Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, blíží se smutné výročí 15. března, výročí okupace Československa německou armádou, a já bych rád připomněl, že již delší dobu, několik let, visí v systému náš návrh pod sněmovním tiskem číslo 16 na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích a o významných dnech a dnech pracovního klidu.

Náš návrh obsahuje dva body. Za prvé, navrhujeme mezi významné dny České republiky zařadit 15. březen jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí. Za druhé, navrhujeme změnit označení významného dne 18. června, a to ze stávajícího Den hrdinů druhého odboje na Den hrdinů odboje proti německé okupaci českých zemí. K tomu druhému bodu nás vedlo zjištění, že když se zeptáte někoho na ulici, jestli ví, co byl druhý odboj, většina odpovědí je negativní, takže proto toto upřesnění považujeme za důležité.

15. březen 1939 je počátkem nejtragičtější etapy moderních dějin. Český stát toho dne přišel o poslední zbytky jakékoliv státní suverenity. Poté následovala jeho přímá německá vojenská okupace a šestileté období plošného a cíleného teroru, vyvražďování občanů českých zemí dnešní České republiky, které mělo jednoznačně genocidní rysy a genocidní charakter.

Podle výsledků bádání historiků Vojenského ústředního archivu v Praze činí počet obětí německého nacistického režimu v Československu zhruba 343 000 osob v rámci celého československého státu, ale do toho počtu nejsou zahrnuti lidi, kteří zemřeli po druhé světové válce na následky týrání, perzekucí, na následky věznění v koncentračních táborech a ve věznicích, na následky takzvaného totálního nasazení a podobně, takže skutečný počet faktických obětí této okupace je výrazně vyšší a určitě nebude daleko od jednoho milionu osob. V českých zemích počet přímých obětí pak činí minimálně 122 000. Za dobu existence takzvaného německého protektorátu bylo v naší zemi popraveno minimálně 8 000 občanů, zhruba 70 000 českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech a dalších 3 500 zemřelo při nuceném nasazení na práce v tehdejším Německu. Oběťmi německého nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších pak samozřejmě jsou to Lidice a Ležáky.

Nanejvýše je nutné zdůraznit, že jen v domácím odboji proti německé okupaci zahynulo na 100 000 Čechů. Proto musí být 15. březen jednoznačně připomínán, a to nejenom jako památka těchto obětí, tím spíše, že zákon o státních svátcích již - a je to správné - zahrnuje mezi české významné dny 27. červen jako Den památky obětí komunistického režimu a rovněž 21. srpen coby Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, kde byl počet obětí řádově nižší, než je v případě německé okupace. V tomto kontextu by v tomto zákoně i vzhledem k úctě k historické pravdě, a hlavně s ohledem na úctu k obětem německé okupace v českých zemích a pozůstalým po nich měl zcela jistě tento den, 15. březen, jakožto Den památky obětí německé okupace českých zemí figurovat.

Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je pak stále postupující a nepřípustná snaha o přepisování dějin, zejména pak snaha o relativizaci viny za druhou světovou válku, snaha o relativizaci škod napáchaných německým režimem v Československu během této války i po ní a před ní a na české zemi a na českých lidech. Ve veřejném prostoru rovněž probíhá jakási podivná kampaň, snažící se nás a zejména naši mladou generaci přesvědčit o tom, že německá okupace českých zemí byla jen jednou z dějinných epizod, která náš stát postihla a která v podstatě nebyla ničím výjimečná. Já myslím, že ti mrtví si to nemyslí.

Čeští občané, vojáci i civilisté, prokázali tváří v tvář německé okupaci a německé moci mimořádné hrdinství a odvahu v zahraničních armádách, na válečných frontách, v různých protinacistických armádách, ale hlavně v domácím odboji, kde byla situace zdaleka nejtěžší, a to je důvodem pro druhou námi navrhovanou změnu, kterou je přejmenování významného dne 18. června ze současného Dne hrdinů druhého odboje na Den hrdinů. (Předsedající: Čas.) odboje proti německé okupaci českých zemí. To byl první návrh. Teď, jestli dovolíte, přejdu...

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, to byl tedy sněmovní tisk o státních svátcích, je to tak?

Poslanec Jiří Kobza: Ano, je to sněmovní tisk 16.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: 16... a nyní vám zapínám čas na druhou.

Poslanec Jiří Kobza: A prosil bych ho zařadit jako druhý bod po pevně zařazených bodech.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, dobře, děkuji. Prosím.

