(15.30 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, jak sama určitě víte, ať již z pozice ministryně financí, bývalé ministryně financí, tak rozpočtování výdajů a příjmů se dělá s jistou mírou nejistoty a rizika i v běžném období, které není zatíženo válkou, energetickou krizí, vysokou inflací a všemi těmi faktory, které prostě tady existují. A když se podívám zpátky, třeba na rozpočet, který jste připravovala, z roku 2020, tak jste schválili rozpočet s výdaji ve výši 1 618 miliard korun, výsledek byl o 220 miliard horší, 1 842 miliard korun. Když se podívám na rok 2021, schválený plán výdajů 1 885 miliard, skutečnost 1 906 miliard, schodek 419 miliard korun. To jenom k tomu rozpočtování. Ten rozpočet, jak se to ukazuje na těch příkladech, které jsem uvedl a které jsou vám dobře známy, není úplně fixní věc, přestože se všichni snaží, aby to tak nějak bylo a odhadli to. Věřím, že jste se v nějaké formě o to snažili i vy. Není to přece něco, co se jednou schválí, a nereaguje to žádným způsobem na podmínky. Ten rozpočet se snažíme všichni dělat tak, aby odpovídal potřebám země, odpovídal tomu, co potřebují občané, co potřebují podnikatelé, co potřebuje veřejná správa. Ale s nimi - odpusťte mi to obrazné vyjádření - musí vlastně do značné míry i dýchat. Takže pokud se prostě zvýší třeba bezpečnostní riziko, je potřeba přidat peníze na obranu. Když se objeví nečekané dopady vysokých cen energií, je prostě logické, že na to reaguje vláda a rozpočet. V případě, že se situace uklidní, zase můžeme mít prostor pro snižování výdajů a nějakým způsobem odpovědně hospodařit. To znamená, že se to ukáže na konkrétních příkladech.
Vrátím se ke státnímu rozpočtu, což jsou fakta, která máme na stole, za rok 2022. Státní rozpočet hospodařil s příjmy 1 624 miliard korun, s výdaji 1 985 miliard korun. Výsledný deficit byl 360 miliard korun podle prosincových vyhodnocení, což představuje částku 5,4 % HDP. Je to o 15 miliard méně, než s čím počítala novela rozpočtu, což je dobře. Je to o 17 miliard méně, než byl původní předpoklad bez války a bez všech těch faktorů na loňský rok, se kterým přišla vláda Andreje Babiše. Meziročně deficit rozpočtu klesl o 59,3 miliardy korun, a to i v situaci mimořádného dění v Evropě, a došlo k tomu pouze díky tomu, že jsme při přípravě toho rozpočtu reagovali na aktuální vývoj.
Ten rozpočet - a teď se dostávám k těm konkrétním věcem, proč je potřeba občas upravit rozpočet - ten původní rozpočet počítal s deficitem 280 miliard korun a my jsme ho museli změnit kvůli výdajům na mimořádné valorizace důchodů - 27 miliard korun navíc, úspornému tarifu na elektřinu - 17,4 miliardy korun navíc, doplatku příspěvku na obnovitelné zdroje - 4,7 miliardy navíc, navýšení dávek na bydlení a hmotnou nouzi - 10,9 miliardy korun, jednorázovému příspěvku na dítě - 6,7 miliardy korun, humanitární pomoc a dalším a dalším věcem.
