Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně, kolegové, já možná jenom krátce. Já jsem nevystupoval s těmi faktickými, protože skutečně téma logopedie, a nejenom u tohoto zákona, vládne Sněmovnou, mám pocit. Nicméně já tady se nechci přít s panem ministrem Válkem a případně s dalšími, ale znovu zopakuji, co už jsem tady říkal v prvním čtení. Klinický logoped, školský logoped, to nejsou dvě skupiny, které mají jít proti sobě, a ony proti sobě ani nejdou. Jsou to spojité nádoby, které spolu musí spolupracovat, protože v té fázi péče o dítě s nějakou vadou řeči se může skutečně ukázat, že bohatě stačí školský logoped. A když nestačí, potom skutečně nastupuje ten lékař, respektive tedy v nelékařské profesi, a to je klinický logoped.

Ale já jsem nechtěl vystupovat k tomu, prosím pěkně. Přicházím jednak poděkovat za debatu, která se tady vede, myslím, že v zásadě vlastně věcně, a takto to má u zákonů být - úplně bych řekl bez ohledu na příslušnost k poslaneckým politickým klubům. Myslím, že je trochu škoda, že z celé té novely nejvíce rezonují právě body, jako je logoped, protože to skutečně není klíčový bod novely zákona o pedagogických pracovnících. Daleko více bychom měli připomínat posílení kompetence ředitelů škol, což se děje například v tom i zde diskutovaném § 9a, kdy jsme ochotni, a to za přísných podmínek, protože jsou tam jasné mantinely, já už jsem tady dneska říkal, pustit odborníky do škol, a de facto tu odpovědnost přenášíme na ředitele školy.

Jsou tam ale další důležité body, které tady vůbec nezaznívají, a to ty moderně řečeno mentoringové pozice, které mají pomoci, abychom ve školách měli kvalitního učitele. Kvalitní školství padá totiž s kvalitním učitelem. Je to velmi jednoduché a ze statistik víme, že právě učitelé, kteří přišli těsně po absolvování vysoké školy, nejčastěji do dvou let, ze škol odchází. A my tam ty kvalitní potřebujeme udržet, a proto se zavádějí ty pozice, jako je provázející učitel, jako je uvádějící učitel, adaptační období a pak samozřejmě některé další, jako je třídní učitel a podobně.

Já se ovšem tady omezím jenom na to, abych teď zde načetl pozměňovací návrh, který také stručně odůvodním. V systému ho najdete pod sněmovním dokumentem 1917 a je to pozměňovací návrh, který podáváme já, dále kolega Petr Gazdík, kolegyně Renáta Zajíčková, Pavel Klíma a Jakub Michálek a týká se toho bodu novely, který se dotýká školského zákona, a to je ta také zmiňovaná důležitá garance 130 %průměrné mzdy pro učitele. V tom pozměňovacím návrhu, který zde předkládáme společně a po dohodě na půdorysu celé koalice, chceme toto takto definovat. Tedy definujeme zde, že jeden úvazek učitele by měl odpovídat nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství. Dovolím si jenom k tomu dvě poznámky.

Jednak hovoříme tady jasně o učitelích, ale to jsme tak hovořili už opakovaně, i v těch předchozích čteních, A dále mluvíme o těch 130 procentech, což prosím je také potřeba jasně říci zde na mikrofon. To neznamená, že každý učitel každé školy zřizované krajem, obcí, městem, státem, takže bude mít na své výplatní pásce 130 % průměrné hrubé mzdy. Je to vždy počítáno v rámci objemu platu na tu danou konkrétní školu, případně školské zařízení, a samozřejmě zůstává v kompetenci ředitele školy, aby s tímto objemem také pracoval, protože ve škole jsou kvalitní 130 %, a pak jsou ti, kteří naopak těch 130 % z nějakých objektivních důvodů právě nedosáhnou. Ale my chceme garantovat ten objem, ten objem, který do škol skutečně půjde, a to bude právě v tom rozsahu 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, abych byl úplně zcela přesný, jak ten legislativní text praví.

Více potom případně můžeme ještě říci před třetím čtením. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další v pořadí vystoupí paní poslankyně Adámková. Jenom upozorním, že je 12.54 hodin, ve 13 hodin budeme muset jednání přerušit. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi jenom několik postřehů, protože se domnívám, že situace je poměrně složitá. Nicméně vidím, že je to pojímáno ze všech úhlů pohledu, takže bych si dovolila jenom několik poznámek.

