(16.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další v pořadí je pan poslanec Brabec, který interpeluje pana ministra Hladíka. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, tak jsme to ještě stihli, to jsem rád.
Pane ministře, ta záležitost se týká tématu, které podle mých informací samozřejmě teď aktuálně snad i výjezdem do Libereckého kraje řešíte nebo budete řešit. Jedná se o informace o vlivu dolu Turów především na vodu, o těch už hotových, nových nebo stávajících vrtech a účinnosti té stěny, kterou tam na základě dohody mezi českou a polskou vládou polský těžař dělá. A já jsem se chtěl zeptat, protože se objevily před několika dny spekulace o tom, že tedy Poláci odmítají dávat jakékoliv informace. Podle toho, jak si to pamatuju, skutečně řada informací nepodléhá obchodnímu tajemství dle uzavřené česko-polské smlouvy, tak by mě zajímalo, jestli už tahleta věc je vyřešená, protože vím, že kromě těch občanů, popřípadě nevládních organizací, tedy kromě občanů bydlících v těsné blízkosti dolu Turów na české straně, s tím měl problém i Liberecký kraj, ten byl tenkrát partnerem i při našem vyjednávání. Tak by mě zajímalo, zda se tuhletu záležitost podařilo vyřešit, to znamená, zda je shoda na tom, jaké informace budou moci být poskytnuty české straně? Protože určitě se shodneme, že je velmi důležité, aby čeští občané měli průběžné informace, zda technická opatření realizovaná v dole Turów jsou funkční a zda hrozí nebezpečí další ztráty vody na českém území. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní má slovo pan ministr Hladík. Pane ministře, prosím.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, pane poslanče, všechno, co česká strana dostane od Poláků, to zveřejňuje, to chci deklarovat, je to na webových stránkách Ministerstva životního prostředí. Ve chvíli, kdy podle dohody polská strana něco označí za obchodní tajemství, Česká republika posoudí, zda podle českého řádu to může, nebo nemůže být obchodní tajemství, případně s tím naloží. To, co je důležité, a takto je to obsaženo i v textu dohody jako takové, že v podstatě po roce, což bude někdy na konci června nebo na přelomu června a července, se má vyhodnotit to, zda je, či není stěna, která byla před rokem postavena, účinná, to znamená, zda došlo řekněme k zastavení zaklesávání podzemní vody. To je věc, kterou budeme řešit jak z dat českých, to znamená z vrtů na české straně, tak z dat polských, která nám předávají. Pro mě to je naprosto zásadní. To znamená, kromě České geologické služby formuji řekněme mnohem širší odborný tým i z pracovníků VÚV a řekněme z akademické sféry takovým způsobem, aby dokázali jednoznačně říct, zda opatření na polské straně zabrala, to znamená, zda naše dohoda byla po faktické stránce naplněna jako taková. Pro mě je to kruciální téma, takže i proto jsem rozhodl řekněme o posílení toho týmu, jak už jsem zmínil. Díky moc.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se, zda je zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Richard Brabec: Děkuju. My oba víme, pane ministře, že ta věc - a já oceňuji, že se jí věnujete takhle důkladně, protože tím, že Polsko rozhodlo o pokračování těžby v podstatě minimálně do roku 2044 - protože já si opravdu myslím, že ve finále minimálně - i když samozřejmě uvidíme, jak vůbec dopadne cena emisních povolenek a další věci na uhlí, ale musíme s tím počítat - tak je tady opravdu důležité, aby ty informace relativně v maximální míře plynuly. A já jsem se jenom tedy chtěl ujistit, pokud bude spor o tom, zda se jedná, nebo nejedná o obchodní tajemství, kdo by to potom rozhodoval v tu chvíli? Soud? Ale pokud by česká strana měla jiný názor než Poláci, protože z logiky věci, a ta zkušenost moje byla stejná, Polsko samozřejmě jen pod tlakem vydávalo některé informace a nebylo úplně rádo, že je musí sdělovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Je zájem o doplnění odpovědi? Je tomu tak. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Je tomu tak. Byl by to nezávislý orgán v tuto chvíli, který by přezkoumával. Pro mě je takovým zásadním měřítkem jedna záležitost, a to je, kdybychom ten příběh otočili a povolovali bychom my jako česká strana důlní dílo nebo rozšíření důlního díla na našem území, tak co by mohl podnikající subjekt v Česku označovat za obchodní tajemství a co bychom takto uznali, respektive co bychom podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnili komukoliv, kdo by se povolovacího orgánu, tedy Ministerstva životního prostředí, zeptal. Takhle se na to dívám já a takhle budu chtít, aby se na to dívalo i Ministerstvo životního prostředí.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Knechtová, která interpeluje pana ministra Válka. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Ministerstvo zdravotnictví je garantem psychiatrické péče v České republice s cílem modernizovat celý systém a zvýšit kvalitu péče o pacienty. Zároveň reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center. Reforma psychiatrické péče vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace. Ta podporuje především rozvoj komunitní péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků. Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice je přitom dle strategie Ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby v co největší míře v přirozené komunitě. Myšlenka reformy s sebou přináší velkou změnu. Jakým způsobem aktuálně Ministerstvo zdravotnictví pokračuje a zajišťuje reformu, její financování, vytváření mezistupňů péče a podpory začlenění pacientů do běžné společnosti? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní má slovo pan ministr Válek. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, paní poslankyně, ani netušíte, jak jsem rád za tuto interpelaci.
Jen bych chtěl říct, že reforma psychiatrické péče se týká více rezortů a naprosto zásadní podíl musí mít Ministerstvo práce a sociálních věcí, a nejenom toto ministerstvo, ale v podstatě města a kraje, protože celá reforma například bez sociálních bytů pro tyto pacienty je nerealizovatelná v takovém rozsahu, jaká byla představa.
Reforma bude probíhat dlouhou dobu, a tak jako reforma primární péče, reforma dalších typů zdravotnictví, jak se vyvíjí zdravotnická oblast té oblasti, tak se bude stále vyvíjet reforma. Ale ta reforma byla nastartována evropskými dotacemi, byla nastartována balíkem peněz a měla jednotlivé fáze, jednotlivé kroky, a v první fázi byla reforma realizována především právě humanizací psychiatrické léčby v léčebnách a budováním center duševního zdraví plus dobudováním oddělení psychiatrické péče ve všeobecných nemocnicích. To se podařilo nastartovat, to znamená, vzniklo třicet center duševního zdraví, vznikl mechanismus, jak nová centra mají vznikat, a vznikl mechanismus úhrady ze zdravotního pojištění té části center duševního zdraví, která jsou hrazena ze zdravotního pojištění. Takže v tomto směru byla řekněme nastartována reforma a teď už by měla dále vznikat nová centra duševního zdraví v regionech tak, jak kraje budou chtít, s tím, že zdravotní část bude standardně hrazena, protože tady ta reforma není dokončena. Dokončena bude, až těch center bude dostatek. Ale mechanismus je nastartován. Ta reforma - musíme oddělit startování mechanismu pak od toho, co dlouhodobě bude probíhat.
Stejně tak byla nastartována reforma, co se týče humanizace psychiatrických léčeben. Ty se otevřely, řada z nich je otevřená pro obyvatelstvo, pokud jsou v blízkosti nebo v městech, a snížil se výrazně počet pacientů, 1 600 pacientů bylo v těch léčebnách. ***
