(16.50 hodin)
(pokračuje Jana Černochová)
Jednou z těch kapitol, kterou musíme přizpůsobit, je samozřejmě i obrana, a to konkrétně, že bychom byli rádi, kdybychom 2 % HDP již dosáhli v roce 2024. Máme k tomu slušně našlápnuto, protože v tuto chvíli vy už víte, že v souladu s prohlášením, stávajícím prohlášením naší vlády, máme ve schváleném rozpočtu částku 111,8 miliardy korun. To je 1,51 % HDP pro rok 2023. Takže opravdu směřujeme tak k naplnění cíle 2 % HDP na obranu v roce 2024, které podporuje jak pan premiér, tak všichni ministři Fialovy vlády. A já bych jim za to chtěla poděkovat, stejně jako bych chtěla poděkovat všem kolegům v Poslanecké sněmovně, kteří nás v tomto navyšování rozpočtu rezortu Ministerstva obrany podporují.
Zároveň bych vás chtěla ubezpečit, že takové ty věty o tom, že nebudeme ten rozpočet umět vyčerpat, protože v minulosti to nikdy žádný ministr nedokázal, tak tady bych vám chtěla kratičce představit naše hospodaření na rezortu Ministerstva obrany za rok 2022. Ačkoliv jsme loni, v roce 2022, hospodařili na rezortu Ministerstva obrany s nejvyšším rozpočtem v novodobé historii, podařilo se nám vyčerpat téměř všechny přidělené peníze. Jasně tím ukazujeme, že současná obrana umí efektivně čerpat rozpočtové prostředky, že tyto investice do obrany směřují k posílení bezpečí nás všech, tak jak jsme si předsevzali. Rezort obrany v roce 2022 hospodařil s celkovou částkou 92,7 miliardy korun, což jak už jsem říkala, je historicky nejvyšší částka. Navíc zkraje roku vypukla válka na Ukrajině, na kterou bylo nutné bezprostředně reagovat z hlediska obranných akvizic a posilování obrany naší země. Pamatujete si i to navyšování rozpočtu.
Potýkali jsme se samozřejmě s dalšími dopady, neboť konflikt na Ukrajině rozkolísal globální trh s vojenským materiálem, což mělo za důsledek prodloužení dodacích lhůt a bohužel někdy i navýšení cen, protože samozřejmě že i toto vyvolává válka, že jak se vlastně další země, které se obávají nějakého možného konfliktu, tak se snaží dohnat modernizaci svých armád, tak vlastně v tuto chvíli probíhají závody ve zbrojení mezi jednotlivými zeměmi. A já o tom hovořím vždycky jako o frontách, kdo se dříve do nějaké fronty na nějaký vojenský materiál postaví, tak ten má šanci, že ho samozřejmě získá za levnější peníze a dřív než ostatní.
Přes to všechno se z celkové částky 92,7 miliardy korun do dalšího roku převádí pouze 1,9 miliardy, což je o 0,3 miliardy, 0,3 miliardy méně než v roce 2021, kdy tento rezort vedl můj předchůdce. Klesá také procentuální podíl těchto nespotřebovaných výdajů na celkovém rozpočtu, který ještě v roce 2016 tvořil bezmála 8 %. Největší částka, více než 700 milionů korun z nespotřebovaných výdajů, připadá bohužel na špatně nachystané projekty mým předchůdcem v rámci Evropské unie, které bohužel tedy se nevyčerpaly, ale které budou pokračovat i v letošním roce, protože samozřejmě že o ty dotace přijít nechceme. Na druhou stranu v tom rozpočtu nám to zůstalo viset.
