(16.20 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Genetická a genomická data osob, skupin lidí a nakonec i definovaných populací jsou natolik citlivá a intimní, že nemohou být v žádném případě poskytnuta komukoliv k užívání bez jasného vysvětlení, k čemu mají být použita a k čemu by mohla být zneužita. Je tedy bezpodmínečně nutné získat souhlas k jejich poskytnutí, a teď poslouchejte, nejenom od osob, kterých se to týká, ale i genetických příbuzných. Já tady už dál to nebudu rozebírat. Jenom tady řeknu, že z tohoto důvodu navrhuji tento bod k diskusi této velevážené Sněmovně, jelikož bych rád slyšel názory dalších poslanců a ministrů, které tato nesmírně důležitá problematika zajímá. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Já bych si jenom upřesnila ten bod, který zněl Diskuse k návrhu nařízení... jestli můžete prosím na mikrofon.
Poslanec Vladimír Zlínský: Diskuse k návrhu nařízení Evropské unie k Evropskému prostoru pro zdravotní data.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji a navrhujete to někam zařadit napevno? Máte zájem?
Poslanec Vladimír Zlínský: Můžete to klidně dát i za pana poslance Brázdila, za ten jeho návrh, to znamená, až na konec.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře tedy, navrhujete to zařadit jako poslední bod programu.
Nyní vystoupí paní poslankyně Pošarová, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuji zařadit na pořad této schůze sněmovní nový bod s názvem Informace vlády a ministra průmyslu a obchodu o tom, jak konkrétně vzniká extrémně vysoká cena elektřiny pro české spotřebitele.
Dámy a pánové, všichni se zřejmě shodneme na tom, že elektřina není běžná komodita, a nelze ji standardně ve velkém množství skladovat. Proto se tudíž ani na komoditní burze neprodává samotná fyzická energie, ale poukázky na pozdější dodání určitého množství elektřiny, se kterými se dále obchoduje. Příkladem je společnost ČEZ, která prodala od roku 2020 do konce roku 2022 na bilaterální bázi do zahraničí většinu své silové elektřiny na letošní rok, a to za průměrnou cenu 2,60 koruny za kilowatthodinu. Zároveň tutéž elektřinu společnost ČEZ Prodej kupuje jen s ročním předstihem, a to za jinou cenu, několikanásobně vyšší. Na faktuře koncových zákazníků se pak objevuje výsledná cena přes 9 korun za kilowatthodinu silové elektřiny, přičemž zákazník zaplatí cenový strop 6 korun a rozdíl doplatí dodavateli stát z daní nás všech.
Současně platí, že rozdíl mezi tím, za kolik ČEZ prodává kilowatthodinu silové elektřiny zákazníkům v rámci dvoustranných mezinárodních smluv, a za kolik ji ČEZ Prodej prodává českým spotřebitelům, je víc než 6 korun za kilowatthodinu. Je otázkou, kde a komu ten rozdíl zůstává. Do roku 2001 včetně byly veškeré ceny dodávky elektřiny regulovány. Od roku 2002 postupně dochází k liberalizaci vyplývající z našeho budoucího členství v Evropské unii, jež byla plně završena 1. lednem 2006. Ve světle posledního vývoje a enormního neodůvodněného růstu cen elektřiny pro české zákazníky jsem přesvědčena, že bychom se měli vrátit zpět k regulaci cen elektřiny, a to v plném rozsahu, včetně její obchodní, dosud neregulované složky. Z tohoto důvodu navrhuji zařadit tento bod jako třetí bod programu dnešní schůze Sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. Já mám tady, a budu kratší než asi mí kolegové, nebo do pěti minut to určitě stihnu, úplně jednoduše. To, co tady už pan poslanec Novák řekl, i paní poslankyně Hanzlíková, ohledně ohrožené výplaty nadregionálních sociálních služeb - my jsme na začátku prosince upozorňovali na výboru pro sociální politiku, a samozřejmě že to prošlo i usnesením, že nesouhlasí poslanci výboru pro sociální politiku s předloženou systemizací MPSV s odůvodněním, že nebylo předneseno jakékoliv racionální zdůvodnění zhodnocení současného výkonu agend a nutnosti jejich přesunů včetně ekonomického vyhodnocení a dopadu na státní rozpočet a žádalo pana ministra práce a sociálních věcí, který sedí za mnou, aby odložil systemizaci do 1. 7. 2023. Pro to hlasovali všichni poslanci, včetně poslanců vládní koalice.
A co se stalo? Systemizace samozřejmě proběhla, doporučení výboru pro sociální politiku akceptováno nebylo a v tuto chvíli se ozývají desítky organizací béčkových, které jsou placeny přímo ze státního rozpočtu, že díky této systemizaci nedostanou peníze dříve než v polovině května.
Co to tedy znamená? Znamená to, že desítky poskytovatelů sociálních služeb a statisíce jejich klientů jsou v ohrožení. Znamená to, že 200 000 těchto klientů a možná 1 800 zaměstnanců, ti hrozí odchodem ze sektoru sociálních služeb. Vždy můžeme konstatovat, že v uplynulých letech, to znamená od roku 2014, každý rok bylo vyhlášeno nebo byly termíny vyhlášeny této výzvy pro poskytovatele služeb před koncem roku, aby věděly ty sociální služby, na čem jsou, to znamená říjen, listopad, maximálně prosinec. Ale v tuto chvíli máme konec ledna a vůbec sociální služby nadregionální nevědí, jak to s nimi do budoucna bude. Ta metodika podle právních analýz je protiprávní, neakceptovatelná a extrémně nebezpečná, jak píšou někteří právníci. A poté dokonce by některé ty nadregionální sociální služby měly možná přejít pod krajskou síť, což podle mě nebylo projednáno ani s hejtmany.
Takže já prostě bych chtěl otevřít tady tento bod, poněvadž se opravdu jedná o statisíce klientů, o stovky zaměstnanců v těchto sociálních službách, poněvadž jsou ohroženi samozřejmě klienti. A nebavíme se jenom o seniorech, postižených a uprchlících. Bavíme se také například o umírajících lidech, poněvadž jsou v tom i hospice. Bavíme se skutečně o těch nejzranitelnějších v České republice. Například by měla z tohoto programu prý vypadnout jako jedna z priorit paliativní péče. Tak já se ptám, proč neděláme tu systemizaci v tuto chvíli prostě v klidu v průběhu tohoto roku, ale proč děláme takhle překotně a uvádíme všechny poskytovatele sociálních služeb do velkého nebezpečí, nejen z hlediska jejich budoucnosti? To znamená dlouhodobějších výzev, ale také z hlediska krátkodobé budoucnosti, to znamená, jakým způsobem budou financováni v tomto roce. Dokonce nedostávají ani žádnou garanci od Ministerstva práce a sociálních věcí, aby si mohli vzít třeba překlenovací úvěr, poněvadž tady toto pověření jednoduše tyto organizace nemají.
Takže já si myslím, že mí kolegové poslanci, společně se mnou je to už potřetí výzva na to, abychom tento bod otevřeli, a pevně věřím, že ho otevřeme a že ho můžeme prodiskutovat, jakou vizi mám MPSV právě tady s těmito nadregionálními organizacemi a proč tady toto překotně dělá, proč uvádí klienty do nebezpečí a zaměstnance sociálních služeb taktéž, a chtěl bych to zařadit jako první bod dnes a nebo jako druhý bod zítra. Název je Ohrožení výplaty nadregionálních sociálních služeb. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Výborně, pane poslanče, děkuji za upřesnění. Nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník a připraví se paní poslankyně Dražilová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***
