(15.10 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Prosím vás, legislativní nouze: legislativní nouze má tři důvody. Za prvé je to bezpečnost. Tady asi ohrožení bezpečnosti našimi důchodci nehrozí. Za druhé to je zdraví. Asi ani zdraví našich důchodců to neohrozí. Maximálně by to mohlo ohrozit tím, že tím, že jim nenavýšíme a nebudeme valorizovat důchody, protože kolem nich je všechno dražší, tak holt samozřejmě budou mít méně peněz na léky, ale to si myslím, že opravdu není důvod na legislativní nouzi. A potřetí je to hospodářská škoda. A já se ptám, kdo tu hospodářskou škodu tedy zavinil? Důchodci? No to snad nemyslíte vážně. Tu hospodářskou škodu, pokud to na tomto budete hrát, tak je to tedy o personální odpovědnosti a osobní odpovědnosti pana ministra financí. Ten měl dát na valorizaci důchodů do státního rozpočtu. A já se znovu ptám: myslel si snad pan ministr Stanjura, že když je v prosinci inflace 16 %, 15 %, že v lednu to budou 3 %? Pokud ano, tak si myslím, že opravdu nezastává svůj post řádně. (Potlesk poslanců ANO.)
Také pro dokreslení situace musím vzpomenout, že v roce 2022 žadatelé o předčasné důchody zavalili Správu sociálního zabezpečení. Totiž kdo si v roce 2022 požádal o předčasný důchod, má dnes měsíčně o několik tisíc více, než kdyby získal řádný důchod až v roce 2023. Ptáte se, jak je to možné? Protože je zcela nelogické, že kdo pracuje déle a podá si žádost o důchod, až na něj bude mít nárok, bude na tom hůře. Já vám ráda odpovím. Opět budu mluvit o laxnosti, tentokrát Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato situace, kdy pan ministr Jurečka zatížil státní rozpočet v době, kdy chce škrtat na zákonné valorizaci, je zcela nepřijatelná. Předčasné důchody jsou možností, to já vůbec nezpochybňuji, ale očekává se, a je to správné a logické, že takový důchod bude menší. Ale opak se stal pravdou a vyvrcholením celé této bizarní a zcela nerozumné situace je včerejší vyhlášení právě stavu legislativní nouze.
Když se na to podívám ještě z pohledu stavu legislativní nouze a toho, na co se to snaží vláda hrát, to znamená na hospodářskou škodu, možnou hospodářskou škodu, ale znovu s obřím otazníkem, protože jak mohla vzniknout tato hospodářská škoda, když každý musel už v prosinci vědět, že k valorizaci důchodů dojde? Tak pan ministr by to ani takto řešit nemusel, kdyby ovšem v roce 2022 nezapomněl požádat Evropskou unii o 53 miliard na evropské projekty, to je takzvaná certifikace projektů. Takže vlastně ta situace vznikla tak, že tím, že pan ministr zapomněl, vláda zapomněla, těch 53 miliard šlo z peněz daňových poplatníků místo toho, aby si do rozpočtu nalil peníze Evropské unie. Přitom 54 miliard - podívejte se na to, o kolik se tady jedná při té valorizaci, která má nastat v červnu, to je zhruba nějakých 30 až 34 miliard, takže on by byl i v plusu, kdyby řádně požádal Evropskou unii o ty peníze.
Vzhledem k tomu, že považuju za zcela zásadní, abychom se o této věci bavili, protože legislativní nouze byla vyhlášena v neděli, takže od včera v podstatě platí vyhlášení legislativní nouze, tak bychom se asi nejdříve měli pobavit o tom, zda to je legitimní a zda vláda udělala všechny kroky k tomu, aby to udělat nemusela, aby nemusela sáhnout na krácení důchodů. A já se ptám - a chtěla bych, aby to bylo zařazeno dnes jako první bod s názvem Krácení důchodů - abychom si odpověděli na pět otázek. Podle mě i my jako opozice, ale i celá veřejnost si zaslouží odpovědi na pět otázek.
První otázkou je: Vyvodí pan ministr financí osobní odpovědnost z nastalé situace? Protože on způsobil to, že vláda, potažmo Sněmovna se tady bude zabývat jedním bodem, vyhlášením legislativní nouze, a to hospodářskou škodou. Takže vyvodí z toho důsledky, kdo zavinil tu hospodářskou škodu? Kdo? Takže bych ráda slyšela odpověď pana ministra financí, jestli se za to cítí zodpovědný, že k této situaci vůbec došlo a že o tomto vůbec na půdě Poslanecké sněmovny jednáme.
