(18.40 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)

My jsme v tom minulém roce zažili mimořádná zpoždění na celé železniční síti. Jaké v té době bylo jiné možné řešení? Zastavit stavby a spustit provoz na těch výlukách? No to by nepochybně znamenalo mnohem závažnější problémy. Bylo jasné, že musíme dokončit všechny ty stavby a že prostě musíme v tomto směru strpět i větší nespolehlivost sítě. A také jsme se za to cestujícím omluvili a zároveň přislíbili, že v letošním roce se právě na větší spolehlivost na železnici daleko víc zaměříme. A stalo se to jak v podobě úpravy hodnoticích kritérií pro fungování Správy železnic, tak pro fungování Českých drah. Managementy obou společností poznají přímo na svých výplatách, jestli se jim daří zajistit větší spolehlivost sítě, jestli lépe koordinují výlukovou činnost, jestli se jim daří sledovat právě spolehlivost jednotlivých součástí celé dopravní infrastruktury tak, abychom ve výsledku dokázali cestovat na české železnici ve správný čas bez zbytečných zpoždění a spolehlivěji. To bude nepochybně test letošního roku. Ale klíčové systémové kroky se v tom minulém roce podařilo podniknout.

Zmiňuji-li se o tom hlavním koridoru, tak upozorním také na dokončení klíčové modernizace mezi Brnem a Blanskem, kde se od prosince loňského roku jezdí a kde už v tuto chvíli není ten takzvaný bezkolejný nebo nickolejný provoz, ale lidé tam znovu mohou využívat vlaky. Také na dalších úsecích pracujeme, aby se podařilo modernizovat síť. Také v letošním roce se rozběhnou klíčové dopravní stavby, například mezi Karlštejnem a Berounem, budeme dál pokračovat i v obnově jednotlivých železničních stanic.

Další důležitá zpráva je, že v loňském roce se podařilo upravit 233 železničních přejezdů, které jsou teď bezpečnější a které by měly také zabránit zbytečným nehodám na střetu silnice a železnice.

Posuneme-li se ze železnice na dopravní infrastrukturu - nejvýznamnější zpráva předchozího roku kromě dokončení dalšího klíčového úseku D35 mezi Časy a Ostrovem, tak se podařilo zahájit dlouho odkládanou výstavbu klíčového úseku D1, poslední scházející úsek u Přerova, a od toho okamžiku už se daří připravovat tu stavbu, aby se po zimě mohla rozběhnout opravdu na plné obrátky.

Zmíním ale další klíčové stavby, ke kterým jsme se znovu posunuli blíže. Měli bychom už v letošním roce začít se stavbou příhraničního úseku D11. Klíčová stavba, která propojí českou a polskou dálniční soustavu. Poláci už k hranicím dojdou o dva roky dříve, my to nemůžeme zkrátit při nejlepší vůli více, ale v tom minulém roce se podařilo podniknout kroky pro to, aby opravdu ta stavba v letošním roce začít mohla. Stejně tak se podařilo zahájit výstavbu dalšího úseku D6 v letošním roce, v krátkém čase v následujících měsících začneme s výstavbou dvou dalších úseků na D6. V tom minulém roce pokračovala výstavba velmi svižně na D4 a pokračovala také, byť to tam bylo mnohem složitější, výstavba D3 v té jižní části u Českých Budějovic a v letošním roce bychom měli pokračovat s přípravou dalších úseků tak, abychom ideálně v roce 2025 mohli dojít dálnicí až k česko-rakouským hranicím. To by byla další podstatná zpráva pro zjednodušení dopravy.

Nestaví se ale jenom na dálnicích a zmínil jsem jenom namátkou několik úseků, mohl bych zmiňovat další úseky D55, D49. Měl bych zmínit zprovoznění obchvatu Frýdku-Místku, na který se čekalo dlouho a který teď slouží lidem alespoň v polovičním profilu a od poloviny příštího roku by měl v tomto úseku už fungovat plnohodnotný provoz ve všech čtyřech jízdních pruzích. Zároveň se ale podařilo začít se stavbou klíčových obchvatů měst, například Jaroměře, a několik obchvatů se dokončilo - Olbramovice, také průtah, obchvat Mělníkem či Církvic. To všechno byly klíčové stavby. To, co nás čeká v letošním roce, je nejenom příprava těch rozběhnutých projektů. Měli bychom v letošním roce dospět také k projednávání chybějících částí Pražského okruhu a přichystat pokračování středočeské části dálnice D3. To všechno jsou klíčové výzvy.

