(11.20 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)
My jsme nakonec v minulém období ten návrh nedoprojednali. Tady můžu, nechci říct být sebekritický, ale uznat směrem k sobě i to, že je tohle potřeba velmi pečlivě vydiskutovat a mít to odladěné s Asociací krajů, s těmi objednavateli, kterých se to týká. Ale poukazovalo to na problémy, o kterých veřejně mluvil, to tady můžu povědět, můj kolega Karel Havlíček, aby přesně nedošlo k tomu, jak se to stalo ve středních Čechách, kde stát nasype, investuje opravdu desítky milionů do nových tratí, a pak se v kraji, a možná nechci být konkrétní, že zrovna ve středních Čechách, může se to stát kdekoliv v republice, vymění zase jakkoliv politická reprezentace, která se rozhodne ty tratě nevyužívat, a ty peníze jsou vlastně investovány zbytečně.
Tohle moje vystoupení ale není kritické, pochopil jsem, že ministerstvo to chce opravdu pečlivě vydiskutovat tak, aby tam byla souhra nebo soulad všech účastníků železničního trhu, železničního dění, takže byť to v úvodní důvodové zprávě pro jednání vlády popsáno bylo, že to v zákoně máme, v tuto chvíli v sněmovním tisku 332, jak je tady předložen, jak ho teď začínáme projednávat, to zatím není. A já vnímám, mohu říci pozitivně, avízo pana ministra, že necháme standardní lhůty k projednání tohoto zákona ve výborech. Předpokládám, že právě tomuto tématu se budeme věnovat minimálně na hospodářském výboru, respektive uvidím, pan zpravodaj je předsedou toho dopravního, takže samozřejmě, kolegové, nemůžu mluvit za vás, uvidíme, jak se rozhodnete vy, jestli bychom se tomu věnovali třeba i na podvýboru pro dopravu. Uvidíme s čím, s jakou verzí tady toho institutu, který, jenom podotknu, odborníci ze světa železnice, lidé, kteří znají ty principy, fungování, kvitují, že má nějaký smysl a vede k efektivitě utrácení nebo investování státních prostředků. Tak uvidíme, jestli na něm najdeme shodu koalice i opozice a získá tady dostatečný počet hlasů.
Tolik k tomu návrhu chci tady ve svém vystoupení ještě upozornit nebo avizovat jedno téma, které s tím zákonem nepřímo souvisí, a to je problematika strojvůdců, počtu strojvůdců. Poměrně výrazně - jsem zaznamenal - klesá jejich počet. Vy jste viděli v loňském roce, někdy v září nebo předloňském roce jich bylo zhruba 10 500, teď v tom meziročním srovnání, loni na podzim počet nově vydaných nebo obnovených licencí klesl přibližně o desetinu, je jich teď nějakých 9 500, více než tisícovka už jich obnovena není. Dá se tušit, že je to z důvodu toho, že lidé v důchodu, v seniorním věku, ti starší pracovníci, už si neobnovují ty licence, už se vlastně do oboru nevrací. A z těch trendů je znatelné, že nových, které se vydávají, není tak velké množství, tak dostatečné množství. Tady připomenu, ono to má vazbu na legislativu, že právě v předchozí novele za předchozí vlády jsme se velmi důsledně věnovali právě i problematice bezpečnosti na železnici, problematice pracovních podmínek a vydávání licencí strojvedoucích. Vložili jsme do zákona onen tak zvaný MLS - monitoring licence strojvedoucího, který měl přinést zlepšení. Ale jak jsem zaznamenal, Ministerstvo dopravy udělalo někdy v polovině loňského roku - prosím, nepamatuji si to přesně, jestli to bylo na přelomu července, srpna - někdy v létě bylo provedeno dotazníkové šetření mezi strojvedoucími, jaké mají problémy, co funguje, co nefunguje. Z odpovědí vyplynuly některé věci, podněty pro ministerstvo, které lze řešit bez zákona: větší práce s tablety, s digitálními nástroji, zpřehlednění předpisů a tak dále. To je věc, se kterou nemá smysl zdržovat tady na plénu Sněmovny, protože to je opravdu záležitost buď prováděcí vyhlášky, nebo potom interních předpisů jak dopravců, tak Správy železnic, ale znovu opakuji, je tam vazba i právě na onen monitoring licence strojvedoucích, na kontrolu jejich práce a taky na sankční systém. Tak i tady chci - není to myšleno z mé strany nějak kriticky - tohle zmínit vůči předkladatelům, že ten problém tady máme, a on třeba není aktuální dnes, ale může přijít za půl roku, za rok, za dva. Víte, jaké to je v jakémkoliv oboru s personalistikou, s lidskou prací, že to zkrátka je věc, kterou nezměníte za týden nebo za měsíc.
A možná by bylo dobré i na hospodářském výboru se k tomuhle zkusit vrátit, jestli ta předchozí novela zafungovala, případně pokud bychom té věci řekněme usnadnění práce a možná i větší atraktivitě pro strojvedoucí mohli tady ve Sněmovně pomoci, tak abychom se podívali na tohle téma a zkusili se mu v rámci výboru věnovat.
Jinak opakuji úvod svého vystoupení: novelu považuji za nekontroverzní ve smyslu implementace evropských předpisů a mohu panu ministrovi avizovat, garantovat, že z naší strany v tomto v těchto hlasování by měla mít podporu. Děkuji za slovo, za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, a protože nikoho dalšího už do obecné rozpravy přihlášeného nevidím, obecnou rozpravu končím.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není.
A vzhledem k tomu, že nepadl ani návrh na vrácení, ani na zamítnutí, přivolávám tedy kolegy ze sálu, protože se budeme nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.
Ještě chviličku počkáme, než přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu? Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 136, přihlášeno 163 poslanců a poslankyň, pro 119, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán hospodářskému výboru k projednání jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Nikoho takového nevidím, tak děkuji za spolupráci. Končím projednávání tohoto bodu.
Zahajuji bod číslo
102.
Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2021
/sněmovní tisk 21/
Tohoto bodu se může zúčastnit prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, pan Miloslav Kala, ale pan prezident se nedostavil.
Zprávu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 21 a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako sněmovní tisk 21/2. Tento materiál uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Pane ministře, prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Chci jenom připomenout, že v září loňského roku Poslanecká sněmovna schválila státní závěrečný účet za rok 2021, takže toto dnešní projednávání je čistě formálního charakteru. Už s tím, že jsme na konci ledna roku 2023, a ta zpráva je za první pololetí roku 2021, takže jenom připomenu pár čísel. Ale říkám, už jsme schválili jako Poslanecká sněmovna i státní závěrečný účet, takže je to opravdu formální.
Za první pololetí roku 2021 skončilo hospodaření státu deficitem ve výši 265 miliard, což znamenalo zhoršení proti roku 2020 o 70 miliard. A pak si připomeňme to, co bylo ve státním závěrečném účtu. Celoroční schodek pak dosáhl čísla necelých 420 miliard, což bylo o 52,2 miliardy více než v roce 2022. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 21/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Jan Volný. Vzhledem k tomu, že nevidím pana poslance, tak prosím, je dohoda na jiném zpravodaji v rámci rozpočtového výboru? Pokud je, omlouvám se, přerušuji... nebo s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím. ***
