(11.20 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Zároveň s tím navrhujeme i odchod z burzy v Lipsku s elektrickou energií potřebnou pro náš stát a na burzu do Lipska jít pouze s přebytkem elektřiny, kterou u nás vyrobíme. Rovněž tím by se mohla i saturovat část chybějící elektrické energie pro Bavorsko, podle jednání s Německem tímto vyřešit reparace. Je možné v případě dohody převzít i další uzavřené jaderné elektrárny v Německu a ty provozovat. Bylo by to také i částečné vyrovnání toho, že u nás, a často na úrodné půdě, působí řada německých firem, supermarketů a skladů, kterým poskytujeme levnou pracovní sílu oproti Německu, dálnice a další dopravní cesty, na jejichž opravách se německá strana nepodílí.
Proto navrhujeme jednání s německými partnery, v první etapě s Bavorskem. Bavorsko má na svém území pět bloků: Gundremmingen, blok B+C, Isar 1+2, Grafenrheinfeld o celkovém výkonu 6 421 MWh, to znamená třikrát větší než Temelín. Bavorsko může být jako první spolková země spolupracující s Českou republikou, která do Berlína vyšle signál o napravení špatného rozhodnutí Evropské unie a vlád Německa. Zároveň se zabrání deindustrializaci Bavorska. Levnou, neemisní a spolehlivou elektřinou se znovu zprovozní jaderné elektrárny pěti bloků dle nejpřísnějších bezpečnostních standardů. Tím se rovněž přispěje k dekarbonizaci spalovacích elektráren a k nápravě a částečnému nahrazení nedostatku zemního plynu po rozhodnutí nevyužití vybudovaných přepravních kapacit Nord Stream a jeho poškození výbuchy. To lze řešit předáním počtu společně dohodnutých jaderných elektráren do vlastnictví a provozování České republiky. Po letech tak tímto oboustranně výhodným a v současnosti velmi aktuálním způsobem vypořádáme reparační pohledávky po Německu uznané vítěznými mocnostmi druhé světové války. Rovněž je to v době, kdy vzpomínáme na utrpení Židů internovaných v německých ghettech, kteří zde byli shromažďováni před jejich transportem do koncentračních táborů. Tam byli během druhé světové války nelidsky mučeni a zavražděni a pouze malá část z nich to přežila. Jejich potomci, příbuzní a všichni slušní lidé jak v České republice, tak v Německu z toho dodnes zažívají trauma a s úctou vzpomínají na tyto oběti nacismu.
Máme řešení win-win, a proto jednejme včas, než se pracovní týmy zaměstnanců KKW ISAR2 a KKW Neckarwestheim rozutečou. Další zaměstnance obnovovaných KKW lze bez problémů získat z České republiky i Německa a sociální zajištění zkušených zaměstnanců KKW obnovit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji další z řádně přihlášených je pan poslanec Černý. Máte dva body, takže já vám dám rovnou deset minut.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovoluji si navrhnout nový bod na program dnešního jednání. Vyplývá z tiskové konference vlády o daňových změnách minulý týden.
Je ironické, že současná vláda, nebo lépe řečeno současné vládní strany, když byly v minulém volebním období v opozici, tehdejší vládu kritizovaly za špatnou a někdy zmatenou komunikaci k veřejnosti. To, čeho jsme byli svědkem například minulý týden, ale jen potvrzuje, že komunikace současné vlády je o mnoho horší a stále se zhoršuje.
Abych se ale dostal k bodu, co chci říct a který chci navrhnout. Ten totiž vyplývá právě z tiskové konference minulý týden a z celkového daňového balíčku, který vláda tak chaoticky minulý týden představila. Dovoluji si tedy navrhnout nový bod na program dnešního jednání s názvem Útok vlády na živnostníky. Dovolte mi, abych ho ve stručnosti odůvodnil a vysvětlil.
V rámci plánu na zlepšení stavu veřejných financí a zajištění důstojných důchodů chce vláda získat více finančních prostředků od osob samostatně výdělečně činných, tedy od živnostníků. Chce jim například zvýšit zálohy na sociální pojištění, a není to zvýšení jen tak ledajaké, jedná se o nárůst o 60 %. Ano, je pravda, že se sice nejedná o okamžité navýšení, ale o postupné, ale na faktu, že navýšení je neúměrně vysoké, to nic nemění, a že to bude znamenat velmi citelný zásah do fungování a do života těchto živnostníků. Pro ně to totiž bude znamenat ročně odvádět do systému tisíce korun navíc.
