(11.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Novela sama o sobě představuje širší verzi zákona z roku 2016 a je založena na zevrubných odborných diskusích. Návrh zákona je zejména reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel stanovených v zadávacích směrnicích. Jedná se zejména o dva druhy, a to problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnost ústní komunikace v zadávacím řízení. Máme zde tedy implementační dluh České republiky vůči EU. Čelíme také možnému řízení o nesplnění povinnosti, takzvanému infringementu, a odůvodněné stanovisko bylo ČR doručeno již v listopadu 2019. A to je i důvod, proč i dnes doufám v hladké projednání tohoto návrhu.
Nebudu příliš zdržovat, přesto mi dovolte připomenout obsah novely, jak byla předložena. Do návrhu novelizace byly zahrnuty změny, které se týkají zejména upřesnění transpozice zadávacích směrnic, zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel snížení administrativní zátěže. Zároveň jsme upravovali i takzvanou srozumitelnost textu, tedy směrem k jednoznačnosti. Navrhovanou úpravou nedochází k zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek, neobsahuje tedy žádné zásadní systémové změny a ve většině ohledů jde o technickou úpravu nebo dovysvětlení, které jsme si v průběhu jednání - a byl to požadavek i opozice - upřesňovali, a hlavně validovali s Evropskou komisí. Odborná veřejnost vnímá oblast veřejných zakázek jako velmi důležitou už jen z toho důvodu, že v tom public procurementu, ve veřejném zadávání, jde zhruba 40 % investic, které se potom tímto způsobem řídí, zejména jsou to třeba i otázky evropských financí. Myslím si, že to je velmi, velmi důležité i z pohledu čerpání evropských zdrojů, 40 % z nich jsou evropské fondy.
Ta široká diskuse, já se k tomu jenom krátko vrátím, byla pak vedena ve vztahu k mému pozměňovacímu návrhu, který se týkal změny definice veřejného zadavatele, a to s cílem vyjasnit postavení jednotlivých organizačních složek státu a umožnit jejich efektivnější spolupráci. Já jsem to zmínil v úvodu. Zde byly jisté pochybnosti, které vyjadřovali kolegové ve Sněmovně, proto jsme to projednávali opakovaně na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já jsem se obrátil na Evropskou komisi se žádostí o vyjádření k příslušné úpravě a Komise potvrdila, že úprava definice veřejného zadavatele týkající se jednotlivých organizačních složek státu je v souladu se směrnicí EU, a samozřejmě doplnila, že je potřeba dbát zároveň všech ustanovení, které definují vertikální a horizontální spolupráci. To znamená, že tato úprava není, jak občas zaznívalo, jakási revoluční úprava v zadávání veřejných zakázek, ale spíše to je vyjasnění a přihlédnutí k praxi v jiných členských zemích.
Cílem mého pozměňovacího návrhu je skutečně zlepšení efektivity spolupráce uvnitř státu, aby nedocházelo k plýtvání veřejnými prostředky, ale aby bylo možné i v rozšířené vertikální spolupráci sdílet know-how. Samozřejmě to má dopady i třeba směrem k moderním technologiím. Velkou otázkou je otázka bezpečnosti, a jak stát jako celek může přistupovat k řešení otázek bezpečnosti. Velkou věcí, která je již standardem: budeme využívat jako stát cloudová řešení pro služby agendových systémů, v budoucnosti digitalizace stavebního řízení a další. I otázka cloudů je zásadní věcí, na kterou tato rozšířená spolupráce vertikální míří. Jak už jsem jednou zdůraznil, ten návrh, jak byl napsán, Evropská komise potvrdila, že se jedná o povolený způsob, a nevidí v tom zásadní problém.
Rád bych ještě poděkoval zpravodajům tisku a poslankyním a poslancům, kteří se návrhem zákona podrobně zabývali. Jsem si jist, že i proběhlé diskuse a některé následně předložené pozměňovací návrhy, i včetně třeba materiálů od Evropské komise a právních výkladů, vedou k tomu, že schválení novely bude bezproblémové, a zároveň to do budoucna pomůže, i kdyby případně se objevily nějaké pochybnosti, tak již máme ty jednotlivé dokumenty poskládány.
