(18.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Dámy a pánové, ještě jeden subjekt bych řekl tady hraje roli, a to je budoucí prezident. Já jsem ho na začátku tohoto jednání, to bylo v úterý, vyzval, aby se k tomuhle tématu vyjádřil, protože v momentě, kdy on by oznámil, že třeba tuhle normu bude vetovat, tak se to časově stihnout nedá. My bychom ty čtyři dny si mohli odpustit, protože vy ten proces musíte dokončit celý, nejenom v Poslanecké sněmovně, ale i v Senátu, a pan prezident to musí podepsat.
Takže když se bavíme o číslech, o inflaci, tak si troufám říct, že ty vaše argumenty jsou slabé. Když se bavíme o těch různých poměrech, tak jsem vám tady dokázal, že vytrhnout z kontextu jeden poměr samo o sobě nestačí. Když se tady bavíme obecně o valorizačním mechanismu, tak za mě je to první fáze penzijní reformy a to prostě spolu souvisí. Je to typická věc, kde koalice s opozicí musí komunikovat. Musí, protože to jde daleko nad rámec jednoho volebního období. A to se bohužel neděje. Já vám vysvětlím proč. Neděje se to proto, neboť vás je ve vládě pět, máte různorodé pohledy, logicky zleva, zprava, liberální, konzervativní, takže dost dlouho trvá, než vy se shodnete. A je to spousta práce. A vy když se pak shodnete, tak už k nám vlastně dáváte ty věci ve smyslu - buď s tím souhlasíme, anebo máme smůlu. Ale to jednání s opozicí u těch věcí, které jdou nad jedno volební období, takhle postaveno být nemůže. Vy za námi musíte jít v momentě, kdy to ještě lze přepracovat. Pak se bavíme, hledají se nějaké kompromisy a pak je hlasování. Vy třeba víte, že u rozpočtu jsme ho tady kritizovali, já jsem tady opakovaně vystupoval a nebyla tady jediná minuta obstrukce, protože se ty věci neobstruují. Ale na začátku před závorkou je ta komunikace a ta tady bohužel není u ničeho. Já jsem třeba opakovaně ministra financí - ten tady není - vyzval, abychom se bavili o tom stavebním spoření, aby to nebylo tak, že vy to sem pošlete a už se s tím nebude dát hnout. Co je to potom jako za jednání? A to se bavíme o produktu, který je tady 30 let. Jinými slovy já říkám, že vy sem dost často chodíte, včetně tohoto bodu, s tématy, která přesahují jedno volební období, tak máte větší zodpovědnost než jenom to, že to prohlasujete 108.
Tolik tedy na obhajobu těch mých čtyř pozměňovacích návrhů, ke kterým se hlásím. To znamená, pod číslem 2303 najdete pozměňovací návrh, kde tu částku 400 korun zvedám, neboli nahrazuji, ať to čtu přesně, částkou 1 462. Pod číslem 2304 to nahrazuji částkou 1 533, pod číslem 2305 to nahrazuji částkou 1 604 a pod číslem 2306 to nahrazuji částkou 1 675 korun.
Děkuji za pozornost. Úměrně té době zde strávené jsem to zkrátil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přeji hezký večer, kolegyně, kolegové. Pokračujeme dalším vystupujícím a tím je pan poslanec Roman Kubíček. Připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Doufám, že mi to odpustíte, ale udělám jednu informaci. Pan poslanec Wenzl je v pořádku, byl předán do péče lékařů a já si z tohoto místa dovolím malé poděkování, protože i v tomto sále bylo vidět, že jsou zde lidé. A dovolím si prostřednictvím vaším poděkovat paní předsedkyni Pekarové Adamové, mému ctěnému kolegovi Honzovi Bartoškovi a panu kolegovi poslanci Burešovi za včasnou pomoc a za to, že opravdu to nejsou jenom stroje na politiku a předkládání zákonů. A za to vám všem dík. Kdybychom byli v americkém Senátu, tak bychom si i zatleskali. (Potlesk v sále.)
A nyní se vrhnu na obhájení pozměňovacích návrhů a hned dopředu avizuji, že podám i pozměňovací návrhy, nebo přihlásím se k pozměňovacím návrhům pana Faltýnka, kterého potom, paní předsedající, můžete odškrtnout. Současně se je pokusím obhájit.
