Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych jenom doplnil kolegu Nachera a využil bych toho, že tu pan ministr Bartoš je. V rámci digitalizace bych se chtěl zeptat, pokud už má konkrétní plán, jestli bude nějakým způsobem zapojena Digitální a informační agentura v rámci digitalizace stavebního řízení, nebo jak případně bude tendrovat ty věci - jestli je bude tendrovat MMR, nebo jestli se to bude dávat napřímo Digitální agentuře, kterou máme vlastně zřízenou pro digitalizaci, nebo jestli ještě ten plán je v nějaké fázi zrodu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pane ministře, hlásíte se? (Mluví k ministru Bartošovi.) Eviduji tady přihlášku pana ministra Kupky. Poprosím, abyste si udělali pořádek v hlasovacích zařízeních, abyste se každý hlásil pod svojí kartou. Mate to řídícího schůze. Prosím, vaše faktická poznámka.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já se moc omlouvám, naštěstí nešlo o hlasování a my to sdílíme. Tady není moc nastavení, ten prostor pro zpravodaje a zároveň dva ministry ve sloučené rozpravě. Já bych chtěl reagovat v rychlosti ve faktické poznámce, ještě to stihnu.

Pracovní skupina, jak říkala paní ministryně Dostálová, byla zřízena už za minulého vedení Ministerstva pro místní rozvoj ve věci územního plánování. Přesný harmonogram nemám. Ambice je skutečně mít toto schváleno a platné v druhé polovině tohoto volebního období, to jest, prostě pracovat s nějakým harmonogramem, třeba do půl roku mít ty věci připravené. Tam ty teze jsou, některé návrhy jsou, ale skutečně nejsou vyřešeny podstatné věci, například ochrana veřejných zájmů, kdyby se z pozice samosprávy rozhodli postupovat nějakým způsobem, kde by se pak stát soudil s těmi obcemi. Je tam větší role regulačních plánů, ty teze k tomu jsou. Myslím si, že i ty pracovní skupiny v těch 80 dnech nejsou pracovní skupiny pro skupiny, ale dosáhli jsme nějakých výsledků i směrem k tomuto druhému čtení v předkládaných návrzích. Doufám, že to tempo bude takové, ale nejdřív potřebujeme dokončit vlastně legislativní přípravu.

Ve věci digitalizace stavebního řízení, mám ještě 54 vteřin. Digitální a informační agentura není státní software house, není to agentura, která bude programovat nějaké řešení či to dodávat. Je to agentura, která má zastřešovat digitalizaci ve smyslu metodologie, realizace strategických projektů, governments delivery unit, pomáhat jednotlivým rezortům. Jsou pod ní ty core systémy, registry, datové schránky, CzechPointy, které tam procházejí.

Vzhledem k tomu, že faktické přesuny těchto agend začnou 1. dubna, nelze očekávat významnější zapojení do projektu digitalizace stavebního řízení DIA. Jsou tam klíčové projekty eWallet, digitální peněženka a digitální identita. Takže odpověď pro pana poslance Králíčka, prostřednictvím pana předsedajícího, DIA není software house, který by programoval DSŘ pro účely státu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Tím jsme vyčerpali všechna přednostní práva a faktické poznámky. Budeme pokračovat v řádných přihláškách do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Petr Liška. Prosím.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, tak já jsem si myslel, že jsme dneska v druhém čtení, ale podle té rozpravy na začátku mně to připomínalo první čtení. Ale možná je to jenom můj hloupý pocit. Chci říct jednu věc, že výstup kolegyně Dostálové, vaším prostřednictvím, mě velmi zaujal. Přiznám se, že možná na rozdíl od kolegyně z ANO já si z toho nebudu pamatovat skoro nic, protože to bylo tolik informací, že samozřejmě pokud si to budu chtít oživit, tak si to musím načíst. Já se přiznám, že jsem chtěl mluvit ke konkrétnímu... Jo, já s tím souhlasím, bylo to erudované. Myslím si, že něco tam uvízlo, ale že bych zrovna si všechno pamatoval, to asi nebude dneska po tom jednání, zvlášť když člověk má v hlavě své pozměňovací návrhy.

Musím říct, že jsem vždycky nervózní, když slyším: Dohodli jsme se, je to výborné, našli jsme řešení, všechno je zalité sluncem. V tu chvíli dostávám i trošku strach, protože je potřeba samozřejmě si říct úplně na rovinu, že jestli si někdo myslí - a já jsem rád, že k tomu došlo, mimochodem, já si toho cením - ale jestli si někdo myslí, že tady z této dílny vyjde dokonalý stavební zákon včetně těch environmentálních záležitostí, tak si myslím, že se velmi mýlí. Je to tak složitá materie, že těch chyb tam bude celá řada, a teprve v praxi se ukáže, jak to vlastně funguje.

Mě pobavilo to, že když se tady dávají různá ocenění, myslím, že se dávají ocenění za zákony, zákon roku, tak si myslím, že takováto ocenění jsou k ničemu, že ocenění bude teprve, pokud veřejnost pochopí, že ten zákon je napsán dobře, že slouží dobře veřejnosti, podnikatelům a prostě všem skupinám našich občanů a obyvatel.