Takže já vám děkuji za pozornost, úvod byl výrazně kratší než u předchozího tisku, a toliko asi za mě slovo úvodem.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní otevírám rozpravu, do které se hlásí nejprve pan zpravodaj, jestli mohu poprosit, a poté pan předseda Michálek, poté paní místopředsedkyně Dostálová. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji mnohokrát za slovo. Dámy a pánové, já se do rozpravy jako zpravodaj hlásím v zásadě po dohodě, která padla po projednání na garančním výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde po dohodě s předkladatelem a s legislativou Poslanecké sněmovny v souladu s § 95 odst. 2 načtu čtyři legislativně technické úpravy. Zdůrazňuji ještě jednou, že jsou projednány jak s předkladatelem, to znamená s Ministerstvem pro místní rozvoj, a odsouhlaseny a připraveny s legislativou Poslanecké sněmovny.
Takže ke sněmovnímu tisku 249 podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu navrhuji následující legislativně technické úpravy:
1. V čl. I dosavadním bodu 66 se za slova "první se" vkládají slova "slova "řízení, vyloučí" nahrazují slovy "řízení a vyloučí", za slovo "nabídek" se vkládá slovo "se". Odůvodnění této legislativně technické úpravy: k legislativně technické úpravě je přistoupeno z důvodu nutnosti zajištění vzájemné návaznosti vět příslušného souvětí poté, co je tímto novelizačním bodem jedna z vět tohoto souvětí odstraněna. Dále bylo v této souvislosti nutno zachovat i srozumitelné znění příslušného novelizačního bodu. Z tohoto důvodu se za odstraněnou část souvětí vkládá zájmeno "se", které by zde po doplnění novelizačního bodu o nahrazení čárky spojkou "a" chybělo.
2. V pozměňovacím návrhu A12 se v navrhovaném textu § 242 odst. 5 za slova "podat námitky" vkládá čárka. Odůvodnění: Jedná se o vloženou větu, která má být oddělena čárkami.
3. V pozměňovacím návrhu D1, bodu 3 se v navrhovaném textu § 48 odst. 7 písm. a) za slovo "akcie" vkládá čárka. Ke změně dochází z důvodu jednoznačného určení poměrů mezi písmeny a) a b) tak, jak byl původně zamýšlen, to je, aby užitá technika - jazykový prostředek - lépe odpovídala předkladatelem zamýšlené možnosti aplikovat jednotlivé důvody pro vyloučení účastníka i odděleně, tedy za splnění jen jedné z příčin. Takový je požadovaný význam i v rámci poměru mezi jednotlivými písmeny v § 48, odst. 2 a 5, kde je upraven obdobný postup zadavatele a je zde rovněž před spojkou "nebo" čárka. Z tohoto pohledu by odlišný postup s vynecháním čárky před slovem "nebo" v případě § 48 odst. 7 vyvolal otázku, k čemu směřuje užití odlišného jazykového prostředku, a zdali tedy musí zadavatel při posouzení možnosti vyloučit účastníka postupovat jinak v případech podle § 48 odst. 7 a jinak v případech podle § 48 odst. 2 a 5. To nebylo záměrem pozměňovacího návrhu a pro jednoznačnost výkladu je tedy tato změna nutná.
4. V pozměňovacím návrhu D3, sněmovní dokument 1605, se v navrhovaném textu § 4 odst. 6 v obou případech za slovem "dodávky" slovo "a" nahrazuje slovem "nebo". Odůvodnění této legislativně technické úpravy: je nutná jako náprava technické chyby, kvůli které došlo k záměně výše uvedených spojek v navrhovaném textu § 4 odst. 6. Tato úprava mění znění tak, aby jazykově korespondovalo s původně zamýšleným významem daného ustanovení. V rámci navrhovaného znění § 4 odst. 6 bylo záměrem, aby stanovené podmínky splnila jak osoba zadávající veřejnou zakázku jen na dodávky, tak osoba zadávající veřejnou zakázku jen na služby. Poměr mezi slovem "dodávky" a slovem "služby" proto musí být v obou případech vyjádřen spojkou "nebo", nikoliv spojkou "a".
5. legislativně technická úprava: bude-li schválen pozměňovací návrh A12, bude v čl. I, dosavadní bod 253 znít takto: V § 244 odst. 2 se za číslo "5" vkládají slova "a 7". Stručné odůvodnění: v případě schválení pozměňovacího návrhu A12 musí dojít ke změně odkazu v § 244 odst. 2, neboť původní návrh zde nepočítal s doplněním dvou nových odstavců do § 242, k čemuž má dojít právě pozměňovacím návrhem A12. ***
