(Schůze zahájena v 16.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 59. schůzi Poslanecké sněmovny. Než zahájíme tuto 59. schůzi, ráda bych vám připomněla, že cirka 7 minut po skončení, případně přerušení této schůze bychom v 16 hodin zahájili 60. schůzi a v 17.30 61. schůzi. (Rozruch v sále.) Omlouvám se. Mám pocit, že to má být v 17 hodin. Je to tak, ano. Takže v 17 hodin bychom zahájili 60. schůzi a v 17.30 61. schůzi.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 54. a 58. schůzi.

Tuto schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 48 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána ve středu 1. března tohoto roku elektronickou poštou.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze.

 

Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Ondřeje Koláře. Má někdo jiný návrh? Nevidím nikoho, že by se hlásil s jiným návrhem. Ještě zagonguji a přivolám kolegy z předsálí.

Zahájila jsem hlasování a táži se, kdo je pro?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 151 poslanců a poslankyň, pro 148, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme ověřovateli 59. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Urbanovou a Ondřeje Koláře.

Nyní přečtu omluvy. Omlouvá se Markéta Pekarová Adamová od 15 hodin z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 59. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu, rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad schůze.

Nyní mám zde přihlášky s přednostním právem. Nejprve pan předseda Jakob - stahuje svoji přihlášku, a nyní vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček a připraví se pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, Babišova drahota - vzpomínáte si na marketingové heslo tehdejší opozice? Psalo se září roku 2021 a tím musím začít, protože v té době podle Eurostatu evropského byla inflace v České republice 4 %. Dnes podle stejného zdroje je to 19,1 %. O pár měsíců později, v prosinci roku 2021, záměrně udávám datum, kdy jsme předávali vládu, byla inflace na průměru Evropské unie, dnes je u nás o 90 % vyšší - o 90 % vyšší, než je průměr Evropské unie. Jaké jsou důvody? Nepochybně je třeba být férový a sdělit, že je to i globální důvod, ať už z důvodu pandemie, tehdy velký útlum obchodů, zavřené všechny provozovny, následně extrémní růst poptávky, a to byla ta první fáze, můžeme ji nazvat jako takzvanou poptávkovou inflaci. Nepochybně jedním z důvodů byl ale i růst cen komodit, zejména energií, nerostů, a to už se začalo překlápět do takzvané nákladové inflace, což bylo na podzim roku 2021, zjednodušeně řečeno, firmy měly extrémně vysoké vstupy a ty musely překlápět do svých cen. V důsledku toho samozřejmě rostly ceny různých materiálů, ale i služeb, krmiva a podobně.

Svůj díl odpovědnosti nesou i centrální banky, záměrně říkám centrální banky v množném čísle, protože ještě ke konci pandemie světové centrální banky držely sazby takřka na nule, drtivá většina z nich je měla skutečně na absolutní nule, což byl důvod pro půjčování si peněz od různých spekulantů a roztáčela se inflační spirála. Ty banky obecně šly z extrému do extrému, protože na jednu stranu dlouho a příliš dlouho držely sazby na nule, a byly nepochybně jedním z hybatelů toho, jak se ta inflace začala vyvíjet, a později zase některé banky, včetně bohužel české centrální banky, už sedly na divokého tygra a začaly přihazovat úroky, nicméně v době, kdy se to překlápělo z poptávkové do nákladové inflace, bohužel už to nemělo ten efekt. To byl někdy přelom roku 2021/2022. Trh práce na to má rovněž vliv zejména tam, kde je nepružný, což byla Česká republika.

A je třeba říct, že došlo k brutálnímu podcenění inflace od vlády. Není pravda to, že vláda nemá zásadnější vliv na inflaci. U té poptávkové bych to i částečně bral, u té nákladové to tak není. Vláda má celou řadu fiskálních opatření - od práce s rozpočtem přes určitou regulaci cen, například cen energií, nebo například snižování DPH - na to, aby se pokoušela inflaci stlačit dolů. A tady nastala velká chyba, v důsledku čehož šly nahoru ceny různých výrobků, zboží, služeb a pochopitelně rovněž potravin. Abychom byli zase objektivní, u potravin byly i další důvody - slabší úroda, to jsou ty externí důvody, různé spekulace na trzích, zablokované přístavy na Ukrajině, vydírání Ruska - vzpomínáte si na to? Pšenice a tak dále.

V každém případě ale růst cen energií byl hlavní příčinou a my jsme před tím varovali po celý rok 2022. Naším cílem bylo srazit ceny energií, srazit je alespoň dočasně, a to pokud možno pro všechny. Navrhovali jsme různá řešení. Nejlepší se nám zdálo to, že by se šlo přes ceny výrobců, zejména tedy výrobců elektrické energie, čímž bychom toho dosáhli. Odpověď? Přezíravost, spoléhání na evropské řešení. Vzpomínáte si, jak pan ministr Síkela neustále odsouval to řešení s tím, že se domluvíme na evropské úrovni? Neochota regulovat právě u výrobců, aby se nakonec udělala nesmírně komplikovaná řešení počínaje energetickým úsporným tarifem, který příliš úspěchu neměl, až po zastropování po obrovském tlaku, nicméně přišlo nesmírně pozdě a v poměrně vysokých částkách, díky čemuž došlo k tomu, k čemuž došlo, že de facto dneska není co kompenzovat, protože tržní ceny mezitím šly na cenu nižší. Nicméně toto všechno nebylo, a to je důležité říct, protiinflačního charakteru. Kdyby se srazily ceny u výrobců, bylo to protiinflačního charakteru.

Ceny energií z roku 2021 na 2022: za první pololetí 62 % nárůst u elektrické energie v České republice, zatímco u ostatních zemí, okolních zemí to bylo do 10 %. A když se podíváme na ceny energií přes kupní sílu, tak za únor, ať jsme tedy úplně přesní, poslední jsme na prvním místě s ohledem na nejhorší cenu elektrické energie a na čtvrtém místě s ohledem na nejhorší cenu plynu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP