Velký prostor pro získávání prostředků na ty výzvy, které já vůbec nepodceňuji a jsem si vědoma potřeby jejich řešení včetně podpory vědy a výzkumu, máme ještě velký nedostatek v čerpání takzvaných komunitárních zdrojů. To jsou v případě vámi zmíněné tematiky zejména prostředky, které jsou v rámci Horizon Europe v pilíři II, kde je velmi žádoucí, aby se naše vědecké kapacity zapojovaly do těchto celoevropských řešení, protože určitě víte, že všechno to, co jste zmiňoval, neřešíme jenom v České republice. To jsou opravdu velké výzvy, které se řeší napříč Evropou, a proto také i vědci napříč Evropou se musí podílet na těch řešeních.

Dlouhodobě podporuji to, aby se podporoval aplikovaný výzkum, ale aby i akademické výzkumné organizace, jako jsou vysoké školy, případně ústavy Akademie věd, se podílely částečně alespoň na transferu poznatků vědy, na zhodnocování výsledků vědy, a i tuto otázku více budeme zdůrazňovat v rámci hodnocení výzkumných organizací, které pak budou mít vliv i na financování.

Na rovinu vám řeknu, že pro letošní rok opravdu nepočítáme s navýšením institucionální podpory a ani jsem z rezortu nezaznamenala tuto potřebu, ale určitě jsem otevřená. Teď projednáváme rozpočet pro další rok, protože rozpočet v oblasti vědy - výzkumu se začíná projednávat v podstatě od začátku předchozího roku. Určitě jsou tam požadavky jednotlivých rezortů včetně požadavků na institucionální podporu pro jednotlivé výzkumné organizace a určitě jsem připravena zohledňovat priority, které jsou. Ano, jsou to i priority, které budou v rámci priorit orientovaného výzkumu, protože jedna z výzev, které čelíme, je otázka změny klimatu, ale i zapojení špičkových technologií právě i do oblasti zemědělství. Paradoxně nebo možná pro některé překvapivě vím, že i tato oblast se významně mění, a to nejenom z hlediska reakcí na změny klimatu a další dané věci, ale vím, že se i v rámci zemědělství dneska zapojují špičkové technologie jako umělá inteligence a je velký prostor na jednu stranu pro intenzifikaci, ale na druhou stranu pro čím dál tím šetrnější nakládání v prostoru zemědělství, protože jsem si vědoma toho, jak zásadní vliv to má i na životní prostředí. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní ministryně. Pan poslanec má ještě zájem doplnit. Prosím.

Poslanec Josef Kott: Paní ministryně, děkuji pěkně za odpověď. Já tomu rozumím a asi souhlasím s vámi, že společným úsilím nás všech by měla být potravinová soběstačnost a bezpečnost v rámci České republiky vzhledem k tomu, co se ve světě třeba aktuálně teď děje. Ale zase já to beru tak - a musíte mě pochopit - že velikost České republiky je limitující a nemůžeme si zde dovolit jednostranně si nechat nadiktovat, že snížíme spotřebu hnojiv a prostředků na ochranu rostlin o 50 %, a nebudeme mít alternativu to řešit jiným způsobem. A já s vámi souhlasím a plně podporuju to, že orientovaný výzkum, který se v rámci České republiky může uplatňovat, je podle mě nejefektivnější a nejrychlejší řešení. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Pane poslanče, já to nevnímám jako diktát. U všech řešení, která se přijímají na úrovni Evropské unie, jsou naši zástupci a byli to i zástupci vaší vlády, kteří se vždycky na těchto dohodách podíleli. Opravdu tomu tak je. Já nevnímám společenství evropské jako diktát, ale jako partnerství, za které neseme spoluzodpovědnost a na jehož směřování se podílíme, ať už je to v zemědělské, nebo v jiné politice. To bych chtěla říci.

