(16.50 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
V podstatě už jsme se tady zapouzdřili sami pro sebe a je to jenom proto, že spolu nekomunikujeme, a je to jenom proto, že předkladatel, vláda České republiky zastoupená ministrem práce a sociálních věcí, to předložil až v únoru, tuším jednadvacátého, jestli se nepletu, a chce to mít vypořádáno za pár dní. Jestliže to dneska nějakým způsobem skončíme, tak vlastně ten zákon bude přijat v řádu dnů.
Já jsem objel jako zástupce parlamentu mnoho parlamentů evropských i světových. Chlubili se nám třeba v Ázerbájdžánu, že když na věc přijde, tak že za osmačtyřicet hodin přijmou zákon. Ale já jsem hrdý na naši parlamentní tradici. Já nepotřebuju, abychom přijímali zákon jak v Ázerbájdžánu. Doufám, že jsem se teď nedotkl svých přátel v Ázerbájdžánu. Ale my tady prostě máme nějaká standardní pravidla, nějaký legislativní proces, a prostě my tu nejsme od toho, abychom přijímali zákony ve třech dnech, když nejsou opravdu zásadní, zásadní, mimořádné, výjimečné okolnosti, na které pamatuje článek 8 zákona o bezpečnosti České republiky a následně jednací řád Poslanecké sněmovny v těch mantinelech, které stanovil Ústavní soud už v minulosti a které my tady porušujeme. Žádný válečný stav. Žádné ohrožení státu. Žádné zásadní ohrožení svobody a základních práv občanů. Žádné hrozící značné hospodářské škody. Neboť není škodou, když je důchodci vypláceno to, na co už mu vznikl nárok. To si myslím, že je ten hlavní message, který už tady posloucháte několik dnů, jste z toho možná frustrovaní, ale posloucháte to naprosto právem. A budeme to do vás cpát horem dolem, protože víme, že máme pravdu.
A ta obstrukce není samoúčelná. Obstrukce je nejzazší, nejzazší instrument, který ta opozice má. A my z toho nemáme vůbec žádnou radost, že ji uplatňujeme, a je to pouze reakce na nějakou akci. Znovu říkám, to, že jsme tady po nocích, to není naše dílo. My jsme několikrát navrhovali přerušení té schůze, abychom jednali v nějakých humánních podmínkách a abychom spolu vedli nějaký rozumný dialog. Za situace, kdy jsme tu už čtyři dny a tři noci, to se na mě nezlobte, já jsem poměrně konsenzuální člověk, ale ty emoce už jsou prostě ve všech a rozumný dialog a nějaká racionalita se postupně vytrácí. To jsem ještě chtěl říct v rámci tohoto svého vystoupení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí pan poslanec Wenzl a připraví se pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Wenzl: Vážená paní předsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, dovolte i mně v krátkosti se vyjádřit v rámci dnešního projednávaného bodu, co se týče novely zákona o důchodovém pojištění.
Tady já se hlásím ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsou v systému zaneseny pod čísly 2132, 2178, 2179, 2180. Chci uvést to, že v případě přijetí toho návrhu tak, jak je předložen, opět tady bude dopad na tu nejzranitelnější skupinu našich obyvatel. Zkusme se tedy domluvit, podpořte tyto moje pozměňovací návrhy. Myslím si, že je to rozumný kompromis. Můžeme najít řešení. Protože jestliže zmíníme dneska ve sdělovacích prostředcích vyjádření typu, že ten balonek byl takzvaně vypuštěn, uvažuje se o regulačních poplatcích, dalších věcech a tak dále, to znamená, zase by to byl zásah do těch nejzranitelnějších skupin našich obyvatel. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Faltýnek přítomen není, tudíž vystoupí pan poslanec Brabec a následuje pan poslanec Wenzl Milan. Prosím, máte slovo.
Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Kolegyně, kolegové, no, já jsem neměl tu možnost vystoupit v těch předcházejících bodech, ale já se samozřejmě už nechci, byť bych to rád udělal klidně na hodinu, nechci úplně vracet k těm věcem formálním, legislativním, to znamená posouzení stavu legislativní nouze. A v těch dalších krocích, byť si myslím, že tady vás určitě nepřekvapím, když řeknu, jaký názor na to mám. Koneckonců jste slyšeli stanovisko našeho klubu opakovaně.
Ale já bych se rád vrátil k těm číslům. Ono už to tady také několikrát zaznělo. To znamená k těm číslům, o co vlastně jde, o jakou částku, nebo o jaké částky se jedná. A podíváme-li se na tu částku 34 miliard korun, která by se musela vyplatit v rámci té mimořádné valorizace, a vůči tomu jde návrh, který by to snížil na částku zhruba 20 miliard, tak to znamená, že se tady skutečně bavíme o nějakých 14, 15, někdo říká 19 miliardách korun. A já jenom znovu připomínám to, co tady padlo už několikrát, měl to ve svém projevu nebo projevech i náš pan předseda Andrej Babiš, že když se podíváme na výdaje státního rozpočtu na letošní rok, plánované výdaje státního rozpočtu, když se podíváme na ten plánovaný schodek státního rozpočtu, který, jak se mnozí z nás obáváme, nemusí být finální číslo, tak ta částka proti tomu poměrově je relativně zanedbatelná. Jinými slovy, tak jak tady opakovaně říkal i v médiích pan ministr financí Stanjura, neměl by být problém si s ní poradit v rámci státního rozpočtu.
A už také si dobře vzpomínáme na to, jak optimistická byla pětikoalice nejenom před volbami, ale samozřejmě i potom po volbách, když mluvila o tom, jak najde ty zdroje, jak si pomůže na straně výdajové. No tak teď už začínáme vidět, jak si tedy pomáhá, protože ten první významný návrh jde právě na úkor těch nejzranitelnějších, tedy našich seniorů. Takže je jasné, že se nemůžete divit, že se tady samozřejmě zvedla vlna odporu, kterou tyhlety hodiny, desítky hodin a dny jasně vyjadřujeme, protože ti, kterých se to nejvíc týká, se tady samozřejmě přímo bránit nemůžou. I když jak tady zaznělo, mnozí už mají ten střet zájmů, že jsou v tom důchodovém věku, takže už se i bránit můžou a také to někteří udělali. Ale to obrovské množství mnoha set tisíc nebo milionů seniorů, které tímto připravujete o ty peníze, které tam skutečně mohli nějakým legitimním očekáváním mít a měli mít, tak ti potom hovoří samozřejmě ústy svých volených zástupců. A jedním z těch volených zástupců jsem i já a rád to tady tlumočím.
Vy jste věděli, kolegyně, kolegové z pětikoalice, z vládnoucí koalice, že k té valorizaci dojde. Říkat, že se to nedalo úplně odhadnout, to je to, co už jsem tady myslím připomínal v nějakém svém projevu před pár dny, že já jsem spíše zesinalý, protože to tady někde zaznělo, jak zesinal pan ministr financí, když viděl ten odhad inflace... Já jsem tedy spíš zesinalý z toho, jak jste nebyli připraveni na to, co se může stát. A já jsem o tom i hovořil v kuloárech s panem ministrem financí a já jsem i říkal, pane ministře, kdybyste si tam nedal nulu z hlediska té mimořádné valorizace, ale dal jste si tam třeba těch 20 miliard, tak potom kdyby to nebylo 20 miliard a bylo to třeba 35 miliard, tak už tam sháníte jenom těch 15. Ale vy tam dneska sháníte těch 35. A já si myslím, že ani na tohleto nemůže být nějaká racionální odpověď. Protože dát tam tu nulu, to je velmi neodpovědné, pro mě neuvěřitelné. ***
