Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A další z přihlášených s faktickou je pan předseda Tomio Okamura.

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vládní pětikoalice chce mocensky ovládnout Českou televizi. Je to další útok na demokracii a pluralitu. Dnes má vládní pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN v plánu schválit ve Sněmovně zákon o změně zákona o České televizi a Českém rozhlasu. Vládní koalice chce tímto zákonem změnit způsob volby kontrolních rad veřejnoprávních médií tak, aby v budoucnu jich třetinu volil pouze Senát, zatímco nyní je volí Sněmovna, která je vzhledem k výši volební účasti občanů jediným reprezentativním obrazem názorů veřejnosti.

Jde o to, že vláda Petra Fialy z ODS chce tímto dokončit politické ovládnutí a obsazení kontrolních rad veřejnoprávních médií, a tím si zajistit dominantní vliv na vysílání České televize a Českého rozhlasu, zejména v oblasti zpravodajství a aktuální publicistiky, protože Fialově vládě podle aktuálních průzkumů věří už jenom něco přes 20 % občanů. Pětikoalice proto provádí kroky k ovládnutí těchto médií tak, aby se zde vysílaly pouze provládní a prounijní názory, aby do těchto médií byly dominantně zvány pouze osoby zastávající souhlasné názory a zároveň tím byla omezována prezentace názorů opozice. Tímto způsobem chce Fialova koalice ovlivňovat i volby.

To je pro hnutí SPD zcela nepřijatelné. Senát má minimální podporu a důvěru občanů a jednotliví senátoři zastupují pouze naprostou menšinu veřejnosti. Stejně tak je pro nás nepřijatelné navrhované omezení okruhu subjektů, které budou moci navrhovat členy mediálních rad, jedna organizace, které existují více než deset let. To je diskriminační opatření jednoznačně zvýhodňující politické neziskové organizace napojené na strany současné vládní koalice a naopak znevýhodňující hnutí SPD, které existuje osm let. Proto se poslanci hnutí SPD budou snažit přijetí tohoto návrhu zabránit, protože my prosazujeme svobodu a demokracii, a skutečně, ti radní by měli reprezentovat všechny hlavní názorové proudy ve společnosti tak, jak žádá zákon, a nikoliv jen ty vládní. (Předsedající: Čas.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dobré poledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Pan ministr vyzval, jestli sdílíme stejný názor, tak jelikož nikdo zatím tu odvahu neměl, tak já mám tu odvahu vám to říct, že ten názor sdílím. Sdílím ten názor už z toho důvodu, že pokud já jako divák se dívám na televizi, tak ten názor si mám utvořit já sama, a ne že moderátor bude pokládat submisivní otázky a vlastně de facto si na ně i odpovídat. A pokud neodpovíte tak, jak on chce, abyste odpověděl, tak vás neustále tlačí do té odpovědi, kterou on chce slyšet. Takže to je špatně. Takhle se prostě diskuse vést nemají.

Já nevím, vidím kolegy tady sedět, doufám, že třeba budou reagovat taky, v každém případě to je můj osobní názor, a nejenom můj, ale i mého okolí. Když sedím u televize, tak si názor mám utvořit sama, a ne že mi ho někdo bude pomalinku dovozovat a tlačit mi do hlavy to, co já nechci slyšet. Já si názory chci dělat sama. A to říkám, to jsou i stejné debaty ohledně toho, co je a co není dezinformace. Protože pro mě to třeba dezinformace není, ale vy to vyhodnotíte jako dezinformaci, a čas ukáže, že to žádná dezinformace nebyla, pouze to byla nějaká metafora.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Nacher a připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. No, já bych - za prvé - chtěl říct, že předtím to vystoupení pana kolegy Okamury nebyla faktická poznámka, aby jako... to si myslím, že nereagovalo na průběh debaty. Tak bych byl rád, aby tady zaznělo, že (nesrozumitelné) mám v tomhle padni, komu padni.

