(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je pan poslanec Králíček.
Poslanec Robert Králíček: Musím zareagovat na pana ministra. Já bych se ho chtěl zeptat: o jakém mocenském vlivu to mluvíte? Když si vzpomínám na minulé volební období, když se volili vždycky radní, jak do České televize, do Českého rozhlasu, tak vám jako opozici byl zvolen i váš kandidát, byli tam i vaši kandidáti. Co jste udělali toto volební období vy? Chcete si tam dovolit svoje vlastní lidi, abyste ovládli Českou televizi, váš vládní zmocněnec rozdává 150 milionů spřízněným médiím bez jakéhokoli klíče, bez jakékoli kontroly. A proč, pane ministře, neodpovíte na prostou otázku kolegy Juchelky? Proč tento zákon tedy neuděláte až po volbě generálního ředitele České televize? Proč tedy není až na podzim? Na to odpovězte. Odpovězte nám, že to není váš zájem, ten vlivový, ale odpovězte. Pojďme to udělat až na konci roku, až bude zvolen generální ředitel.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou tady byl před chviličkou ještě pan ministr Baxa - nakonec ne. V tom případě můžeme přejít k dalšímu, kdo je přihlášen řádně do diskuse, což je pan poslanec Hendrych.
Dovolte ještě, abych přečetl omluvy. Pan Roman Bělor od 12 do 13.45, paní Marie Jílková bere zpět svou omluvu, paní poslankyně Opltová od 10 do 11.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Richter, a to po celý pracovní den, z pracovních důvodů, paní poslankyně Válková do 10 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Šalomoun od 11.30 do 14 z pracovních důvodů a pan ministr Válek od 9.30 z pracovních důvodů.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já jsem tady proto, abych zastoupil nepřítomného a ze zdravotních důvodů omluveného pana kolegu poslance Lubomíra Brože, který vložil do systému pod číslem 1746 pozměňovací návrh, a já se už v této obecné rozpravě tímto návrhem budu zabývat. Předem se omlouvám, že budu číst, což tedy dělám velice nerad a v podstatě je to poprvé, raději hovořím z poznámek nebo z hlavy, ale tím, že jsem tady v zastoupení, tak si dovolím stručné odůvodnění přečíst: V čl. I bod 1 a čl. III bod 1 se v § 4 odst. 1 slova "přičemž každé dva roky je volena jedna třetina členů" ruší. V tom inkriminovaném § 4 odst. 1 zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu je zakotveno funkční období rad, které v obou případech činí šest let. Současně se stanoví, že každé dva roky je volena jedna třetina členů, v praxi však toto pravidlo není dodržováno, protože funkční období členů rad končí v různých momentech. To je dáno různými momenty nástupu do funkce i jejich skončení, to znamená odvolání člena, odstoupení člena a podobně, dříve než uplyne stanovených šest let. Volba nových členů také nekopíruje ony šestileté či dvouleté cykly. Plyne z toho, že v konečném důsledku jsou členové voleni podle potřeby ve zcela různé momenty a jejich funkční období pak končí analogicky nikoli ve dvouletých intervalech, ale k různým datům. Zákonem původně sledovaného cíle, tedy aby členové rad byli obměňováni postupně, nebo aby se obměňovali postupně, a byla tím zachována jistá míra kontinuity, je toho času již tak fakticky dosaženo, když funkční období členů rad nekončí v jeden okamžik.
Shrnu-li předpokládaný návrh, pozměňovací návrh cílí na to, aby již překonané neboli obsoletní pravidlo obměny třetiny členů rad po uplynutí dvou let bylo opuštěno a ponecháno pouze ustanovení o délce funkčního období šesti let. Dle informací, které mám, se v podstatě kladně k tomu staví i Legislativní rada vlády, která rovněž toto ustanovení považuje za obsoletní a možná i trošku matoucí vzhledem k interpretaci dalších ustanovení a tak dále. Takže v tomto smyslu si myslím, že existuje i podpora.
