(15.30 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Myslím si, že je zásadní pracovat i na té digitální osvětě, kde si myslím, že historicky tomu nebyla věnována pozornost. My budeme v následujících dnech spouštět nové portály, které řeší digitální strategii České republiky, a část, kdy budeme občany seznamovat s již existujícími službami, a jak je využívat a marketovat tyto služby, aby se občané nebáli používat služby na Portálu občana, bankovní identitu a datové schránky. Myslím si, že tam je historicky velký deficit. V tomto roce to narovnáme.
Já bych chtěl možná krátce pohovořit ještě o transformaci digitalizace, neboť to bylo velké téma i zde ve Sněmovně. Ty uvedené priority nebo projekty je reálná dodávka služeb. Ale je to jenom jedna z částí. Když jsme se historicky snažili - a já pak budu trošku citovat i z roku 2018 z úkolu minulé vlády, skutečně v zakotveném rezortismu a s velmi malou úrovní řízení je velmi obtížné v České republice prosazovat či dodávat principy sdílené služby a vlastně nějakým způsobem efektivně tu digitalizaci řídit. My jsme se s poměrně malým aparátem, kterým disponuju na Úřadu vlády, s poradci z občanské společnosti, akademie i komerční sféry, věnovali rok přípravě té digitální transformace. Je poměrně podstatné - a dále se tomuto intenzivně věnuji - skutečně vytvořit podmínky a prostředí pro efektivní jednotnou koordinaci a řízení digitalizace s jasnou kontrolou priorit, ale i finančních toků. A já když jsem zde čelil i kritice, proč tento krok děláme, i když ty náklady, které jsou na první rok Digitální a informační agentury vyčísleny, tvoří navíc ke státnímu rozpočtu asi 150 milionů korun, já bych si dovolil odcitovat úkol minulé vlády z roku 2018 a ten zněl: "Zkoncentrovat IT agendu včetně definování základních standardů platných pro státní správu, centrálního řízení nákladů a architektury a dodávky projektů." Tenhle úkol zůstal nesplněný. Realizovali jsme veškeré přípravné práce v minulém roce - realizujeme tedy až my. Na tomto projektu momentálně pracuje intenzivně 80 lidí z ministerstev, Úřadu vlády, NAKITu, soukromého sektoru a my věříme, že projekt digitální transformace odlepíme v následujícím měsíci od země a DIA začne fungovat. Ostatně Poslanecká sněmovna schválila balíček těch legislativních úprav zákonů ke změně kompetencí a ke vzniku Digitální a informační agendy (agentury), která nejen že pokračuje v tom úkolu, které si stanovila vláda Andreje Babiše v roce 2018, ale opírá se i o programové prohlášení vlády Petra Fialy, kdy skutečně chceme mít centrální autoritu, která má potřebné pravomoce, mandát a je vybavena dostatečnou metodickou, rozpočtovou, ale i legislativní a kontrolní pravomocí, aby byla schopna napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci, ale zároveň poskytovat kompetence, které se za ty roky, kdy digitalizujeme, z těch samotných rezortů postupně vytratily, protože jeden z největších problémů bývá, že ministerstvo - rezort - vlastně nedokáže ani definovat své potřeby, zadat požadavky na soukromé dodavatele, a potom ty digitalizační projekty se vlečou do vypsání samotného třeba výběrového řízení nebo veřejné zakázky skutečně roky s nejistým výsledkem, většinou té kombinace špatného výsledku za několikanásobně předražené řešení.
Já si myslím, že kromě toho, že Digitální a informační agentura je významný posun digitalizace na úrovni České republiky v rámci mezirezortní spolupráce, tak je důležité brát ohled i na mezinárodní postavení České republiky. A už nyní jsme navázali vztahy s odbornými týmy napříč Evropou, čerpali jsme potřebné mezinárodní zkušenosti, které jsme zúročili už i v rámci našeho předsednictví Evropské unie, a i v rámci České republiky oslovujeme další významné odborníky a osobnosti. Máme poradní orgán Český digitální tým. Pro nás je podpora ze strany soukromého sektoru nesmírně důležitá a spoustu věcí, které začínají v evropské legislativě, nemá smysl řešit pouze na národní úrovni a zejména ve věcech řízení digitalizace je partnerství s podobnými organizacemi či agenturami v jiných zemích živé. A já věřím, že spolupráce s Dánskem, s Estonskem, s Finskem v letošním roce bude daleko víc než tisková konference nebo jednodenní seminář s Estonci o tom, proč jim ta digitalizace takhle šlape a nám ne, a spousta věcí, které jsme se naučili za ten rok od našich partnerů, a oni některé věci od nás, třeba ve věcech bezpečnosti a práce NÚKIBu, bude přínosem a aktivně je budeme moct používat i v řešení našich projektů zde.