A teď bych reagoval a odpověděl panu ministrovi kultury, jakkoliv zase uhýbáme od toho hlavního, což je novela zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Já mu odpovím protiotázkou. Jestli si myslí, že je úplně v pořádku, aby některé pořady v České televizi byly tak jednostranně zaměřené, jak jsou teď dle všech různých analýz, statistik a podobně? Já s tím mám osobní zkušenost celkem nedávno, kdy se točila reportáž - ještě dovětek o té prezidentské kampani a o té sázce - a já jsem tam něco řekl, já mám přepis, pětkrát na kameru a byla tam vystřižena druhá část té věty tak, aby to zapadalo do konceptu té reportáže. Já jsem dal interní stížnost, pak už jsem to neřešil. Tohle já považuji právě za ovlivňování, za ovlivňování, prostě jsem byl chycen s kamerou a ten názor už je dopředu daný a já pouze naplňuji ten obsah toho, jakkoliv jsem říkal něco jiného, nehodilo se to, vzala se tam jenom část věty bez jakéhokoliv kontextu. Já osobně ty příklady, pane ministře, mám, že když jsem vystupoval jako poslanec vládní koalice, tak jsem pochopil tlak toho moderátora, protože tam je někdo, kdo nese zodpovědnost. Když jsem tam jako opoziční poslanec, tak by se to mělo vyměnit a mělo by to být vůči tomu koaličnímu poslanci. A moje zkušenost je taková, že tlak na mě jako na opozičního poslance je úplně stejný, jako když jsem byl vládní, koaliční poslanec. To znamená, já to hodnotím ze své praxe jakožto účastníka televizních debat. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s přihláškou paní poslankyně Balaštíková.

Poslankyně Margita Balaštíková: Já jenom takovou krátkou vsuvku. Já jsem tu před časem vystupovala právě tady k České televizi a tam jsem chtěla, aby novináři respektovali základ novinařiny, která vznikla v antice, a zprostředkovávali nám informaci, takovou tu holou, a nepodsouvali nám svůj názor, svoje domněnky. Za to mi tedy jeden kolega vyrobil strašnou reklamu, protože mě nazval Hitlerem. Já se opravdu musím smát. Já jsem vlastně nechtěla nic jiného, a ani po České televizi nechci nic jiného, (než) aby nám zprostředkovávali holé, suché informace, aby se chovali slušně ke každému. Nechci, aby někoho víc dávali na odiv - a nic víc. Nic víc. A jestliže máte ty samé úmysly, tak nevidím důvod, proč bychom neměli se o tom bavit. A za to se novináři zlobili. Proč se zlobili, když jsem nechtěla nic jiného jak (než) tu holou pravdu? Protože jsem se možná trefila do černého? A ukázala jsem prstem na to, co nedělají správně? Za to se tak strašně zlobili, že mně udělali a prali mě na sociálních sítích a svých stránkách. A nechtěla jsem nic jiného, jak (než) aby dodržovali těch pět pravidel klasické novinařiny. A to je všechno. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Nikoho dalšího s faktickou poznámkou neeviduji, tak se vracíme do obecné rozpravy a na řadě je pan poslanec Foldyna. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo, děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, ta diskuse je košatá, je bouřlivá a v zásadě, co z ní lze vysledovat? Tu urputnost, s jakou chce vládní koalice prosadit tuto novelu, a v zásadě když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Takhle by se daly nazvat některé diskusní příspěvky, které mají vysvětlit, proč ta novela obsahuje to či ono. Když se podíváme na § 4 odst. 1, zvýšení počtu členů Rady České televize z 15 na 18, to vysvětlení, které tady různě podávali kolegové, je velmi diskutabilní. Kromě zvýšení finančních nákladů na provoz Rady České televize z toho vůbec není jasné, jak by to mělo změnit a zlepšit práci České televize. Když se podíváme v § 4 na odst. 2 - Poslanecká sněmovna a Senát volí členy rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národní zájmy. No to je takové vznešené. Je to velmi vznešené. Akorát ta otázka, není důvod se domnívat, že právnická osoba stará deset let představuje ty kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národní zájmy lépe či více než právnická osoba, která je stará jenom osm let nebo sedm let nebo pět let. A to je velmi pochybné a jde o snahu předat moc a monopol moci do rukou profesionálních politických neziskovek typu Člověk v tísni a podobných. ***