Druhá otázka: Přijala vláda všechna možná opatření k tomu, aby zasanovala státní rozpočet jinak než krácením důchodů? A tady samozřejmě opět nastává několik otázek. Máme možnost zmrazit si platy. Udělala to vláda? Zmrazila platy politikům tak, jak to navrhovala opozice poslaneckým návrhem pana Babiše? Nikoliv, my jsme si je pěkně navýšili, máme neskutečné platy, ale budeme krátit důchody našim důchodcům. Druhá věc. Řešila vláda valorizaci u restitucí? Proč provozní náklady u restitucí - toho se to netýká, tam budeme valorizovat o inflaci, ať je jakákoliv? Ale prvním krokem, který tato vláda udělá, je, že sáhne na peníze nízkopříjmovým skupinám našich důchodců. Ještě by se to dalo pochopit, kdyby řekla: Ano, nejdříve uděláme všechny kroky k tomu, abychom důchodcům na peníze sáhnout nemuseli - ale tato vláda jde cestou, že to udělá jako první krok. Jako první krok z toho všeho, aby si naplnila státní kasu.
Třetím důvodem je: Zajistil pan ministr financí zrychlenou certifikaci z evropských fondů, aby co nejrychleji ty vynaložené peníze českých daňových poplatníků byly z evropských fondů vráceny zpět? A tady znovu musím připomenout, že jenom naše vláda vyjednala 960 miliard, prostě necelý bilion korun, z evropských fondů, ale je samozřejmě na této vládě, jak rychle ty peníze dokáže čerpat.
Čtvrtý okruh: Snížila tato vláda počet ministrů? Máme ministra pro evropské záležitosti a předsednictví už skončilo. Hledala vláda i úsporu v těchto kruzích? Proč jich máme tolik, že se ani nevejdou do poslaneckých lavic?
A pátá otázka je: Zabývala se tedy vláda regulací například počtu náměstků, když si schválila neomezený počet náměstků, aby to vzala zpět a řekla: Ano, tam skutečně jsou obrovské náklady na státní rozpočet, takže maximálně jeden, dva?
To jsou všechny ty úspory, které má vláda hledat nejdřív, než sáhne ke kroku, že bude krátit důchody. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní místopředsedkyně, bylo to dnes jako první bod? (Poslankyně Dostálová: Ano.) Ano, děkuji. Já se jenom ujišťuju, abych to měla správně.
Následuje pan místopředseda Havlíček, s přednostním právem pak se hlásím já. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolím si navrhnout zařazení bodu, a to prvního bodu dnešní schůze: Protizákonné omezování důchodců.
Tak nám vláda hodila důchodce přes palubu. Místo 1 770 korun jim chce přidat pouze 760 korun, ačkoliv zákon hovoří zcela jasně. Pomíjím to, že je to podle našeho názoru neetická záležitost, že se jedná o podraz. 7 000 korun jenom v tomto roce, ale přepočtěme si to do dalších let a zjistíme, že pro důchodce, který by mohl čerpat takto důchody dalších dvacet let, jsou to statisíce korun. Je to neetické mimo jiné proto, protože oni s tím počítali. Já jsem byl včera v Pardubicích, setkal jsem se tam s přibližně padesáti důchodci. Všichni to měli velmi dobře propočtené a věděli, kolik se jim bude zvyšovat důchod. V tuto chvíli s tím nepočítají, bohužel.
Za další, je to zcela zjevně dvojí metr. Jak budeme vysvětlovat to, že na jednu stranu zde necháme vydělávat energetické společnosti stamiliardy korun, což je mimo jiné i jednou z příčin inflace, protože jsme neuřídili ceny energií, v důsledku čehož jsme tam, kde jsme, ve smyslu jedné z nejvyšších inflací vůbec v celé Evropské unii? Jdeme na to nástroji takovými, že nesrážíme ceny u výrobců elektrických energií, což by bylo nepochybně protiinflační, jako třeba udělali ve Francii, ale že nejdříve necháme vydělat a poté to různým způsobem dotujeme. Ale to je věc druhá. Podstatné je to, že to nás netrápí, že vydělávají neskutečné peníze, a my poté to odebíráme důchodcům? ***
