(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za poučnou faktickou poznámku. Vzhledem k tomu, že žádná další faktická zde není, poprosil bych paní poslankyni Ivetu Štefanovou.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se zde také vyjádřila k novele zákona o České televizi a Českém rozhlasu, kterou dojde k několika změnám, které bych tu ráda znovu shrnula.
Novela zvyšuje počet členů Rady České televize z patnácti na osmnáct členů, volba a odvolání členů Rady České televize Poslaneckou sněmovnu i Senátem, přičemž Sněmovna volí dvanáct a Senát šest členů. Rada Českého rozhlasu bude mít nově devět členů, Poslanecká sněmovna volí šest, Senát tři členy. Členové rady jsou odpovědní té komoře Parlamentu, která je zvolila. Navrhovat kandidáty mohou právnické osoby, od jejichž vzniku plynulo v době podání návrhu alespoň deset let. Ve vedení rady by měli být zastoupeni členové volení Sněmovnou a nově i Senátem. Bude-li předseda zvolen z členů volených Sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak. Tato novela dále navrhuje ze zákona vypustit konstatování o tom, že Poslanecká sněmovna může radu odvolat, neplní-li rada opakovaně své povinnosti stanovené zákonem nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu o činnosti České televize a Českého rozhlasu nebo výroční zprávu o hospodaření České televize a Českého rozhlasu.
Hnutí SPD dlouhodobě kritizuje úroveň hospodaření a neobjektivitu vysílání veřejnoprávních médií. Zastáváme názor, že by se měly zrušit koncesionářské poplatky. Česká televize a Český rozhlas by se měly transformovat na státní příspěvkové organizace, jejichž hospodaření by mělo podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Bohužel, v projednávané novele zákona hospodaření veřejnoprávních médií se neřeší. Česká televize přitom v loňském roce hospodařila s rozpočtem více než 7 miliard korun, což je částka významná, a její hospodaření nepodléhá žádné kontrole. Zvýšením počtu členů Rady České televize z patnácti na osmnáct a Rady Českého rozhlasu z šesti na devět dojde pouze k navýšení nákladů na odměny těchto nových členů rad. Vláda se označuje za rozpočtově odpovědnou, přitom činí přesně opačně.
Předkládanou novelou tohoto zákona se vláda snaží Českou televizi a Český rozhlas pouze zcela ovládnout a s tím já zásadně nesouhlasím, proto ani s touto novelou. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Kobza. Máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou dobrý den. Dovolte mi také říct několik slov k tomuto veskrze špatnému a rozhodně ne demokratickému návrhu vlády, konkrétně pana ministra kultury Baxy z ODS, na změnu způsobu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Vzhledem k tomu, že z obou kanálů, z obou médií vlastně se staly vyloženě propagandistické kanály, tak otázka volby členů rady začíná být velmi důležitá a já si myslím, že ta diskuse, kterou k ní tady vedeme, je velmi opodstatněná až nutná, jakkoliv jdeme proti stoosmičce, ale myslím si, že naše názory by tady měly zaznít a měly by zaznít také veřejně, aby lidi věděli, jak se k tomu jednotlivé poslanecké kluby a jednotliví poslanci staví.
Pan ministr o svém návrhu řekl, že novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu posilují nezávislost veřejnoprávních médií. Musím se přiznat, že to mě zarazilo v momentě, kdy i ředitel České televize přiznal, že řídí televizi podle doporučení z Evropské unie. Tak kde je jaká nezávislost? A zapojení Senátu do voleb mediálních rad prý posiluje odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům. Hm. Konec citátu.
Já si myslím, že - kulantně řečeno - to není pravda. Jak může již tak velmi pochybnou nezávislost veřejnoprávních médií posílit jejich další brutální politizace? Vždyť ta média už dávno nejsou objektivní, ani nezávislá, ani apolitická. Informují podle jasných direktiv, informují jenom o pečlivě vybraných událostech a o jiných pečlivě vybraných událostech zase neinformují, takže se o některých nedovíme vůbec nic, ale o druhých to do nás tlačí horem dolem, stále nějaké srdcervoucí scény, o kterých se potom dovídáme kolikrát, že pocházejí z úplně jiného teritoria, z úplně jiných událostí. Ale rozhodně je nemůžeme považovat za důkaz nějaké nezávislosti.
