Já bych vám chtěla jenom připomenout, co jste slibovali vy svým voličům. Ono to totiž není tak dlouho, co se ty volby odehrály. Ono to opravdu není tak dlouho, je to prostě rok zpátky, takže to máme všichni ještě v živé paměti. Jak chcete být ve své politice sociálně citliví - podívejte se i do svých volebních programů - a jak se chcete starat o ty nejslabší. No tak tohle, pokud toto je ve vašem pojetí starání se o ty nejslabší, tak já doufám, že až já jednou zestárnu, že tady bude tedy jiná vláda, která mě nenechá dřít, s prominutím, pusou o zem. Protože toto, co v podstatě se dneska tady děje, opravdu nemá obdob. A já myslím, že se musíme před našimi rodiči, protože si myslím, že naši rodiče, tak jak se rozhlížím po Sněmovně, se dostali do toho seniorského věku, tak skutečně asi nemohou mít úplně úsměvy na rtu.

To ještě patříme mezi ty děti, teď myslím nás všechny tady poslance, které mají ty finanční zdroje na to, aby se o své rodiče postaraly. Tak to prostě je. Ano, naši rodiče asi prostě mají to zázemí v těch dětech. Ale věřte mi, že na těch malých městech a venkovech, kde ty děti těch rodičů opravdu pracují, někdy mají i několik zaměstnání, aby zvládli současnou situaci, tak oni prostě nemají peníze navíc, aby se o ty rodiče postarali. Do toho jim stát hodí takovéhle poleno přes cestu, že jim řekne - protože každý milujeme své rodiče, každý bez ohledu - že těm rodičům v podstatě neumožní adekvátně pomoci.

Vy jste se tady rozhodli tedy zrušit zákonnou valorizaci důchodů. To opravdu z mnoha úhlů pohledu, tak jak jsem si tady vyslechla všechny ty právní názory retroaktivně, bez názoru opozice. Ten vás prostě nezajímá. V podstatě dokud jsme si nevydobyli nějaké právo - a opravdu delší projev tady vlastně je umožněn jenom přednostním právům, to je prostě ta zoufalost, že tady je spousta poslanců, kteří mají k tomu tématu co říct, ale bohužel nebyli vyslyšeni, ani nebudou vyslyšeni. Protože i kdyby se pustili dneska v rámci načítání pozměňovacích návrhů do nějakého širšího zdůvodnění, tak samozřejmě zcela legitimně je paní předsedající napomene, že to má být obhajoba těch pozměňovacích návrhů, nikoliv už nějaké delší zamyšlení se nad tou podstatou věci. To je to smutné. Uvědomte si, že opozice má velmi omezený počet přednostních práv. Proto pořád my vnímáme to, že nás tady upozaďujete v tom, abychom se k tak závažné normě mohli nějakým způsobem vyjádřit.

My se tady nebavíme o jednotkách lidí, kterých se to dotkne, my se tady bavíme o milionech lidí. To je také potřeba prostě dát na tu misku vah, že se tady nebavíme o nějaké menšině, malinkaté - i tak by to bylo smutné - ale bavíme se opravdu o obrovském množství lidí.

Já bych znovu chtěla připomenout a shrnout, co hodláte udělat tím, že vlastně tu valorizaci snížíte. Je potřeba si uvědomit, že senioři jsou stejně jako všichni občané České republiky vystaveni rekordní inflaci, opravdu rekordní inflaci. Inflace je zhruba 17,6 %. Vidíme to v podstatě všichni a o to ještě důrazněji senioři, kteří mají ještě další vydání. Já se k tomu dostanu za chviličku v rámci analýzy spotřebních košů, abychom si uvědomili, kde jsou běžné domácnosti a kde jsou domácnosti seniorů.

Do toho všeho od 1. 1. 2023 se zvýšily ceny za sociální služby. Sociální služby tedy využívá zejména tato skupina, kterým chceme teď sáhnout na jejich zákonné právo na valorizaci. Ty sociální služby, to opravdu není legrace, protože to se samozřejmě jak terénní, tak samozřejmě pobytové služby, všechno se zvedlo. Tyto služby využívají zejména senioři. Když se na to podíváte, kdo tedy, když ten senior na to nebude mít, kdo to tedy má za toho seniora zaplatit? No, ty děti. Ty děti. Takže vy paradoxně tím, že sáhnete těm seniorům na peníze a oni nebudou soběstační, nemohou si je jít už nikam vydělat, tak musí požádat o pomoc své nejbližší. Ty děti bojují samy se sebou, kolikrát jsou to mladé rodiny s malými dětmi, platba hypoték, kdesi cosi, a do toho všeho jim ještě na hrb, těm mladým rodinám, hodíme tedy takovouto starost o jejich rodiče. Když na to nebudou mít ani ty děti, tak vy říkáte, běžte si pro sociální dávky.

