(Jednání pokračovalo v 18.40 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak je 18.40, budeme pokračovat. Jak už jsem řekl, projednáváme vládní návrh zákona o veřejných dražbách, sněmovní tisk 360, jsme v prvém čtení, a já poprosím, aby pan místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš přednesl svoji úvodní řeč. Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás s návrhem nového zákona o veřejných dražbách, který nahrazuje dosavadní již téměř čtvrt století starou právní úpravu. Aktuálně platný zákon o veřejných dražbách je již ze své povahy značně zastaralý a v době svého vzniku nepočítal například s prováděním dražeb elektronickým způsobem, což je v současné době převažující varianta.
Mezi hlavní cíle zákona o veřejných dražbách patří především harmonizace zákona o veřejných dražbách s občanským zákoníkem, přesnější úprava elektronických dražeb přímo v zákoně, posílení vymahatelnosti zákonem stanovených povinností, zjednodušení dražebního procesu a elektronizace uveřejňování informací o veřejných dražbách a dražební pomocí nového informačního systému centrální evidence veřejných dražeb. Oproti tomu dosavadnímu zákonu č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dochází k zásadní koncepční změně v otázce nabývání předmětu dražby. V současnosti při veřejné dražbě přechází vlastnické právo příklepem. Nové pojetí veřejné dražby však bude reflektovat občanský zákoník, který dražbu chápe jako zvláštní způsob uzavření smlouvy. Ten návrh rovněž v maximální možné míře respektuje subsidiární použití občanského zákoníku. Zákon o veřejných dražbách bude nově zahrnovat také procesní úpravu elektronických dražeb, která je dnes upravena pouze na úrovni prováděcí vyhlášky. Dále dochází ke zjednodušení a určité liberalizaci samotného dražebního procesu, zejména u dražeb dnes označovaných jako dražby dobrovolné. Tím se významně sníží administrativní zátěž a náklady související s provedením veřejné dražby. Nově se zavádějí pokuty za porušení některých podstatných povinností dražebníka, aby byla lépe chráněna práva osob, jichž se veřejná dražba týká.
Návrh zákona o veřejných dražbách byl už jednou předložen Poslanecké sněmovně, konkrétně v červnu 2020. Ač byl v minulém období mnohokrát zařazen na projednání, řada na něj bohužel nevyšla, a nestihl být tedy v minulém volebním období projednán.
Návrh zákona je nyní předkládán opětovně, pouze s minimálními úpravami. Jedná se o změny v návaznosti na nově přijatou legislativu a i několika legislativně technických úprav, včetně posunu data nabytí účinnosti. V rámci mezirezortního připomínkového řízení byly vypořádány všechny připomínky a já věřím, že návrh zákona si získá vaši širokou podporu a brzy tak postoupí do další fáze legislativního procesu. Tolik za mě vše úvodem.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh zákona o veřejných dražbách, kterým se zrušuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a zcela jej nahrazuje. Návrh zákona byl poprvé předložen v červnu roku 2020, avšak nebyl do konce volebního období projednán. To je zřejmě důvod, proč nyní byla materiálu udělena výjimka z mezirezortního připomínkového řízení.
Hned v úvodu je zapotřebí zmínit, že ročně u nás dochází k více než tisícům dražbám. V roce 2020 to bylo 1 493 dražeb, v roce 2021 to bylo 1 225 dražeb a v roce 2022 to bylo 1 067 dražeb. Počet dražeb zjevně postupně klesá. (Poslankyně se odmlčí kvůli hluku v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vám rozumím, paní kolegyně. Vážení páni poslanci, paní poslankyně, prosím, abyste se utišili, abychom mohli vyslechnout v klidu zprávu zpravodaje. Tak prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Důvody předložení návrhu jsou především problémy, které se při aplikaci zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách vyskytly v praxi. Za prvé je to nesoulad s občanským zákoníkem, zejména odlišný způsob nabytí vlastnického práva v dražbě podle zákona o veřejných dražbách a dražbě podle § 1771 občanského zákoníku, nadbytečnost některých částí zákona o veřejných dražbách po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, neaplikovatelnost některých ustanovení zákona o veřejných dražbách po přijetí nového občanského zákoníku a neaktuálnost některých pojmů. Dalším důvodem předložení návrhu je nedostatečná úprava dražeb prováděných elektronicky. Možnost provádět dražby i elektronicky byla zavedena zákonem č. 396/2012 Sb., který zavedl postupy, které však v procesní úpravě podle zákona o veřejných dražbách nebyly aplikovatelné. Pozdější novelou bylo ministerstvo zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky, která měla stanovit podmínky postupu při elektronické dražbě. Vyhláška č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, nabyla účinnosti 30. ledna roku 2014. V průběhu legislativního procesu týkajícího se uvedené vyhlášky byl gestor zákona upozorněn na skutečnost, že samotný proces elektronické dražby by měl být upraven přímo v zákoně a vyhláška by měla řešit pouze technické a bezpečnostní požadavky na elektronické dražební systémy. Proto je úprava procesu elektronických dražeb zákonem jednou z priorit nově připravovaného návrhu zákona.
Dalším důvodem předložení návrhu je neexistující sankce při porušení zásadních zákonných povinností, což přispívá k situaci, kdy někteří dražebníci vědomě nedodržují některá ustanovení zákona o veřejných dražbách s tím, že jim za toto chování nehrozí žádný postih ze strany dozorového orgánu.
Dalším důvodem předložení návrhu je nadbytečná administrativní zátěž adresátů zákona. Tolik k důvodům předložení návrhu zákona.
Při posuzování návrhu zákona je nutné mít na zřeteli také ekonomický dopad na státní rozpočet. Nová právní úprava totiž počítá se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Náklady na vytvoření tohoto systému jsou uvažovány ve výši 8 131 200 korun. Velmi překvapivým se jeví takto velmi přesná částka, ale pro mě je to spíš takové úsměvné, a potom se zeptám pana ministra, jak to dokázali tak přesně spočítat. Roční náklady na provoz mají činit přibližně 500 000 korun. Tyto náklady budou pokryty v rámci rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Návrh nepředpokládá zvýšení personálních kapacit a souvisejícího objemu prostředků na platy zaměstnanců.
Návrh zákona předpokládá vydání prováděcího právního předpisu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška má obsahovat podrobnosti o údajích předávaných do centrální evidence prostřednictvím elektronického formuláře, způsob ověření těchto údajů a způsob přihlašování do centrální evidence. Dále má obsahovat technické a bezpečnostní požadavky.
Důležitým prvkem předloženého návrhu zákona jsou také přechodná ustanovení, která řeší postup u dražeb konaných na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nakládání s údaji o dražbách konaných na základě smlouvy o provedení dražby nebo opakované dražby uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Nabytí účinnosti je navrženo na 1. leden roku 2024.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli to konec vaší zprávy, děkuju pěkně, paní zpravodajko, a otevírám rozpravu, obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí paní poslankyně Štefanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Než dorazíte k řečnickému pultíku, načtu dvě omluvy: omlouvá se od 18.30 z pracovních důvodů pan poslanec Koten Radek a další omluva je od pana ministra Kupky, od 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů.
Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***