Je až úsměvné, že ale ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS však před několika týdny i třeba pro týdeník Echo mluvil o tom, že na zvyšování odvodů živnostníků nikdo v rámci konsolidace nemyslí. Prostě sliby z plakátů a billboardů jsou jen prázdná líbivá hesla, která nikdo nehodlá a nechce plnit. Vládou navrhované zvýšení odvodů živnostníků ovšem zasáhne hlavně ty nízkopříjmové. Pro ty to bude v mnoha případech doslova likvidační zvýšení. Právě jako hon na malé podnikatele to označila i Asociace malých a středních podniků. Vláda jako by si neuvědomovala obrovskou důležitost živnostníků, malých i těch středních podnikatelů, tedy lidí, kteří nesou obrovská rizika. V porovnání se zaměstnanci například živnostníci nemají nárok na nemocenskou, na mateřskou dovolenou, nedostávají stravenky, nemohou získat ošetřovné na člena rodiny, nemají nárok na placenou dovolenou a tak dále. Nesou tedy podstatně větší riziko než zaměstnanci. Když si živnostníci například chtějí udělat dovolenou, tak jedině neplacenou, dovolená je na úkor jejich platu. Živnostníci tedy nečerpají ani nemají nárok čerpat výhody, které přísluší zaměstnancům, a přes toto všechno jim vláda hází klacky pod nohy a vykopává příkopy mezi nimi a zaměstnanci.
Ovšem v souvislosti s mým navrhovaným bodem na program jednání je důležité ještě zmínit jeden další aspekt. Navrhované drastické zvýšení odvodů živnostníků zasáhne s největší pravděpodobností především ty, kteří již dostali tvrdou ránu od všech omezení způsobených covidovou pandemií. Jedná se o drobné živnostníky v oborech, jako je gastronomie, řemesla a maloobchod. Možná ajťák se stotisícovým příjmem navrhovanou změnu zvládne a tak moc ji nepocítí, ale kadeřnici v nějakém menším městě nebo na vesnici tenhle vládní balíček její činnost zlikviduje. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda k tomuto například uvedl, cituji: "Načasování je velmi nevhodné. Podnikatele zasáhla covidová krize a částečně i vysoká inflace. Stát by jim měl poskytnout čas na vydechnutí a nezatěžovat je zvýšenými odvody. Možná z dlouhodobého hlediska je možné se o tom bavit, ale tady žádná diskuse neproběhla." Konec citace.
Já se tedy ptám, co je cílem vlády? Chceme podporovat podnikání a rozvoj společnosti? Chceme podporovat občany, kteří na vlastní pěst a na vlastní riziko pracují, nebo chceme tyto občany zlikvidovat? Proto, jak jsem již říkal, navrhuji bod s názvem Útok vlády na živnostníky, a vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální a velmi palčivý problém, navrhuji ho zařadit jako první bod dnešního jednání, tedy předřadit tento bod před již pevně zařazené body.
Zároveň bych představil i návrh svého druhého bodu a v krátkosti ho odůvodním. Tento druhý bod má název Prevence kriminality jako prostředek ke snižování kriminality v České republice. Toto téma je pro společnost jako takovou velmi důležité a jeho projednání a prodiskutování zde na půdě Poslanecké sněmovny může zajistit lepší fungování celého systému prevence kriminality.
Každý rok opouští brány věznic v celé České republice okolo 10 000 odsouzených, což není nezanedbatelné číslo, ale recidiva těchto spoluobčanů je okolo 70 %. Je nutné přijmout opatření, jak tyto lidi začlenit zpět do společnosti, aby se již do výkonu trestu odnětí svobody opět nedostali. Jedná se o problematiku, která v současné době ohrožuje bezpečnost obyvatel po celé republice, protože v roce 2022 bylo v České republice trestně stíháno 75 474 osob. Ze statistických údajů zjistíme, že dobře naplánovaná strategie prevence kriminality dokáže předcházet páchání trestné činnosti, což přispívá k bezpečnosti jak ve společnosti, tak i k udržitelnému rozvoji státu. Pro občany se tak zlepšuje kvalita života a dochází ke snižování nákladů, které jsou spojené se systémem trestní justice včetně nezbytných nákladů, které plynou z trestné činnosti. Roční náklady na odsouzené se pohybují kolem 10 miliard korun za rok. ***