Takže tady je vidět, že jsou důvody, protože všechno, co jsem jmenoval, pomáhá občanům, pomohlo jim překonat situaci s inflací, s vysokými cenami energie, a byly to úpravy rozpočtu, za kterými stojíme, které byly dobré a které jsme museli udělat v průběhu roku, abychom dokázali, jak jsem to předtím řekl, aby ten rozpočet dokázal skutečně dýchat s občany, s jejich potřebami, s potřebami firem a všech dalších, na kterých nám prostě musí záležet. Takže určitá nejistota, a to já přiznávám, v tom rozpočtu je, a myslím, že to není nic překvapivého a nic divného. A přestože se to snažíte naprojektovat co nejpravděpodobněji, nelze vyloučit, že k některým úpravám právě proto, abyste reagovala na ty podmínky, které se mění (Předsedající: Čas, pane premiére.), dojít musí.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Pane premiére, já to zkusím jinak. Vám chybí v rozpočtu 30 miliard na uzavřené smlouvy SFDI, 20 miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. To jsou jasné věci mandatorního charakteru, které dopředu znáte. Pak tam máte 100 miliard na kompenzace cenových stropů, ale v nařízení vlády máte uvedeno, že to bude stát 200 miliard, a ERÚ dokonce uvedlo v oficiálních dokumentech 242. Takže prosím, ta míra nejistoty, o které mluvíte, jsou desítky, téměř stovky miliard. Prosím, takhle se skutečně nerozpočtuje.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní čas pro odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jistá míra nejistoty v každém rozpočtu je, ten rozpočet na rok 2023 je protikrizový, válečný a samozřejmě také solidární. My předpokládáme, že inflace bude v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami, zastropování cen elektřiny a plynu a další věci. Já k těm základním parametrům rozpočtu, které tady zpochybňujete: rozpočtové příjmy na úrovni 1 926 miliard korun, výdaje 2 223 miliard korun, plánovaný deficit 295 miliard korun. Připravujeme úspory, jak už jsem o tom mluvil a mluví o tom opakovaně pan ministr financí a mluví o tom spousta dalších expertů, to bude důležité téma roku 2023. Pokud jde o zastropování cen, které jsou schváleny pro rok 2023, jak jsem tady i potvrdil a garantoval, odhad je, že to bude stát kolem nebo přes 100 miliard korun, výdaje na důchody 672 miliard korun, což je, jenom pro představu, oproti roku 2021 o 141 miliard korun více, oproti roku 2022 je to o 81 miliard více a dneska už ty výdaje na důchody činí 30 % výdajů rozpočtu.
Jsou zde také samozřejmě plánovány další výdaje, které my pokládáme za důležité, protože chceme investovat do naší bezpečnosti a obrany, chceme investovat do dopravní infrastruktury a investujeme do vzdělávání, což odpovídá potřebám České republiky a odpovídá to i prioritám naší vlády.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Černý. Pane poslanče, máte prostor.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, já doufám, že bych dnes mohl být první poslanec, kterému odpovíte na konkrétní otázku. Dovolte mi ji tedy vám položit a týká se přijímání vaší pětikoaliční novely o České televizi a Českém rozhlase. A zároveň, jak jsem zmínil, vás prosím o přímou odpověď na konkrétní otázku, jelikož tuším, že byste mi v následujících pěti minutách rád sdělil, co všechno je obsahem této novely a že rozdělením volby mezi Poslaneckou sněmovnu a Senát plníte své programové prohlášení. To samozřejmě víme. Má otázka ale směřuje k tomu, na co jsem upozorňoval jak při prvním, tak při druhém čtení zákona, tedy že tento zákon účelově přijímáte ve chvíli, kdy má být volen generální ředitel České televize.
Rada České televize včera schválila harmonogram této volby a výběrové řízení na generálního ředitele začne 14. února. 17. dubna bude uzávěrka přihlášek, 17. května pak bude hlasování radních o zúžení počtu uchazečů na pět a Rada České televize bude volit 7. června nového generálního ředitele České televize.
A moje otázka zní: Přijde vám opravdu vhodné a správné, že někdy během jara, tedy již v průběhu výběru nového generálního ředitele, vejde díky pozměňovacímu návrhu ministra Baxy v platnost zákon, ten zákon o České televizi, který mění počty radních, kteří generálního ředitele volí, a dokonce mění kvorum, kterým má být tento generální ředitel zvolen? Opravdu vám to nepřijde účelové? Nebojíte se, že tímto krokem pro jistou část společnosti zcela znevěrohodníte toto médium veřejné služby, případně nového generálního ředitele? Děkuji. ***