Za prvé, tak jako mně, tak jistě i vám přichází z Pedagogické komory seznam organizací, které nesouhlasí s návrhem. Já to úplně nechápu, protože buď je to problém komunikační, protože tady vidím, že všichni se snaží situaci vylepšit, takže úplně nechápu, proč tady Asociace děkanů a Česká konference rektorů a tak dále, Asociace učitelů dějepisu, angličtiny, didaktiků, češtinářů, matematiky a tak dále, proč je nespokojena. Takže poprosím potom, pravděpodobně máme na to ještě jedno čtení, budu se snažit na to získat nějakou odpověď, protože mi to není prostě jasné. To je všechno.

Jinak bych chtěla říci, že samozřejmě máme jeden problém, a to jsou lékaři, kteří učí na středních zdravotních školách - jiné školy nám vcelku moc nepřísluší samozřejmě - nebo se zdravotnickým zaměřením a někde biologii člověka na vybraných základních školách. Takže samozřejmě týká se to, byť ne úplně samozřejmě masově, ale i našeho oboru.

A jinak chci říci, že České vysoké učení technické má již velkou dobu mnoho desítek let Masarykův ústav studií pedagogických, kde vycházejí odborníci, kteří potom mohou učit matematiku, deskriptivu, informační technologii a mohou tam jít od čtvrtého ročníku vysoké školy, čili je to jistě velmi dobře.

Co se týče těch tří let, která jsou v této novele, musím říci, že samozřejmě pamatuji dlouhou dobu a nastupovali různě učitelé i na základní školy druhého stupně a dodělávali školy. To bylo vždycky, není to vůbec nic, co bychom neznali. To samozřejmě je možné. My tady toto ani nedovolujeme, což považuji za dobré. Jsou to lidé, kteří přišli z jiných škol a dodělávají si pedagogické vzdělání. A moje otázka tady je to, co už říkala paní inženýrka Peštová: prosím pěkně, zda jste zvážili úplně dobře ty tři roky - je to směr k předkladatelům - protože si dovedu živě představit, že ten začínající učitel, byť je inženýr, nebo doktor, to je prostě jenom jiný magistr, začne učit. To učení, chce-li dělat dobře, je skutečně na full time, to není jenom tak oddechovka. Zda v případě, že by měl - třeba budou tam ženy, mohou jít na mateřskou, jestli ty tři roky chcete dát do zákona, protože on si může rozložit to studium a může třeba končit za čtyři roky, a my ho vyhodíme? Já tomu nerozumím, prosím jenom o odpověď nebo se nad tím zamyslet.

A další věcí, kterou mám, je, co se týče...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás, paní poslankyně, přeruším. Poprosím, aby se kolegové ztišili, uklidnili. Jednak mám informaci, že je dohoda předsedů poslaneckých klubů, že tento bod doprojednáme. Já se jenom chci ujistit, jestli páni předsedové jsou zase ujištěni v tom, že i kolegové, kteří předkládají pozměňující návrhy a musí se v podrobné rozpravě k těm pozměňujícím návrhům přihlásit na mikrofon, jestli tuto informaci dostali dostatečně včas, protože já jsem ji dostal ve chvíli, kdy za dvě, za tři minuty máme přerušit naše jednání - protože ve chvíli, jestli už opustili sál a nebudou přítomni v podrobné rozpravě, tak by se nemohli přihlásit ke svým pozměňujícím návrhům. Tak já jenom chci pány předsedy poslaneckých klubů požádat, jestli mi potvrdí, že tedy budeme pokračovat po 13. hodině, nebo ten bod přerušíme s touto mojí připomínkou.

Paní poslankyně, zatím pokračujte a pány předsedy prosím, aby si to vyjasnili.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji. Já jsem se chtěla zmínit k tomu logopedovi. Vidím, že to tu vyvolalo bohatou diskusi. Uvědomte si, že my jsme vycházeli poté, co v praxi vidíme velkou nedohodu těch dvou komor, to je klinický logoped a tedy školští logopedové. Všichni chtějí pro děti dobře, jsme v ideálním světě a já si myslím, že opravdu chtějí. A chápu všechny kolegyně a kolegy, kteří byli dlouho někde v praxi a něco říkají, ale to, co jsme tady jaksi přednesli, co tady přednášel můj ctěný kolega pan poslanec Philipp, je dohoda těchto dvou komor. Čili můžeme s tím ještě samozřejmě pracovat. Všechno - jenom chci, abyste věděli, že to nebyl náš nápad tady, že jsme si sedli a že nás to napadlo, ale je to po dohodě těchto dvou komor, že takto jsou schopni spolupracovat. Co se týče těch kompetencí, tam bude potřeba ještě s tím samozřejmě pracovat dále. Ale chci vás jenom ujistit, že klinický logoped - a mám to teď opravdu velmi čerstvé - průměrná doba je mnoho měsíců a zkušený klinický logoped vám řekne, že než špatně napravovat vadu, raději k tomu mají takové to "raději počkejte". ***