(11.10 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navzdory tomu, kolik zatáček se nám podařilo v tom velmi kritickém a krizovém roce 2022 vybrat, má válka logicky řadu kritických dopadů na český stát a českou společnost, které budou ještě dlouho komplikovat život a na které musíme reagovat. Válečný konflikt a s ním propojená energetická krize pro nás znamenají vysoké ceny energií, respektive cenovou nestabilitu energií, ceny materiálu a nejrůznějšího zboží. Krize znamená také obrovský zásah do dodavatelských řetězců, násobí nejistotu na trzích a prohlubuje některé problémy, které v menší míře začaly už v době covidové krize. Z toho samozřejmě pro naši vládu vyplývají nesnadné úkoly a velké výzvy. A ty jsou asi nejvíce patrné, nejviditelnější, v oblasti energetiky.
Válka naplno ukázala, jak zranitelnou zemí Česká republika byla. Ještě donedávna jsme byli téměř úplně - z 97 % - závislí na ruském plynu. Významným způsobem jsme byli, a osudově závislí, na ruské ropě. Zcela jsme byli závislí na ruském jaderném palivu. A tak bych mohl pokračovat. Proto se z nás z hlediska energetické bezpečnosti stala jedna z nejohroženějších zemí v Evropě. Bylo to zcela zbytečné riziko, to je potřeba říct. Bylo to zbytečné riziko, protože řada zemí, které mají srovnatelné podmínky, jako má Česká republika, nečekala na válku a dávno si odpovědně zajistila dostatečně pestré zdroje energií. Naše mimořádně slabá energetická bezpečnost jde na vrub předcházejících vlád, které nepodnikly nic, aby nás připravily na budoucnost. Kvůli naší závislosti nám reálně hrozilo, že se staneme rukojmím Vladimira Putina v jeho energetické válce proti západu.
Naštěstí jsme se nenechali zastrašit, zareagovali jsme včas, našli nebo odblokovali jsme cesty k bezpečným energiím a dosud podnikáme kroky k tomu, abychom z České republiky udělali energeticky skutečně bezpečnou zemi. Okamžitě po propuknutí krize jsme začali plnit zásobníky na plyn, které se nám před zimou podařilo naplnit téměř na 100 %. Díky zavedení pravidla use it or lose it jsme zajistili, aby žádná z našich kapacit nepřišla nazmar. V zásobnících je dostatek plynu i teď. Minulý týden byly naplněny z 86 %. A poprvé v historii má své zásoby plynu i Správa hmotných rezerv. Je to určitá pojistka pro chráněné zákazníky, kdyby nastal nějaký krizový vývoj. Snažíme se diverzifikovat zdroje zemního plynu tak rychle, jak to v dnešní obtížné situaci jde. Intenzivně jednáme o nových dohodách s exportéry plynu. A tak bych mohl pokračovat. Nakoupili jsme významný podíl kapacity nizozemského terminálu na zkapalněný plyn - 3 miliardy kubíků ročně. V příštích letech pokryjí třetinu spotřeby České republiky. Byl to mimochodem vůbec první terminál na zkapalněný plyn, který v Evropě od začátku války začal fungovat, a jeho zprovoznění je pro nás jedním z důležitých kroků k energetické nezávislosti na Rusku. První terminál - a my jsme dokázali vyjednat kapacitu pro Českou republiku právě v tomto terminálu. Umožňuje nám to všechno, abychom nakupovali plyn už teď, ještě před dokončením nových plynovodů, které jsou pro transport plynu tradičně potřeba.
Ale ani v této oblasti, v oblasti budování plynovodů a propojení a energetické infrastruktury, na nic nečekáme. Znovu jsme začali připravovat stavbu plynovodu Stork II mezi Českou republikou a Polskem, což byla jedna z věcí, kterou si předcházející vláda nepochopitelně nechala utéct. Tento plynovod významně přispěje k diverzifikaci zdrojů, a to nejen pro Českou republiku. Pokud jde o ropu, připravujeme projekt ropovodu TAL+. A už jsme dosáhli dohody na rozšíření kapacity stávajícího ropovodu TAL, ale připravujeme (nesrozumitelné) TAL+, který nám do budoucna přinese dostatek kapacit pro nákup ropy, která nepochází z Ruska. Projekt během dvou let významně zvýší přepravní kapacity současného ropovodu z Terstu do Ingolstadtu, což by mohlo znamenat, že naše rafinérie v dohledné době budou stoprocentně zásobovány z neruských zdrojů.