Tak já se ptám, jestli toto skutečně je ta správná cesta, že ten senior, který je už v tom pokročilém věku, samozřejmě to běhání po úřadech není úplně pro něj už zcela běžné, vyrůstal v úplně jiné době, jestli vám připadá legitimní, že když nebude mít na svoje živobytí, že si půjde pro sociální dávku. Stejně to zaplatí státní rozpočet. Já prostě nerozumím té logice, proč vy je ženete do sociálních dávek, které stejně platí státní rozpočet jako takový?

Senioři mají díky té obrovské inflaci dražší potraviny, stejně jako ostatní domácnosti. To znamená ale, že ti senioři z důvodu obrovského šetření bohužel sahají k těm nezdravým potravinám, protože oni na ty zdravé potraviny prostě nebudou mít peníze. To znamená, my říkáme ano, nějak to přežijte, ono tedy to asi bude mít dopad na vaše zdraví, ale nás to v podstatě nezajímá. Prostě my potřebujeme teď do státní kasy těch 20 miliard a vy to prostě nějakým způsobem zvládnete.

Stejně tak ti senioři bojují, protože kolikrát už jsou sami na tu domácnost - a já jsem tady několikrát navrhovala i opatření, jak by jim mohl pomoci stát třeba v oblasti bydlení, když jsou ve vícegeneračních domech. Oni by uvítali tu mladou rodinu pod svou střechou, podělili by se o náklady na energie, měli by například příjem z pronájmu. Nic. Jako když házím hrách na zeď, prostě nic se neděje.

První opatření, které se udělá, aby se pomohlo státnímu rozpočtu, je, že se seberou peníze seniorům. To je prostě absolutně nepřijatelné. Kdybyste alespoň naznačili, že máte i nějaké další kroky k tomu, abyste zastabilizovali ten státní rozpočet. Ale zatím slyšíme v éteru jenom věci, který se opravdu týkají sociálna, a to považuju za nesprávné. Léky. Všichni přece víme, že čím více stárneme, tím více holt potřebujeme lékaře, léky, potravinové doplňky a tak dále, abychom si prostě zajistili trošičku luxusnější ten konec života jako takového. A to už vůbec si ani netroufám tady hovořit o nějakých ozdravných pobytech, protože na to můžeme zapomenout. Protože samozřejmě ti senioři opravdu budou na tu misku vah dávat všechno. Nebudou mít na dopravu, natož na to, aby se jeli někam trošičku povyrazit, třeba do lázní, kde se o ně profesionálové mohou postarat a mohou jim samozřejmě dopřát ten podzim života tak, aby se dožili co nejdelšího věku.

Pan ministr Stanjura tady hrozí dopadem do rozpočtu. Já se znovu musím ptát: Vy máte v důvodové zprávě, že to zhruba bude stát 35,5 miliardy korun. Národní rozpočtová rada už na podzim upozorňovala na to, že na tento efekt dojde, že prostě k té mimořádné valorizaci dojde. Jaký je výsledek? Pan ministr Stanjura nemá v rozpočtu ani na řádnou valorizaci, natož aby měl na mimořádnou valorizaci. Takže vy místo toho, abyste hledali ten rozdíl vlastně nad 5 % na tu mimořádnou valorizaci, tak hledáte vlastně celý ten objem peněz. O to to je celé zoufalejší.

Zase se ptám, proč nejdřív nevyužijete ty možnosti, které tady máte? Kdybyste zrychlili čerpání z evropských fondů, rychle žádali o proplacení těch projektů, tak se samozřejmě ty peníze protočí. My přece víme, že v roce 2022 ty evropské projekty zaplatili daňoví poplatníci. Pan ministr nepožádal, tudíž má někde nějaký polštář k tomu, aby měl 53 miliard v rámci letošního roku. Takže on si těmi evropskými zdroji vylepšuje ten rozpočet letošního roku. Tak se znovu ptám: Je opravdu nutné tento zásadní krok udělat už v roce 2023 těm nejzranitelnějším skupinám? Nešlo by to pokrýt těmi penězi, který si pan ministr jako polštář udělal v rámci evropských fondů? 54 miliard minus 35 miliard - panu ministrovi ještě zbude na nějaké další prebendy, které potřebuje v rámci státního rozpočtu dělat.

Když se podíváme na ten index spotřebitelských (cen) domácností versus index spotřebitelských cen domácností důchodců, to je velmi zajímavé. A opět by to bylo určitě zajímavé v tom, kdyby byl řádný legislativní proces, tak věřím, že i Ministerstvo práce a sociálních věcí by toto srovnání a celou tu analýzu dalo do toho zdůvodnění, abychom si to mohli přečíst. ***