýšením limitů, jak je třeba i navrhováno, ale měli bychom říci i B - skutečně stanovit pravidla, která přispějí k transparentnosti, ale i třeba zjednoduší samotný proces. Já bych rád otázku limitů řešil následující novelou, v danou chvíli bych je nebral jako součást novely i z těch důvodů, které jsem zmínil.
V Senátu jsem vystupoval v tomto směru konzistentně, vyslechl jsem si názory senátorů a chápu i postoj z pohledu čerpání zdrojů, nebo respektive i kroků, které je třeba dělat na úrovni samospráv a krajů. Nicméně za mne bylo k této změně stanovisko nedoporučující.
Další Senátem navržená změna se týká střetu zájmů, které bylo i při projednávání ve Sněmovně otevřeno a na kterou reagoval i pozměňovacími návrhy kolega Jakub Michálek. Ten návrh byl následně stažen, protože ve Sněmovně nebyla dostatečná podpora pro projednání toho zákona v této formě. Senátem schválená regulace, která je do zákona o zadávání veřejných zakázek přesouvána ze zákona o střetu zájmů, vychází z pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka a ještě jej následně upravuje. Já bych nešel úplně do detailu toho pozměňujícího návrhu, nicméně i v této věci máme zákon, který řeší střet zájmů, kde jsou vydefinovány věci, jako je evidence skutečných majitelů, a z logiky věci si myslím, že v momentě, kdy zadavatel rozhoduje, by měl mít jasný, zákonem podložený návod, jakým způsobem postupuje tak, aby případně s minimem administrativní náročnosti mohl vyloučit dodavatele, na které se aplikace střetu zájmů vztahuje.
Já jsem tento návrh v Senátu podpořil v momentě, kdy ovšem dávám na jakousi misku vah několik aspektů. První z nich je nutnost mít tento zákon projednán a schválen z důvodů neplnění legislativních povinností a výhrad Evropské komise k nedostatečné implementaci, což si myslím, že je motor, který žene legislativu dopředu. Podle mne věcně správného pozměňujícího návrhu, který se týká propsání pravidel ze střetu zájmů do legislativy, ale zároveň skok limitů, poměrně významný skok limitů, který má, jak jsem zmiňoval, i sekundární dopady. Já bych za sebe doporučoval, a takto, tím směrem vystupuji, skutečně v tuto chvíli zachovat sněmovní verzi, na které nakonec byla ta široká dohoda s tím - jak jsem již řekl - tématem, a není to, co jsem zatím slíbil, to jsem vždycky jako ministr dodal, i v legislativních věcech, není to nějaký planý slib, ale podívat se na limity v souvislosti i těch pravidel, která je doprovázejí, v další novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek.
Poslední změnou jsou potom ze Senátu, nebo jsou čtyři legislativně technické úpravy - jsou to úpravy, které obsahují drobné technické nedostatky. Lze je považovat za vhodné v případě, že by k jejich opravě nedošlo. To však nezpůsobuje žádné zásadní problémy a budou odstraněny výkladem. Ten překlenovací výklad, nechci říci - podle mne je vlastně triviální.
Tolik asi za mne stručné slovo úvodem. Jsem připraven reagovat na případné dotazy i připomínky, ať už zazní z pléna od kohokoli. Děkuji za možnost úvodního slova.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní bych poprosila, aby se slova ujal senátor Josef Bazala. Prosím, máte slovo.
Senátor Josef Bazala: Děkuji. Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegové ze Senátu Parlamentu České republiky mne vyslali k vám do Poslanecké sněmovny odůvodnit Senátem vrácený návrh zákona o zadávání veřejných zakázek.
Senát tento návrh zákona projednal na své 11. schůzi dne 10. května 2023 a pod usnesením číslo 166 se usnesl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou tři.
První pozměňovací návrh se týká navýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. Reaguje na růst cen stavebních prací i služeb v posledních letech. Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu byl naposledy upravován zákonem č. 341/2013 Sb., který novelizoval ještě původní zákon o zadávání veřejných zakázek z roku 2006 a stanovoval s účinností od 1. ledna 2014 limit pro veřejné zakázky malého rozsahu, pro dodávky služeb na 2 miliony korun bez DPH a pro stavební práce na 6 milionů korun bez DPH. Tyto limity byly přísnější než evropská legislativa. Za posledních více než devět let ceny výrazně stouply, v důsledku čehož jsou dopady zákona daleko striktnější a ukládá zadavatelům povinnost vypisovat veřejnou zakázku pro daleko větší podíl nákupu služeb a stavebních prací. To s sebou nese vyšší administrativní zátěž a prodlužuje se realizace veřejných nákupů, což způsobuje zadavatelům řadu problémů. S přihlédnutím k vysoké inflaci a růstu cen přináší tento pozměňovací návrh jednoduché a flexibilní řešení, jak zjednodušit státní správu a místní samosprávu, aniž by byla dotčená transparentnost nakládání s veřejnými prostředky.
Tento pozměňovací návrh byl předložen s velkou podporou Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Pro pozměňovací návrh hlasovalo 57 ze 75 přítomných senátorů a senátorek napříč politickým spektrem, což je ukázka jeho potřeby.
Druhý pozměňovací návrh řeší problematiku přesunutí povinnosti vyloučit účastníka zadávacího řízení, který by byl veřejným funkcionářem, ve smyslu zákona o střetu zájmů a zákona o zadávání veřejných zakázek, znemožňuje nebo významně ztěžuje uplatnění zákazu dle § 4b zákona o střetu zájmů v praxi. Zároveň v rámci proporcionality navrhovaného řešení střetu zájmů omezuje okruh veřejných zadavatelů, na které současné ustanovení § 4b zákona o střetu dopadá. Vzhledem k postavení člena vlády či vedoucího jiného ústředního správního úřadu a rozsahu jeho exekutivní moci se současné pravidlo bude nově vztahovat pouze na veřejné zadavatele, kterým je Česká republika, Česká národní banka, státní příspěvkové organizace a jiné právnické osoby, které Česká republika, Česká národní banka nebo státní příspěvkové organizace převážně financuje. Může v něm uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů jeho statutárního nebo kontrolního orgánu.
Nově navrhované ustanovení nebude dopadat především na územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, kde vrcholný funkcionář exekutivy zpravidla nevykonává působnost přímo. Pro tento pozměňovací návrh hlasovalo 72 ze 75 přítomných senátorek a senátorů s podporou předkladatele, tedy Ministerstva pro místní rozvoj.
Třetí pozměňovací návrh napravuje legislativně technické vady v návrhu zákona, terminologické nepřesnosti a odkazy na zrušené právní předpisy.
Navrhované změny byly konzultovány s Ministerstvem pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj se k návrhu vyjádřilo kladně. Pro tento pozměňovací návrh hlasovalo 69 ze 74 přítomných senátorů a senátorek s podporu Ministerstva pro místní rozvoj.
Zdvořile vás žádám jménem zástupců horní komory o podporu znění postoupeného Senátem Parlamentu České republiky. Děkuji. ***