Co se týče toho, že se některá opatření na úrovni evropské přijala, to je pravda, ale zase se přijala vlastně ve všech zemích stejná pravidla. Chápu a vím také, že z minulosti byla nastavena některá pravidla v rámci Evropy nerovnoměrně, že některé staré členské země mají možná výhodnější podmínky, a dlouhodobě vnímám, že tohle je handicap i pro náš zemědělský sektor. Stejně tak vím, že třeba Poláci zase zvýhodní své zemědělce jinými, třeba sociálními nástroji, tomu rozumím. Ale co se týče oblasti vědy - výzkumu, tam si myslím, že tou cestou je opravdu spolupráce napříč evropskými zeměmi a sdílení poznatků tak, abychom z toho profitovali všichni. A myslím si, že to, že jsme na společném trhu, má výhody i pro naše zemědělce. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a můžeme přejít k další interpelaci. Interpelující bude paní poslankyně Karla Maříková, která bude interpelovat opět pana vicepremiéra Válka. Máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, SÚKL informuje o výsledcích inspekční činnosti, která se zaměřuje na kontroly lékáren a jejich nelegálního vývozu léků do zahraničí. Potíže ve výrobě a logistice či legální vývoz léků do zahraničí ze strany distributorů nejsou jedinou příčinou nedostatku některých léků v českých lékárnách. Poněkud novou praktikou jsou i nezákonné reexporty léků do zahraničí, které provádí přímo některé samotné lékárny. SÚKL doposud ukončil kontroly či správní řízení, na základě nichž vyměřil pokuty ve výši 34 miliónů korun. Mě by zajímalo v této souvislosti, zda byly podniknuty nebo budou do budoucna nějaké kroky, aby k podobným praktikám nedocházelo, zda bylo zjištěno, jestli jde o praktiky jednotlivců jako lékáren, nebo nějaké organizované skupiny, a zda znáte přesně, o jaké konkrétní lékárny šlo. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já, vaším prostřednictvím, paní poslankyni velmi děkuji za ten dotaz. Ona pak ta následující interpelace, pokud bude, je z velmi podobného obsahu, tak já bych toho využil, že část odpovím teď a část u té druhé, ať řekněme oba interpelující dostanou aspoň nějakou odpověď. Navíc toho využiju k tomu, že splním slib, který jsem tady dal, protože jsem slíbil, že budu informovat o tom, jaký byl vývoj těch pokut a jaký byl vlastně vývoj situace.

Musíme si uvědomit, že celé toto má na starosti SÚKL, a tak jak je Státní úřad pro jadernou bezpečnost samostatný orgán, který může vydávat pokuty a nemůže je vydávat za něj ani policie, ani nikdo jiný, sankce může pouze dělat jenom Státní úřad pro jadernou bezpečnost, stejně tak je v tomto případě SÚKL ten orgán, který může vydávat pokuty, a nemůže do toho nikdo další vstupovat, je to zcela nezávislá v tomto směru instituce. Nicméně aktivity, které ve svém důsledku vedou k nelegálnímu reexportu léčiv, tedy nelegálnímu vývozu léčiv do zahraničí - protože reexport normálně existuje v celé Evropě a je to správná věc, protože jinak by se nedala udržet alespoň částečně stabilita trhu - jsou dlouhodobě sledovány Státním ústavem pro kontrolu léčiv a trestány v rámci přestupkového řízení. V poslední době však reexportéři nalezli nový způsob, jak svou činnost skrýt. Léčivé přípravky, které obdrží od distributora v rozporu se zákonem o léčivech, vůbec nezavedou do evidence v lékárně, čímž tyto léčivé přípravky vyvedou ze sledovaného legislativního dodavatelského řetězce a jejich dodání je pak takřka nemožné. Tyto léčivé přípravky se tak nedostanou k českým pacientům, pro které byly určeny. Ze zavedení léčivých přípravků, pokud se reexportují ty přípravky, jsou nějaké pokuty, ale pokud dojde k nezavedení léčivých přípravků do evidence, může být provozovateli lékárny, provozovateli lékárny (S důrazem.), uložena pokuta maximálně do výše 2 miliony korun, zatímco v případě nelegálního reexportu zavedený lék, ale reexportovaný, je horní výše pokuty 20 milionů korun, to znamená desetkrát vyšší. Pachatelům se tak nezavádění léčiv do evidence v uvozovkách vyplatí, neboť jim hrozí desetinásobně nižší pokuta.

Z toho důvodu jsme v rámci novely zákona o léčivech - a tady si troufnu informovat, že novela odešla již do vnějšího připomínkového řízení, pokud mám správné informace, zítra si je pro jistotu ještě ověřím, protože rád dávám přesné informace a nechtěl bych vás uvádět v omyl - která by měla být v březnu předložena vládě, to znamená, podle mě je teď už v nižším připomínkovém řízení, měla by v březnu jít tato novela do vlády a já doufám, že najdu širokou shodu v Poslanecké sněmovně, do konce roku, čímž dřív, ideálně do 1. 7. že bude platit ta novela, že nebude součástí intenzivnějších politických diskusí, ale koncentruje se na odborné - jsem navrhl zvýšení horní hranice za nezavedení do evidence léčiv na 20 milionů, to znamená, nezavedení do evidence nebo reexport - stejná pokuta. ***