Jak by také tuto nezávislost mohlo posílit, že významnou část jejich členů bude volit v současné době politicky jednobarevný Senát, který sice má prakticky trvale minimální důvěru veřejnosti, aspoň podle výsledků voleb, a kde vítězné senátní kandidáty nevolí ani desetina oprávněných voličů? Takže o jaké odolnosti tady mluví pan ministr? Možná o odolnosti vůči objektivitě, vůči vyváženosti veřejnoprávního vysílání, to je velice pravděpodobné. Ale to, co vidíme dneska na vlastní oči, je něco úplně jiného.
Počet členů se má navýšit ze současných patnácti na osmnáct, čili další tři placená místa. Já si myslím, že tato vláda poté, co si odsouhlasila neomezený počet náměstků a v tichosti si vytváří další a další místa, vstoupí do dějin pod jménem, že se jedná o vládu trafik a trafikantů, protože jsou to místa, která jsou placená z peněz občanů, z peněz daňových poplatníků, a v době bezprecedentního růstu veřejného zadlužování rozšiřovat jakýmkoliv způsobem státní správu nepovažuji za nejvhodnější způsob, už jenom z toho důvodu, jakým způsobem je to potom prezentováno na veřejnosti a veřejnosti, která sama se musí hodně co ohánět, aby na konci měsíce se její vlastní hospodaření potkalo v černých číslech a nezůstalo někde v dluhu. A situace vypadá, že bude ještě náročnější.
Toto rozhodnutí nemůžeme rozhodně považovat za odpovědné, když probíhá v době sociální a ekonomické krize, v době enormního a raketového zdražování, kdy značná část občanů už podle aktuálních průzkumů již v podstatě nevyjde se svými měsíčními příjmy a dávno už čerpá ze svých rezerv, pakliže je nemá vyčerpané. Pane ministře, víte o tom, že 35 (procent?) rodin na konci měsíce vůbec nic neušetří?
Tato vláda, která o sobě živě prohlašovala, že je vládou rozpočtové zodpovědnosti - tu bych tedy rád viděl - si zřizuje nové pašalíky pro své nominanty a klienty. Takže bych se rád zeptal pana ministra, kolik toto navýšení počtu křesel bude stát občany, kde, případně komu na to vezme, a když ve všech případech, kdy jde o pomoc lidem, o zvládnutí dopadů zdražování a růstu energií a podobně, argumentujete, že v rozpočtu nejsou peníze? To mi připomíná těch 70 miliard, které chce stát ušetřit bez toho, že by to poškodilo obranu, zdravotnictví a další státní orgány. Takže bych fakt rád věděl, kde na to vezmete - nebo jak jsem říkal, komu.
Šest z těchto osmnácti členů má volit Senát, tedy plnou třetinu, ačkoliv volební účast v senátních volbách v jejich druhém kole je sotva šestinová. Taková disproporce! Navíc v nich volí titíž lidé, kteří hlasují rovněž v jediných relevantních a vypovídajících volbách, totiž ve volbách do Poslanecké sněmovny, a právě v těchto volbách se plně vypovídajícím způsobem ukazuje, jaké je vlastně rozložení názorů a preferencí ve společnosti. Je proto logické, že mediální veřejnoprávní rady volí právě a jedině Poslanecká sněmovna. Podle mě nemá smysl Senátu a senátním voličům udělovat další neoprávněná privilegia, a navíc hledat pro Senát další umělé kompetence, aby jeho zastánci mohli obhajovat existenci Senátu i do budoucna.
Rada Českého rozhlasu bude mít sice do budoucna i nadále devět členů, ale zase tři z nich budou opět vybírat senátoři, aby i rozhlasové vysílání bylo pod nezávislou politickou kontrolou pětikoalice, těch jediných správných liberálních demokratů a hlasatelů jediné správné pravdy. Jako starší člověk už jsem to jednou zažil tady, je to takové déjà vu. ***