Je potřeba říct, že ten návrh zákona je kompromis, my jsme se tady o tom bavili. Já jsem nikdy nezpochybňoval náplň toho zákona, ani v minulém volebním období. Chtěl bych připomenout, že právě předminulé volby jsme všichni slibovali nový stavební zákon - všichni, co se dostali do Sněmovny, ho slibovali. Teprve vlastně teď se dostáváme k nějakému možná funkčnímu modelu. Trvalo to dlouho, ale lepší dlouho a alespoň někdy než nikdy. Já jsem za tu dohodu rád, znovu to opakuji, ale buďme pořád řekl bych při zemi. Je to prostě složité.

Poslední stavební zákony, které podle mě fungovaly, možná byly za c. k. monarchie, protože tehdy se stavělo úplně jinak. Ty domy byly jiné, zkušenosti byly jiné, a ne všechno bylo podloženo precizními projekty a podobně, a ty baráky nebo ty budovy stojí dodnes. Dneska se kolikrát naši stavaři diví, když se dostanou dovnitř, jak to vlastně ti naši předci postavili, a vůbec k tomu nepotřebovali žádný složitý stavební zákon, natož nějaké jednotné stanovisko. Já když slyším JES, DESÚ, tak mně prostě vždycky vytanou vzpomínky na vojáky, kteří tyhle zkratky používají s oblibou. Já bych možná měl takové osobní neskromné přání, abychom je nepoužívali, protože pak ti, kteří nejsou účastni našeho jednání, vůbec nevědí, o čem se bavíme v tuhle chvíli. Ale to jsem nechtěl takhle rozebírat.

Já se musím vrátit k tomu, jak to probíhalo na hospodářském výboru. Já jsem byl rád, že hospodářský výbor si vzal tuto část, tu 132, stavební zákon, na projednání. Musím říct, že to projednání proběhlo velmi dobře a velmi jsme si pochvalovali spolupráci s úředníky Ministerstva pro místní rozvoj i s jinými ministerstvy, protože průběh hospodářského výboru z minulého týdne byl velmi rychlý, velmi řekl bych pragmatický a výsledek byl ten, že vlastně prošlo jenom to, na čem jsme se shodli, sem do Sněmovny, na plénum Sněmovny. Prostě tam, kde bylo negativní stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, ty pozměňovací návrhy byly staženy anebo se neodsouhlasily.

Na druhé straně, už jsem tam říkal, že mě trápí ještě jedna věc, a to je vyřešit, řeknu to velmi jednoduše, lex Dukovany a lex Brno, to znamená tu trubku z Dukovan do Brna, protože to je záležitost, ta myšlenka už je letitá, ale díky situaci, která tady nastala po ruské invazi a po energetické krizi, je ta myšlenka velmi aktuální, a proč nevyužít čisté teplo z Dukovan pro vytápění Brna a okolí, když se nám to nabízí a je to cirka 40 kilometrů plus minus? Ale je potřeba k tomu udělat některé legislativní kroky, které této stavbě pomůžou.

Jeden z těch legislativních kroků je prostě oddělit trubky této kapacity od původní stavby, to znamená od té jaderky, s tím, že vlastně ta jmenovaná stavba bude přímo ta trubka, celé to zařízení horkovodu. Samozřejmě je potřeba to udělat tak, aby to nebylo jenom na Dukovany, aby to bylo obecně, protože známe speciální zákony na jednu akci, jak dopadly. Takže tady v tom našem případě by to bylo tak, že vlastně trubka od určité velikosti, ten horkovod nebo teplovod, jak bych to nazval, by se posuzoval jako samostatná stavba, pokud by jeho výstavba nesouvisela přímo s výstavbou zdroje. Je tam upravená ta tabulka vyjmenovaných staveb a myslím si, že vás požádám, abyste se nad tím hodně zamysleli, protože dneska, pokud na to dojde čas, bychom měli ještě schvalovat 84, dopravní infrastrukturu, kde tento horkovod budeme zařazovat mezi stavby, na které platí takzvaný zákon 416, to znamená zjednodušení výstavby poslední etapy. Pokud se nám toto podaří, tak si myslím, že uděláme obrovský kus práce pro to, aby se ta myšlenka, letitá myšlenka propojit Dukovany s Brnem naplnila.

Dámy a pánové, já bych taky chtěl poděkovat všem, kteří se účastnili projednávání tohoto návrhu zákona. Není to legrace. Myslím si, že stavební zákon je to, co potřebujeme, a je potřeba, aby byl hlavně funkční, a možná bych řekl i neskromně, co nejjednodušší pro uživatele tohoto systému. Vím, že možná jsem naivní, ale prostě myslím si, že i do budoucna se k tomu budeme vracet. Jak jsem říkal na začátku, nic napoprvé není úplně perfektní, je potřeba to používat, je potřeba zjistit ty zkušenosti, jaké s tím zákonem budou v praxi. Věřím tomu, že praxe nám ukáže, že těch nedostatků bude méně, než jsme si možná někteří mysleli, a že ty nedostatky budou charakteru, které se dají lehce napravit. Já tomu chci pevně věřit. Věřím, že se nám to podaří, a k tomu buďme připraveni. ***