Současně se spouštěním těchto klíčových projektů jsme si v rámci Evropské unie vyjednali dočasnou výjimku na dodávku ruské ropy. My jsme si vyjednali řadu výjimek a výhod pro Českou republiku, ještě se k tomu trošku vrátím. Bohužel v tom předcházejícím období se nepodařilo pro české občany v Evropské unii toho moc vyjednat, vlastně skoro vůbec nic. Ale my jsme vyjednali dočasnou výjimku pro dodávky ruské ropy. My jsme odhodlání samozřejmě nahradit ruské zdroje a trváme na sankcích vůči Rusku. Ale vzhledem k tomu, že Česká republika předtím podcenila svou energetickou závislost, tak nám nějakou dobu ještě potrvá, než se úplně zbavíme závislosti na ruských surovinách, takže například provoz ropovodu Družba můžeme ještě využívat po dobu dvou let. To všechno jsme si museli vyjednat. A je to daň za to, že energetická bezpečnost byla minulými vládami trestuhodně zanedbána.
Byli jsme mimořádně aktivní v rámci jednání v Evropské unii. Využili jsme také výhod, které nám poskytovalo naše předsednictví, a podařil se posun v dohodě o energetické platformě, která zlepšuje spolupráci členských států Evropské unie při sdílení plynových zásob nebo při společných nákupech plynu, což je důležité z hlediska dlouhodobé stability, ale také, a to nesmíme podceňovat, bude to mít vliv na snížení ceny plynu. Uzavřeli jsme také bilaterální dohody o solidaritě v případě nouze o plyn. Tady si myslím, že ten největší význam má právě dohoda, kterou jsme uzavřeli s Německem.
Velkou naději vkládáme do jaderné energetiky, bez níž se Česko prostě reálně neobejde. Spustili jsme tendr na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, samozřejmě bez Ruska, tendr, který byl několik let nepochopitelně dán k ledu. V rámci evropské taxonomie, a to je další úspěch, jsme prosadili, aby jádro, na kterém je Česká republika významným způsobem závislá a bude závislá, aby jádro bylo do budoucna považováno za bezemisní, tedy i financovatelný zdroj.
A tím se dostávám k tomu, co si myslím, že je mimořádně důležité a co ukazuje, že naše vláda opravdu v otázkách energetiky myslí na budoucnost. Kromě těch věcí, o kterých jsem mluvil, tak jsme novelizací energetického zákona podstatně zjednodušili výstavbu elektráren, které budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů. Budoucnost české energetiky zlepšujeme i řadou dlouhodobých strategických a v kontextu toho, co se tu dělo v minulosti, skutečně odvážných projektů. Můžeme zmínit například plánovanou transformací ČEZu, jejímž cílem je vrátit státu kontrolu nad některými energetickými zdroji. Daří se nám dělat i projekty ve spolupráci s dalšími partnery, které opravdu míří a předvídají to, co bude důležité v budoucnosti. Připomenu tady třeba Jihočeský nukleární park, pilotní výzkumný projekt, který v České republice uspíší nasazení malých modulárních reaktorů, a ty se pravděpodobně spolu s obnovitelnými zdroji postupně budou stávat jedním ze základů české energetiky. Připravujeme horkovod z Dukovan, který například bude zásobovat čistým teplem město Brno. A tak bych mohl pokračovat.
Celkově jsme tedy nasměrovali naši zemi k úplné nezávislosti na ruských surovinách, také k rychlejší transformaci směrem k jádru a k obnovitelným zdrojům, což je pro naši energetickou bezpečnost, dostatek energií, dostatek energií za přijatelné ceny v budoucnosti velmi podstatné. ***