My jsme vykročili správným směrem. Myslím si, že to dokládá, a bylo to zde zmiňováno již od mých předřečníků, vedení českého předsednictví v oblasti Digitální agendy, a to jak ze strany evropských partnerů, tak i institucí v Evropské unii. My jsme v červenci dojednali dohodu s Evropským parlamentem na podobě digitální transformace od roku 2030, takzvanou Digitální dekádu, která opět určuje, kam se chceme jako Česká republika, kam se chceme jako Evropa posouvat, kde nás to pálí, ať už jsou to nedostatečné kompetence v digitalizaci či otázky velmi špatné koordinace mezinárodních aktivit v oblasti digitalizace, třeba ve sdílení dat pro systémy, přístup jednotlivých partnerů v evropské debatě na platformy, využívání dat pro cizince, kteří se rozhodnou si třeba založit firmu v České republice nebo si sjednávat věci, které jsou rezortní a mají je řešit se státem. O tom všem hovoří Digitální dekáda. Stanovuje cíle. A samozřejmě když jsou stanoveny cíle, tak i tímto směrem se uvolňují evropské prostředky a ta digitální část je v řadě legislativ a v řadě programů, které již nyní řešíme. Ostatně i Národní plán obnovy není zelená tranzice, ale je digitální a environmentální tranzice.
Z těch asi úspěchů, které si myslím, že je třeba zmínit - a já jsem chtěl poděkovat i spolupracujícím lidem u stálého zastoupení, našim diplomatům, kteří možná nejsou ve veřejném prostoru tolik vidět jako ministři, ale odvedli obrovské množství práce a v oblasti Digitální agendy jsou to vlastně první existující pravidla, kde jsme našli vlastně mezi všemi zeměmi sedmadvacítky souhlasné stanovisko k nastavení pravidel pro umělou inteligenci napříč EU, tak i, a to si myslím, že je podstatné, umožnění vzniku té elektronické identity jako možnosti občana a e-Wallet pravidel, kdy budeme moct napříč Evropskou unií fungovat, pokud budeme chtít, s jednou univerzální identifikací, a data, která budeme chtít sdílet a budou použitelná v jiných zemích EU, si prostě ten občan bude nosit a bude s nimi moct disponovat a používat je - nejvyšší dosažené vzdělání nebo třeba když někdo cestuje s domácím mazlíčkem, tak očkování u pejska či kočičky a další, řidičský průkaz a podobně. A já věřím, že v tomhle roce dodáme i tu národní verzi, která bude postavena na základech těch evropských pravidel, abychom to pak v roce 2025 s malými náklady pouze takhle přepnuli, byli připraveni a naši občané mohli využívat veškeré výhody evropské identity, podobně jako jsme si zvykli využívat evropský roaming. A je zde spousta lidí, včetně mě, kteří si pamatují, jaké to bylo předtím, než volání a data v Evropě byly standardizována a nemuseli jsme se bát či říkat zavolej mi zpátky, já v tuhle chvíli jsem třeba někde na jednání ve Španělsku.
Myslím si, co je ještě důležité v oblasti Digitální agendy, že jednotliví ministři a jednotlivé státy EU spolupracovali v otázkách bezpečnosti, ať už to bylo poskytnutí hostingu pro ukrajinské služby státu, které jednotlivé země pomáhaly provozovat, když Ukrajina byla pod kybernetickým útokem, tak jsou to i otázky, které se týkají bezpečnosti na internetu, kde intenzivně spolupracujeme jako plnohodnotný partner, a i díky našemu NÚKIBu, jak v rámci EU, tak NATO. Tolik k digitalizaci. ***
