(20.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, myslím, že se to opět ztišilo, ale prosím, opravdu opusťte sál.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Došlo k nárůstu těch rozpočtových dopadů do takové výše, že v letošním roce by to znamenalo 34,4 miliardy korun. A co je ale opravdu zásadní, a to je potřeba tady znovu zdůraznit, ono by to také znamenalo už trvalý výdaj na důchody pro všechny ty příjemce důchodů, kteří je budou pobírat následně také i do konce života, s tím, že když to vyčíslím pro rok 2024, tak je to 50,8 miliardy korun. Když to vztáhnu k tomu desetiletému výhledu, tak je to zhruba necelých 600 miliard korun, s tím, že to jsou ale částky, které nezohledňují budoucí valorizace, které rozhodně budou v tom období také probíhat. To znamená, jsme v situaci, kdy toto by znamenalo extrémně vysoký dopad na státní rozpočet, na důchodový účet, kdy nemáme tyto výdaje kryté ani výběrem pojistného, ani nějakým předchozím přebytkem ve státním rozpočtu, ale tyto výdaje by znamenaly také to, že si budeme muset v letošním, ale i v nejbližších příštích letech na toto pokrytí jednoznačně půjčit a budeme to muset zaplatit včetně poměrně vysokých nároků na dluhovou službu.
My tady přicházíme tedy s tímto návrhem, který zároveň i v tom, jak je tento tisk navržen k projednávání vládou a jak je také nyní projednáván ve Sněmovně, aby toto bylo projednáno ve stavu legislativní nouze, protože jak jsem před chvílí vyjádřil ty dopady na státní rozpočet, je toto vládou chápáno v kontextu toho, co legislativní nouze také umožňuje, a to jsou významné hospodářské škody, a máme ambici tou úpravou, kterou navrhujeme, snížit ten významný dopad na výdaje ve státním rozpočtu. A ten rozdíl mezi tím, pokud zachováme stávající mechanismus, změnu neuděláme, nebo mezi touto navrhovanou změnou je v letošním roce úspora, v uvozovkách, 19,4 miliardy korun, v roce příštím 33 miliard korun, ale když to vztáhnu k tomu výhledu zhruba příštích deseti let, tak je to 316 miliard korun. Podotýkám, že v tom výhledu v příštích letech vždycky bude potřeba ještě k tomu také potom dopočítávat tu budoucí valorizaci, nebo valorizace, které tyto částky ještě zvýší.
Pokud jde o otázku legislativní nouze, tak já doplním, že jsme opravdu v situaci, kdy máme časový prostor, kdy toto můžeme upravit podle názoru předkladatele nejpozději do 23. března tohoto roku, protože k tomuto datu by podle současného znění zákona musela vláda vydat nařízení vlády, kterým se stanovuje následně přesně to, jaké jsou podmínky pro mimořádnou valorizaci. Tak hovoří současné znění zákona o důchodovém pojištění. Nyní jsme v tom prostoru časovém, kdy je možné, aby tady vůle zákonodárce tyto parametry upravila a aby tedy došlo k této úpravě. Je to popsáno v důvodové zprávě. Jsme přesvědčeni, že tady nedochází k tomu, že bychom bourali legitimní očekávání poživatelů starobních důchodů či jiných důchodů, protože ten klíčový moment by nastal až po tom 23. březnu tohoto roku.
Pokud jde o stav legislativní nouze, já jsem se tady k tomu vyjadřoval už v tom předchozím jednání. Já jenom podotknu, já za to děkuji, protože ty rozhovory s představiteli obou opozičních klubů byly korektní, věcné. Když jsem je informoval o tomto návrhu, který vláda chce předložit, tak jsem také v tom telefonátu, který jsem s nimi vedl, je požádal a zeptal jsem se, jestli by byla možná varianta, že by opozice umožnila toto projednání mimo stav legislativní nouze se zkrácením lhůt mezi prvním a druhým a mezi druhým a třetím čtením, a to mi bylo odpovězeno, že takovýto postup by byl zavetován. Takže chtěl jsem se pokusit dohodnout na tom, na čem jsme se dokázali třeba dohodnout, a za to děkuji opozici, zhruba před měsícem, kdy jsme tady nastartovali projednávání novely lex Ukrajina 5, kterou jsme v této Sněmovně stihli projednat zhruba za 14 dnů, ale tento postup prostě v tomto případě by nebyl možný. Proto tedy toto jednání, zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze.