U dalších více než 300 milionů jde o problémy na straně dodavatelů, které souvisely s bezpečnostní situací, případně také ještě s pandemií covid-19. 283,7 milionu korun tvoří úspory. Slyšíte dobře, úspory z akvizičního procesu a prostředky, které do konce roku nebyly z objektivních důvodů fakturovány. Dále jde o 280 milionů neakvizičních běžných výdajů vzniklých z devizových plateb v době výhodného směnného kurzu koruny vůči dolaru a euru, to jde de facto o úsporu státních prostředků. Dalších více než 200 milionů připadá na úsporu v oblasti mandatorních výdajů. Tady se konkrétně jedná o příplatky za službu v zahraničí, a to z toho důvodu, že na zahraničních misích ve finále sloužil nižší počet vojáků, než s jakým se původně počítalo a jaké položky prostředky byly rozpočtovány. Výsledek hospodaření za rok 2022 podtrhuje maximální úsilí vlády naplňovat její programové prohlášení, ve kterém se zavázala k urychlení modernizace armády, navyšování výdajů na obranu a jejich efektivnímu vynakládání.
Tolik první kapitola z mého desatera. Pod čarou ještě dodávám, že jsme i ohledně financování a budoucího financování zpracovali zákon o financování obrany státu, který zajistí stabilní plánování a financování víceletých strategických projektů armády, které také v tom dlouhodobém horizontu postrádáme. A nejenom my jako politici, postrádá je hlavně ta armáda, ti vojáci, protože ti potřebují plánovat i s ohledem na to, v jakých mezinárodních uskupeních jsme, tak samozřejmě, že jak se mění bezpečnostní prostředí, mění se i některé bezpečnostní strategie. A my se nově musíme přizpůsobovat těmto hrozbám.
Dále tedy zákon o financování obrany státu by měl zakotvit povinnost státu vydávat na obranu tedy minimálně 2 % HDP a definuje další výdaje státního rozpočtu, které lze do obranných výdajů započítat. Asi nás všechny toto napadne, nebo vás to možná napadlo i v minulosti, je škoda, že to neděláme dávno, protože obrana není totiž pouze záležitostí Ministerstva obrany, ale i dalších státních institucí, dalších rezortů. A je tedy škoda, že jsme některé položky nezapočítávali už dřív.
Chtěla bych tady zmínit dvojku z mého desatera a tou je realistické plánování a snazší akvizice. Kdyby tady seděl můj předchůdce, pan bývalý ministr Metnar, určitě by se se mnou shodl, že to je obrovský problém vlastně naší armády. Proto jsme předložili legislativní návrhy na zjednodušení obranných akvizic a pracujeme na úpravě vnitřních akvizičních a plánovacích procesů na Ministerstvu obrany. Chceme i vlastně zahájit, a už v tom udělal některé kroky i můj předchůdce, teď vlastně jsme se snažili to posunout zase dál i z úrovně náměstků nebo ředitelů sekcí, revize plánování akvizic a hlavně zajištění životního cyklu. To je totiž něco, co trápilo všechny mé předchůdce, a já pevně věřím, že v tomto volebním období se nám podaří nastavit to, že když budeme pořizovat nějakou významnou akvizici, tak že to bude zajištěné, včetně právě toho životního cyklu.
Urychlili jsme také pořízení nové techniky a zbraní pro armádu tím, že jsme předložili novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných akvizic. Díky tomu dojde k odstranění hlavních překážek a nedostatků zákona. Tady klademe důraz na to, aby zpracování specifikací obranných akvizic navazovalo na zpracování průzkumů trhu, přičemž starší průzkumy trhu jsou před jejich odevzdáním na akviziční pracoviště aktualizovány. Tady si asi vybavujete, zejména kolegové z výboru pro obranu z minulého volebního období, že se vlastně v minulém volebním období uzavíraly kontrakty podle vlastně průzkumů trhu, které byly někdy až šest sedm let staré, a pak jsme se hrozně divili tomu, proč ten nárůst těch cen je nějakých padesát, šedesát procent. To by se v budoucnu dít nemělo. Proto tedy jsme dali nějaký časový rámec pro to, abychom průzkumy trhu měli aktuální a neodkazovali se k průzkumům trhu starým šest let. ***