My jsme se tady bavili, já jsem vždycky říkal, že do toho vnesu trošku něco jiného, protože pořád se tady bavíme o té legitimitě, o tom očekávání, o té retroaktivitě a o těch věcech, ale to už jsme tady řekli mnohokrát. Zvlášť jsme se nedostali ještě k jedné věci, a je to například ten procentuální poměr důchod oproti průměrná mzda. Já jsem si dal tu práci a vyhledal jsem si některé státy Evropské unie, neříkám, že všechny, a nešel jsem do Litvy a na Slovensko, tam je to trošku něco jiného, ale našel jsem si země, které jsou pro nás vzorem, a našel jsem si i ten podíl, který ten důchod tvoří.
Tak já půjdu od vrchu. Je to Rakousko. V Rakousku podíl - nebudeme mluvit o absolutních částkách, to je nesmysl, protože náš hrubý národní produkt není úplně stejný, ale budeme mluvit o tom poměru. Ten poměr v dnešní době je 90,3 %. Na druhé straně, abych byl spravedlivý, a já myslím, že lidé, pan ministr práce a sociálních věcí tu informaci bude mít, důchodci platí 8% daň z tohoto důchodu. Mají tam jiné podmínky, oni mají minimální dobu odpracovanou na 20 letech a maximální dobu na 41 letech. A i od toho se ten důchod odvíjí. Nicméně v té době mají započítané i vzdělání, to je velmi důležité. O té absolutní částce se nebudeme bavit. A ten poměr, proč jsem dával Rakousko na první místo, je to v globálu nejúspěšnější důchodce v celé Evropské unii.
Na druhém místě je v současné době Belgie, kde ten důchod tvoří až 75 % pro osoby, které žijí ve společné domácnosti, a 60 % pro ostatní. A i tam je podmínkou odpracování dokonce až 45 let, ovšem opět se započítáním určitého vzdělání.
Dále následuje Francie, kde tento poměr důchodu činí 60,4 %. Ty podmínky jsou tam daleko měkčí, tam jenom 35 let nebo posledních 20 let odpracovaných v posledních 30 letech.
Další zemí je Německo. To zajímavé, myslel jsem si, že to bude vyšší. Tam je to 57,9 %. Z toho vidíte, že 49 % v České republice není žádná rarita, žádná tragédie. Já vím, že budete namítat, že tady máme některé vnější a vnitřní okolnosti. Vysoká inflace, válka na Ukrajině. Já rozumím, že jsou to spolupůsobící příčiny. Tady koukám, že tady sedí kolega Skopeček, prostřednictvím paní předsedající. Tak je to taková zvláštnost, která se nám tady děje, a je to inflační diferenciál, protože měna se chová úplně jinak, než by mělo být správně, protože inflace venku, v republice, je nižší než v České republice a v globálu měna by měla oslabovat, protože by mělo dojít k poptávce po jiných zdrojích financí. Nicméně asi to nasvědčuje tomu, že se v tuto chvíli snižuje poptávka po zboží, že ti lidé méně nakupují. To je jediné vysvětlení, jiné jsem nenašel. Já vím, že pan kolega Skopeček bude malinko oponovat, protože já jsem z jiné školy, než je on. Já preferuji trošku jiné ekonomy.
A teď ta otázka. Abychom tady nemuseli stát a nemuseli se hádat, tak musíme udělat jednu zásadní věc. Ta jedna zásadní věc je rozdrcení, snížení devalvace. Řekněte si tomu, jak chcete, inflace, která je v České republice, protože my se tady bavíme o důchodcích a my máme dva spotřební koše. Jeden koš spotřební se týká veškerého obyvatelstva a druhý spotřební koš se týká důchodců. Ty koše se od sebe mírně liší. A já jsem to tady včera říkal, že u těch důchodců to je především bydlení, energie, potraviny, oblečení, ty ostatní jsou potlačené, je to tam minimální. Pokud známe velmi solidární české důchodce, tak vždycky ty babičky a dědečkové se snaží ušetřit nějakou korunu, přispět svým dětem, popřípadě vnoučatům tak, aby se měli lépe, a i s tím oni počítají. ***