K tomuto pozměňovacímu návrhu se formálně přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a máme zde dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Králíček a prosím, aby se připravil pan poslanec Juchelka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Robert Králíček: Chci jenom krátce reagovat směrem k panu ministrovi. Pane ministře, to, že jste neodpověděl na žádné naše otázky, je jasná odpověď, jaké jsou ty vaše mocenské zájmy.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosil bych dalšího z přihlášených s faktickou poznámkou - pan poslanec Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Možná odpovím panu Králíčkovi, vaším prostřednictvím. Neříkejme tedy v tuto chvíli, že se jedná o zákon o České televizi a Českém rozhlase, ale pracovně začněme říkat, že se jedná o zákon o volbě generálního ředitele České televize. To bude pravdivější.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: S faktickou poznámkou se nikdo z poslanců již nehlásí, takže bych poprosil dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Lacina. Jsme stále v obecné rozpravě.
Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji všem příjemné dopoledne. Doufám, že ještě je dopoledne stále, po té smršti faktických poznámek. Já si dovolím to téma pojmout trošičku víc zeširoka a rád bych mluvil o kvalitě parlamentní demokracie v naší zemi a možná v některých okolních zemích, protože víte, že ta kvalita se velmi významně odvíjí od toho, zda je dostatečně oddělena moc zákonodárná, výkonná a moc soudní, a samozřejmě velmi významně záleží také na tom, zda v konkrétní zemi fungují svobodná, nezávislá média, ať už jsou to média veřejné služby, anebo média soukromá. To, že máme nezávislou moc soudní, doufám, že kolegové z ANO v tomto týdnu ocenili, protože se samozřejmě týká jednoho z jejich kolegů, jehož jméno tady nevyslovím, protože tu není. On tady není prakticky nikdy, takže to jméno je prakticky nevyslovitelné. Ale nechci odbíhat od toho jádra.
My sledujeme souběžně vývoj v Polsku a v Maďarsku, to jsou země, které jsou nám teritoriálně i vývojem velmi blízké, protože přešly k demokracii v letech 1989 až 1990, a vidíte, že například v Polsku velmi tvrdý zásah dostala moc soudní, v Maďarsku si dokonce myslím, že se dostáváme do situace, kdy se ukazuje, že ta skluzavka mezi kvalitní parlamentní demokracií a autoritářským režimem může být někdy velmi krátká, také proto, že Maďarsko nemá dobudovaný tak kvalitní a robustní systém demokratických institucí, jaké vybudovali naši předchůdci na začátku devadesátých let. Zaplaťpánbůh, že kolegové, kteří kdysi psali Ústavu České republiky, napsali velmi kvalitní text, který má opravdu jenom několik málo drobných vad, a že do něj zabudovali tak významné instituce, jako je Senát Parlamentu České republiky jako významnou pojistku našeho demokratického vývoje, Ústavní soud, který se v předešlých letech profiloval jako velmi sebevědomá a důležitá instituce, Nejvyšší správní soud. A do tohohle systému, byť v ústavě nejsou popsána nebo začleněna, do toho taky patří významná média veřejné služby - Český rozhlas a Česká televize, které fungují v duálním vysílacím systému od začátku devadesátých let, a myslím, že v tuto chvíli jsou to instituce velmi kvalitní, velmi sebevědomé a podávající vysoce kvalitní výkon.
Norma, se kterou přichází Ministerstvo kultury a jako předkladatel pan ministr Baxa - skutečně to nejsem ani já, ani pan senátor Smoljak, byť nás toto téma samozřejmě bytostně zajímá - tak ta má podle mého názoru jeden velmi důležitý, možná klíčový bod, a to je, že ruší odvolání celé Rady České televize, případně celé Rady Českého rozhlasu po dvojím neschválení výročních zpráv, respektive jedné výroční zprávy, která může být neschválena i dvakrát. To je totiž základ, který říká to, že aktuální vládní většina nemůže přijít, neschválit dvakrát výroční zprávu, odvolat celou Radu Českého rozhlasu nebo České televize, navolit, ať už ve veřejné, nebo v tajné volbě příslušný počet radních, kteří během půl roku jsou schopni rozmetat management ať už České televize, nebo Českého rozhlasu. A touto logikou jsme se samozřejmě při přípravě nebo diskusi s panem ministrem Baxou, jeho ministerstvem, při přípravě vládního prohlášení, touto logikou jsme se řídili, protože jestliže se podaří schválit ta norma, s kterou přicházíme, bude to znamenat, že během svého funkčního období žádný Parlament nebude moct volit většinu členů Rady České televize nebo Českého rozhlasu, ale jenom jejich menší část. ***