Co je důležité a co je nutné vnímat, tak je i ten kontext nejenom z pohledu dopadů na vysoké zatížení státního rozpočtu především v těch budoucích letech, ale je to nějaký kontext vnímání mezigenerační solidarity, kdy když se podíváme na ten stav v tom posledním roce, roce a půl, tak jak už jsem tady říkal v úvodu, tím, jak nám průměrná výše důchodu ať už ve vztahu k průměrné mzdě, nebo k čisté mzdě opravdu překračuje hranici buďto 50, nebo 60 %, tak dochází i k určitému narušování té mezigenerační solidarity, tedy ve vztahu k těm, kteří na tyto důchody musí svojí prací vydělávat dnes a ve svých odvodech je financují, tak i vůči těm, kteří jednou na ten pracovní trh přijdou a budou svými odvody financovat jak tyto budoucí důchody s těmito zvýšenými mandatorními výdaji, tak i náklady na ten dluh, který vznikne v těchto mandatorních výdajích tím, že si na to bude muset v letošním, ale i v nejbližších příštích letech Česká republika půjčit.
Já si dovolím tu mezigenerační solidaritu také vyjádřit i tady v těch číslech, která jsem také prezentoval v posledních dvou dnech, a to je také ten vývoj toho srovnání výše průměrného důchodu vůči průměrnému čistému příjmu na hlavu v rodině se dvěma dětmi. (Ukazuje graf.) Vidíte, že v těch posledních letech ty oranžové sloupce, to jsou ty příjmy průměrných důchodů, převyšují ty modré sloupce, to je ta situace, která je v těch domácnostech se dvěma dětmi. Takže je tady nutné to chápat také i v tomto kontextu. A také jsem tady uváděl i poměrně vyrovnanou situaci, pokud jde o rozložení výše důchodů do jednotlivých částí příjemců, kdy ta nejvyšší, nejčastější výše důchodu, kterou čeští důchodci pobírají, je 21 000 korun. To je nejčastější důchod.
A co je nutné také tady ještě zmínit, tento návrh také reaguje i na určitou míru solidárního zohlednění v tom slova smyslu, že doposud to valorizační schéma nám vlastně vytvářelo rozevírání nůžek mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými důchodci z hlediska jejich životní úrovně, pokud jde o tu situaci domácností v této době vysoké inflace. My tímto návrhem děláme úpravu tak, že navrhujeme zvýšení všem starobním důchodcům o částku 400 korun jako fixní, a následně je zvýšení o 2,3 %, a také je tady zachovaná i ta zásluhová část a je tady kladen velký důraz na tu podporu lidí s absolutně nízkými důchody. Tam dochází ještě i ke zvýšení oproti současnému platnému valorizačnímu schématu, ale pak je i procentuální zvýšení u těch lidí s těmi podprůměrnými důchody vůči těm nadprůměrným. Takže je to i nějaká opravdu reakce, která zohledňuje tu sociální situaci a její dopady teď aktuálně na důchodce v České republice.
To jsou asi všechny podstatné, relevantní důvody, proč se vláda k tomuto kroku rozhodla, proč přichází před Poslaneckou sněmovnu a žádá poslankyně, poslance, aby opravdu vyhodnotili a zvážili složitou situaci, její dopady nejenom pro letošní rok, ale pro budoucno, protože není mechanismus, který by byl aplikovatelný na to, abychom, pokud bychom přiznali ty výše důchodů podle současného platného valorizačního schématu, kterým bychom toto dokázali v budoucnu nějakým způsobem revidovat a ty výdaje ze státního rozpočtu snížit.
Já myslím, že jsem vyčerpal všechno to podstatné, co jsem tady chtěl říci, říkal jsem to tady také v posledních dvou a půl dnech opakovaně, reagoval jsem tady na spoustu dotazů v rámci rozpravy, která běžela. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Výbor pro sociální politiku, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 392/1. Já nyní požádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan poslanec Viktor Vojtko, aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy aby odůvodnil. Prosím. ***