Nezbytná podmínka k tomu je zajistit financování. Už jsem se o tom zmiňoval - rekordní rozpočet SFDI. Ale podtrhnu důležitou věc. Zároveň jsme otevřeli možnost využití dalších finančních prostředků a dalších finančních nástrojů. Pro období, které nás čeká, věc naprosto nezbytná. Mluvíme o tom, že bychom měli začít s výstavbou vysokorychlostních tratí. Aniž bychom připravili zároveň možnosti, jak to financovat, se dál nepohneme. Spustili jsme jednání s Evropskou investiční bankou. Ale kromě toho, že jednáme o těchto konkrétních evropských penězích, tak se chceme otevřít další možnosti vydávání dluhopisů, a to ať už z pozice Ministerstva financí ve prospěch dopravní infrastruktury, tak také na úrovni Státního fondu dopravní infrastruktury. A jednáme o dalších možnostech, připravujeme další projekty PPP, například pro důležité části dálnice D35, ale i na železnici pro úsek Nemanice-Ševětín či pro části nového železničního spojení mezi centrem Prahy, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Když jsem to zmínil, dobrá zpráva - před několika dny jsme začali s výstavbou další klíčové části toho nového železničního spojení na letiště, a to mezi pražskými Bubny a Výstavištěm. Zároveň se rozběhne na plné obrátky stavba úseku mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovec na jaře letošního roku.

Zmínil jsem silnice, železnici, je samozřejmě čas zmínit také vodní dopravu. Čeká nás otevření 12 přístavišť, která budou moci využívat lidé, kteří se vydají na české splavné řeky. A pochopitelně už od toho loňského roku urychlujeme přípravu vodního stupně Děčín, kdy se ukázalo, že je možné kompenzovat právě ty zmíněné bahnité náplavy a vegetaci, která na nich vyrůstá.

Zmíním i leteckou dopravu, která sehrála významnou roli i na samotném začátku konfliktu na Ukrajině, kdy to byla Česká republika, která spolu s Polskem iniciovala uzavírání vzdušného prostoru nad Evropskou unií pro letadla ruských leteckých společností jako jasný signál, že s agresí Ruska na Ukrajině nesouhlasíme a že to v žádném případě nehodláme strpět ani tolerovat. Česká republika v tomto směru patřila mezi ty, kteří s tím návrhem přišli jako první. Zároveň bych chtěl zmínit, že Řízení letového provozu dokázalo navíc i spolu se zvládnutím leteckého provozu směrem na Ukrajinu v souvislosti s pomocí armádě zajistit také obnovu letových cest po covidové krizi. A díky charterovým letům se podařilo v průběhu letošního léta významně oživit leteckou dopravu nad Českou republikou, což je pochopitelně také jedna z klíčových pozitivních zpráv.

Klíčovou roli v přípravě výstavby gigafactory v Líních bude pochopitelně hrát jak železniční, tak silniční infrastruktura, bez toho ta továrna vzniknout nemůže. Nebudu tady zmiňovat, jak velký význam má pro dopravu, jak velký význam má pro automobilový průmysl, pro to, abychom dokázali udržet výrobu automobilů v České republice. Zmíním ale to, že z hlediska dopravní infrastruktury by nutně znamenala urychlení modernizace železničního spojení mezi Plzní a česko-bavorskou hranicí, znamenala by nepochybně také urychlení projektů mezi Plzní a Prahou. Mám tady na mysli zejména tachlovický tunel, protože bude potřeba zajistit vyšší kapacitu železniční dopravy pro pohyb nákladu z té případné gigafactory. Zároveň to bude znamenat vybudovat nezbytnou infrastrukturu v tom samotném území. A tady chci zároveň poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě těch důležitých předpokladů pro to zajistit nezbytnou infrastrukturu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP