(17.00 hodin)

 

Poslanec Radek Vondráček: Krátká reakce. Prosím o nějakou míru sebereflexe, protože já mám tady v mobilu ty slavné plakáty s Babišem: "Budu bránit komunisty až do roztrhání těla. Volte SPOLU." Vždyť vy tuhletu taktiku uplatňujete jako první, a mnohem šířeji.

Co se týče dalšího, chtěl bych vám citovat jednu větu: "Média zatím nevěnují tématu pozornost, což dává prostor jej aktivně formovat a utvářet. Z důvodu zahlcení podstatnějšími otázkami se nedá čekat, že by jej masově tlačily, ale nelze vyloučit, že jej zneužijí noviny a televize vlastněné nebo blízké hnutí ANO a také dezinformační scéna." Opravdu nepovažujete něco takového, že je to přes čáru, že to je za čárou? Je to z materiálu KRITu, který se jmenuje Nárůst nelegální migrace přes ČR - komunikační doporučení. Takže vy tady v podstatě používáte to oddělení proti opozici, a to opravdu považuju za nešťastné.

Už stihnu jenom krátkou úsměvnou - toto je prosím logo KRITu. (Ukazuje tmavé logo. V kruhu je stylizovaný dravý pták se zobákem napravo a s roztaženými křídly. V horním půlkruhu je nápis: Krizový informační tým. V dolním půlkruhu je nápis: Nebát se a nenaletět.) Tak by mě jenom zajímalo, kdo to vymyslel, co to stálo a jestli je to teda ten nový národní pták?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Máte už vypršený čas, pane poslanče.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jsem rád, že pan kolega stihl říci na konci otázku, a tentokrát tady není porušen jednací řád. Ale já bych toho využil a ještě bych asi dokončil některé odpovědi na otázky, které byly vzneseny v té první části, jestli dovolíte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, abych odpověděl na co nejvíce záležitostí od vás.

Z Úřadu vlády je řízen boj proti dezinformacím, je vládní zmocněnec, a z toho akčního plánu, který ale ještě nebyl schválen a je to materiál k jednání, vyplývá, že oddělení strategické komunikace, a to myslím nikdo nemůže popírat v téhle chvíli, by měla mít jednotlivá ministerstva. V současné době Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí má podobné útvary, které se strategické komunikaci věnují. Nic jiného není oddělení KRIT. Občas se objevují právě v dezinfoscéně nějaké představy o tom, že je to nějaké celé jedno patro Ministerstva vnitra, nějaká jednotka vybavená snad i palnými zbraněmi. Není to tak, je to pět lidí. Jejich původní profese - jsou vzděláni v oblasti sociologie, jsou to marketéři, bývalý novinář, jsou to lidé, kteří mají odbornost právě v komunikačních dovednostech.

Co se ještě týká například toho slovenského případu, my si dokonce v tom zákoně ani neuzurpujeme právo, aby Ministerstvo vnitra bylo tím, kdo bude rozhodovat, a samozřejmě přezkoumatelně, o vypínání nějakých webů. Na Slovensku je to obdoba NBÚ - Rada pre mediálne služby. Funguje to tam dlouhodobě a takový zákon funguje jenom pro případ ohrožení národní bezpečnosti.

Znak jsem nedělal, opravdu nevím, kdo ho dělal. Ale je tady: "Nebát se a nenaletět." Tak ten pták s tím létáním a nalétnutím asi nějak souvisí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosil bych paní poslankyni Věru Adámkovou, která bude interpelovat paní ministryni Langšádlovou ve věci podpory vědy v České republice. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážená paní ministryně, páni ministři. Dovolte mi jednu interpelaci, kterou považuji za velmi důležitou, neboť jsem se o ni snažila několikrát, ale nikdy jsme se s paní ministryní nestihly díky tomu, že jsem nebyla vylosována včas, tedy domluvit, takže toho využívám dneska.

Sama jsem velký nepřítel bujení státní správy, takže samozřejmě vznik nových ministerstev - očekávám, že také dostaneme určité shrnutí po roce, jaký je jejich přínos. Jedno z toho je tedy i Ministerstvo pro vědu a výzkum, které nyní vede paní magistra Langšádlová.

Paní ministryně, mé dotazy budou poměrně jednoduché. Do jisté míry můžeme i vítat, že by tady bylo zastřešení nad vědu a výzkumem, protože samozřejmě každý rezort má vlastní otázky, vlastní finanční potřeby, a určitě by bylo možné chápat i pozitivně, že tedy tam bude nějaká zastřešující složka, tomu bych i rozuměla. Jenom tam zatím nevidím žádný profit, ale možná je to proto, že jenom nemáme informace a že se obvykle nedostanete ke slovu, to je také možné. Takže mám několik otázek. Za prvé: Jaké jsou trendy, které nyní vaše ministerstvo ve vědě vidí, které razí? Jak vypadá spolupráce mezi rezorty? Jak se jedná o finančním krytí? Jaké je tady propojení s průmyslem, se zdravotnictvím, s humanitními obory směrem do praxe? A jak budete hodnotit úspěšnost naší vědy? Víme o tom, že hodnotit pouze některými výstupy publikačními se v některých oborech nedá. Tady jsou na tom dobře obory teoretické, hůře obory praktické, nejhůře obory humanitní. Nicméně předpokládám, že ministerstvo po roce už v tom má jasno. A pak bych také chtěla v tom případě vědět, jak zasáhnete nějakým způsobem a jakým klíčem do rozdělování financí na vědu a výzkum v naší republice? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni a prosím paní ministryni o odpovědi. Děkuji.

 

Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Dobrý den. Děkuji moc za slovo a děkuji za položené otázky. Určitě bych začala tím, že nemám ministerstvo, to asi byl jenom přeřek. Nejedná se o ministerstvo, jsem předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

V tuto chvíli asi jedna z nejpalčivějších otázek je rozpočet, tak bych začala touto otázkou. Mám samozřejmě odpovědi i na ty ostatní, ale možná budeme pokračovat v tom dialogu někdy příště. Co se týče finančních prostředků, všichni víme, že fiskální situace je velmi napjatá, a my jsme vycházeli v návrhu rozpočtu na rok 2022 i na rok 2023 ze střednědobého výhledu, který byl navržen ještě vaší vládou, a ten jsme zvýšili. Co se týče rozpočtu na rok 2022, jednalo se o navýšení o 700 milionů korun, které bylo alokováno především na institucionální podporu pro vysoké školy a Akademii věd. Samozřejmě vnímám to, že pro rok 2023 je ta situace velmi napjatá, a to zejména s ohledem na inflaci ceny energií, ale právě proto jsme tam opět navýšili oproti vámi navrženému střednědobému výhledu, a to o 850 milionů. Zaměřili jsme se na ty nejpalčivější oblasti, a to je na posílení DKRVO pro vysoké školy o 450 milionů, navýšení DKRVO pro Akademie věd o 200 milionů a na financování projektu Tokamak o 200 milionů, dohromady 850. Když se však podíváme na to, co jsme ještě učinili, tak je to to zásadní, a to bylo opravdu, jak jsem se zástupci Akademie věd a vysokých škol hovořila, a to je i pro ně zastropovat ceny energií. A z dat, která v tuhle chvíli máme, dodatečné náklady pro oblast vědy a výzkumu, které vyplývají právě ze zastropování cen energií, činí v tuhle chvíli náklad státního rozpočtu asi 2,5 miliardy.

Co se týče přípravy rozpočtu, chceme významněji posílit vliv inflace a posílit financování vědy a výzkumu se dvěma, respektive třemi akcenty. Jeden z těch akcentů je, a tam to navazuje vlastně na memorandum, které připravovala ještě vaše vláda, a to je posílení institucionální podpory. Víte, paní profesorko, že výzkumné organizace mají institucionální a účelovou podporu. Účelová podpora a její čerpání výrazně zatěžuje celý ten systém. Žádostí je potřeba napsat desetinásobek mnohdy při té úspěšnosti, a tak rozumím tomu, že je potřeba posílit institucionální podporu. Budu o to usilovat v dalším rozpočtu, aby to dalo vyšší stabilitu přes DKRVO pro výzkumné organizace.

Co se však týče memoranda, které bylo ještě za vaší vlády podepsáno, má i další části a ono to souvisí s celkově se situací. Jeden z velmi důležitých bodů i toho memoranda je otázka transferu. V porovnání s jinými zeměmi, jako je například Německo, Belgie, Izrael, se u nás strašně málo transferuje, to znamená, málo se zhodnocují výsledky vědy našich vědců, ať už v oblasti přímo prodeje licencí, založení spin-offů, ale i otázky transferu do veřejné správy tak, aby výsledky a podklady od našich vědců byly významným faktorem pro rozhodování veřejných politik. To se nepodařilo žel ani za předchozích vlád. Zatím myslím si, že musíme posílit i my, aby toto bylo významným faktorem. Takže co pro mě bude důležité? Bude to posílení institucionální podpory. Budu se snažit navazovat na to memorandum. Bude to otázka transferu, posílení transferu a posílení excelence. Určitě těch bodů by byla celá řada, ale toto považuji za důležité.

Ale co se týče financování, jak jsem říkala, jsou země, kde opravdu i vlastní příjmy z transferu jsou významnými příjmy výzkumných organizací. Avšak vedle toho, a hovořili jsme o státním rozpočtu, můžeme mluvit o operačních programech, o Národním plánu obnovy, zejména v komponentách, které se týkají vědy, výzkumu 5.1, 5.2. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP