(14.10 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
To je z návrhu z grémia a z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou. (Hluk v sále.)
A nyní je tedy možnost vystoupit k pořadu schůze s návrhy na jeho případné změny. Jako první je přihlášen s přednostním právem pan předseda Benda a já vás všechny, kolegyně a kolegové, již teď žádám o ztišení, přesunutí vašich rozhovorů do předsálí. Platí to úplně pro celý sál, ať můžeme vyslechnout návrhy, které přednese pan předseda. Ještě jednou vás žádám o ztišení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, po dnešní dohodě grémia přednesu jenom asi čtyři změny, které - bylo to všeobecně konsenzuální - ale které jsou pouze koaliční.
To znamená, první návrh je, aby zítra za ty pevně zařazené body ve třetích čteních byly zařazeny ještě dva další body, a to bod 102, vládní návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase, sněmovní tisk 263, třetí čtení, a druhý bod 105, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách, sněmovní tisk 312. Ty zařadit za ta pevně zařazená třetí čtení s tím, že se v nich případně bude pokračovat v pátek, pokud by se to nestihlo. To jsou dva návrhy do třetích čtení. Třetí návrh se týká opět zítřka, a to, aby napevno na 13 hodin byl zařazen bod 139, sněmovní dokument 1927, Návrh na odvolání Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, s tím, že tento bod bude ukončen nejpozději v těch 13.45, kam už grémium navrhlo zařadit ty dva volební body - orgány a Grantovou agenturu. A poslední bod: ve čtvrtek po zařazených bodech Smlouvy v bloku prvních čtení navrhuji, aby byla zařazena ještě jedna smlouva ve druhém čtení, a to bod 92, vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu zjednodušeně řečeno Kosovo, sněmovní tisk 65.
Toto jsou čtyři návrhy, které si dovoluji jménem koalice přednést. Poprosím, aby je Sněmovna svým hlasováním podpořila. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za přednesené návrhy. Nyní je další přihlášenou paní předsedkyně Alena Schillerová s přednostním právem a následuje pan předseda Okamura. Ještě jednou prosím o ztišení. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych jenom upřesnila, než přejdu k bodu, o jehož zařazení požádám dnes, tak bych jenom upřesnila, že na grémiu jsme se dohodli, ale já myslím, že to je jasné, že bude otevřena 60. schůze, mimořádná, s názvem Česká pošta, a že podpoří pětikoalice prostě její program tak, aby mohli vystupovat i další poslanci než ti s přednostním právem. Jenom to zpřesňuji. Já si myslím, že to takto bylo dohodnuto, a já věřím prostě slovu pětikoalice, že to platí.
A nyní už dovolte, abych vystoupila a požádala o zařazení nového bodu s názvem Chybějící příjmy ve státním rozpočtu, anebo rozpočtové harakiri. Žádám zařadit jako první bod dnešního jednání, protože skutečně je to velmi, velmi zásadní. Bohužel, i když nerada, opětovně musím konstatovat, že strach a obavy související s reálností státního rozpočtu na rok 2023, které jsem zde z tohoto místa prezentovala opakovaně, se potvrdily... (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, já se omlouvám, ale ještě jednou: kolegyně a kolegové, moc prosím, abyste snížili hladinu hluku v sále. Pokud cokoliv potřebujete řešit, tak se přesuňte do předsálí.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Opakovaně se potvrdily a rozpočtový proces, za který plně nese odpovědnost ministr financí Zbyněk Stanjura, je vrcholem šlendriánství a rozpočtového harakiri. Predikce daňových příjmů pro Výbor pro rozpočtové prognózy, ve které jsou aktualizace odhadu příjmů daně z neočekávaných zisků za energetický a bankovní sektor, tedy windfall tax, a odhadu odvodů z nadměrných příjmů jsou ještě pesimističtějším scénářem, než mnozí očekávali, a to jsme neočekávali mnoho. Absence až tří pětin očekávaných příjmů - podle aktuálních čísel má být v roce 2023 celkové inkaso daně za období od konce roku 2022 a celého roku, inkaso daně z neočekávaných zisků 28 miliard a odvodů z nadměrných příjmů za období od konce roku 2022 a celého roku 2023 ve výši 12,5 miliardy korun. Přitom schválený rozpočet na tento rok počítá s celkovým inkasem ve výši 100 miliard korun - 100 miliard korun, které mělo být složeno právě z daně z neočekávaných zisků, kde vláda počítá s příjmem 85 miliard v rozpočtu, a zbylých 15 miliard (dívá se do vládních lavic) - nevidím tady ani jednoho pana ministra - mělo být vybráno v rámci odvodů z nadměrných příjmů. (Ministryně Černochová mimo mikrofon upozorňuje, že je přítomna.) Myslím pana ministra Stanjuru nebo pana ministra Síkelu, ke kterým jsem mluvila vždycky. Vás, paní ministryně, se to netýká, zaplaťpánbůh, vás budu dnes šetřit.
Výsledek je tedy ten, že ministr Stanjura udělal v rozpočtu botu za téměř 60 miliard korun. Tento vydrancovaný státní rozpočet je Potěmkinovou vesnicí a trvalým politickým odkazem do nebe volající neochoty ministra Stanjury komunikovat, diskutovat, hrát fér a chovat se v mantinelech, které tady fungují již od Eduarda Janoty a které dodržoval každý jeden ministr financí bez ohledu na politickou příslušnost až do momentu entrée Zbyňka Stanjury do úřadu Ministerstva financí, který si z našeho nejdůležitějšího zákona roku udělal trhací kalendář. Přitom již v říjnu 2022 v rámci prvního čtení státního rozpočtu jsem upozorňovala na to, že pochybuji, že se suma 100 miliard korun vybere v roce 2023, a opakovala jsem, že očekávaný neúspěch bude politická odpovědnost pětikoalice a politická odpovědnost ministra financí. Já tedy očekávám, že ministr financí tuto politickou odpovědnost vyvodí. Já pouze připomínám, že tato zcela nová daň byla přijata jako poslanecký návrh poslance Zbyňka Stanjury jako přílepek k daňovému balíčku. Již při prvním čtení státního rozpočtu Výbor pro rozpočtové prognózy, tedy nezávislá instituce, jasně deklaroval, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši 100 miliard korun mezi příjmy státního rozpočtu nemělo oporu v legislativě, čímž bylo v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Členové výboru se tehdy jednoznačně shodli, že je třeba poukázat na rizika plynoucí z takové situace a zamezit tomu, aby se odchylky od pravidel tvorby rozpočtu staly novou normou. Výbor dále konstatoval, že nedisponoval dostatečnými informacemi k hodnocení uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení. To je všechno dohledatelné ve stenozáznamech. Důvod, proč výbor nedisponoval těmito informacemi, byl již tehdy zřejmý, a byla jím neochota ministra Stanjury jakýmkoliv způsobem komunikovat či prezentovat jakákoliv čísla, scénáře vývoje či možnosti dosažení predikovaných příjmů. V důsledku tohoto nestandardního legislativně rozpočtovacího procesu jsme neměli žádný konkrétní propočet. Nebyla vytvořena RIA, nebyla vytvořena analýza ekonomických dopadů, nebylo žádné připomínkové řízení. ***