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji. Vážení kolegové, vážené kolegyně, opět se zvedá další migrační vlna, která dokonce přesahuje migrační vlny, které jsme zde měli, a s ní se samozřejmě zvedá i další nebezpečí terorismu, další nebezpečí, které vychází pro naši společnost právě z hlediska nelegální migrace, z hlediska nelegálních migrantů. Koneckonců události z poslední doby, kdy došlo k masovému útěku ze zadržovacího zařízení, to velmi značně ilustrují. Já bych tedy navrhoval zařadit na program dnešní schůze sněmovní tisk číslo 13, což je návrh skupiny poslanců hnutí SPD na úpravu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Konkrétně se jedná o zákaz propagace a šíření nenávistných ideologií, nejenom hnutí, jak je tomu uvedeno v zákoně nyní, což je náš dluh směrem k odstranění nedostatků platné podoby a úpravy zákona, která neřeší otázku veřejného šíření ideologií propagujících nenávist ke skupinám osob na základě jejich rasy, pohlaví, víry, národnosti či jiných společných charakteristik. Je proto načase napravit tento nedostatek a doznění zákona doplnit za termín hnutí dvě slova - "anebo ideologií". Nejde totiž ani zdaleka pouze o nyní známé nenávistné a nepřátelské ideologie, které již reálně existují, ale jde i o takové ideologie, které jsou známé méně, o kterých možná prakticky ještě nevíme, o ideologie, které k nám mohou být importovány v budoucnosti zvenčí, anebo dokonce o takové ideologie, které teprve mohou v budoucnosti vzniknout, ať se již budou ukrývat pod různými dalšími ismy. Dejme proto naší policii, státním zastupitelstvím i soudcům účinný nástroj k tomu, aby se mohli se šiřiteli nenávistných ideologií vypořádat podle práva nyní i v budoucnosti. Dejme takovým šiřitelům jasný signál, že zde narazí na zákon a že jako s takovými s nimi bude i jednáno. Je to náš závazek vůči občanům a v tom ohledu že budeme dbát na bezpečnost této země a jejich občanů, protože pokud nějaká ideologie vyzývá k nenávisti, musíme se mít před ní na pozoru a musíme mít účinný nástroj, který nám umožní včas se jí postavit.

Zdaleka tedy nejde jen o selektivní postihování islámu, jak je nám občas podsouváno, jakkoliv islám mezi tyto nenávistné a nebezpečné ideologie patří, patří mezi ně stejně jako třeba nacismus a jakékoliv další ideologie vyzývající k násilí a nenávisti vůči určitým skupinám osob. Připomeňme zde jedno nařízení, které se táhne celým islámským učením: nepřizpůsobení se prostředí ani hostitelské zemi, neintegrování, přesvědčení o nadřazenosti muslimů nad bezvěrci a jinověrci, takzvanými káfiry. Je zde i povinnost islamizace neislámských zemí, jejich ovládnutí s využitím všech nástrojů a prostředků, což je v jejich očích slabostí demokracie.

Je rozdíl mezi vzletnými a krásnými slovy některých takzvaných islamologů o přínosu islámu pro kulturu Evropy a krutou realitou, kterou vidíme nejenom na Středním východě a v severní Africe, v islámských zemích rozervaných občanskými válkami, ale také v západní Evropě. Ta se nyní nachází v sevření bezvýchodné situace mezi brutálním násilím a terorem, vyvolaným hromadnou ilegální islámskou migrací a politickou korektností. Poučme se z chyb našich sousedů a neochraňujme ty, kdo nás chtějí zničit.

Myslíte si, že zde v české kotlině jsme opravdu v bezpečí? I my Češi přece již máme své oběti islámských teroristů. Byli to skuteční lidé, naši spoluobčané, měli své životy, rodiny, sny. Já bych rád připomněl jejich jména. Petr Kořán, zavražděn muslimským útočníkem 24. července 2005 v egyptském Šarm aš-Šajchu. Ivo Žďárek, diplomat a velvyslanec, zavražděn při teroristickém útoku islamistů v Islámábádu 20. září 2008. Pavel Hrůza, zavražděn Islámským státem v Libyi, přesné datum není známo, bylo to v roce 2016. Naďa Čižmárová, zavražděna islámským teroristou při útoku v Berlíně 19. prosince 2016. Lenka Civínová, ubodána islámským teroristou 14. července 2017 v egyptské Hurghadě. Tito lidé byli zavražděni jenom proto, že byli ve špatný moment na špatném místě, když si terorista usmyslel, že zrovna je dobrý nápad jít zavraždit pár nevěřících. (Předsedající: Čas.) Prosím proto, aby tento bod byl zařazen jako třetí bod po pevně zařazených bodech. (Předsedající: Ano.) Děkuji za pozornost. ***