A když už si do něj chci rýpnout, dnes ráno jsem na internetu našel úžasnou, pozoruhodnou aplikaci, která se jmenuje OpenAI. Je to testovací americký software, akademický software umělé inteligence, která s vámi chatuje na jakákoli témata. Já jsem si tam zkušebně cestou zadal jednu otázku, proč být kritický ke změně volby Rad České televize a Českého rozhlasu. Ten, přátelé, americký akademický server mi napsal bleskově odpověď v češtině. Byla to samozřejmě odpověď řekněme umělá, obecná, nebyla konkrétní, ale troufám si tvrdit, že byla tisíckrát kvalitnější než vystoupení pana Bartoše, který se chlubí svojí znalostí digitalizace. (Potlesk poslanců ANO.)

Tak a teď, když už jsme přestali digitalizovat a vysvětlovat, už budu jenom konkrétní k jednomu z pozměňovacích návrhů. My pochopitelně respektujeme a známe volební matematiku tady ve Sněmovně. Na mediálním volebním výboru v polovině prosince jsme se snažili najít bazální shodu alespoň na některých pozměňovacích návrzích a jeden z nich teď tedy představím. Je řekněme společný, při té tvorbě jsem o něm diskutoval s panem poslancem Lacinou, který, jak jsme se dohodli, se k němu v podrobné rozpravě přihlásí. Kolegyně, kolegové, týká se takzvané kvalifikované většiny, tedy jakési pojistky pro generálního ředitele, pro toho hlavního manažera, ať už bude jakýkoliv v jakémkoliv čase. A pozor, týká se to jak České televize, tak Českého rozhlasu. Ten pozměňovací návrh je o tom, aby byl řekněme hůře odvolatelný, aby měl zkrátka nějakou větší jistotu, pokud svoji práci, tu manažerskou odpovědnost, vykonává. Samozřejmě jsou na něj kladeny po volbě požadavky nezávislosti, nestrannosti, aby si byl do jisté míry jistější, pevnější, aby ho rada nemohla jen tak odvolat. Takže my jsme se tím zabývali, jak to udělat, i tedy ve vazbě na návrh, který předjímáme, předpokládáme, že bude přijat, to znamená, že se poměry v radách změní, že tam bude ze dvou třetin Sněmovna, z jedné třetiny Senát, aby pokud by jakákoli rada, ať rozhlasová, nebo televizní, z jakéhokoli důvodu dospěla k tomu, že by měla odvolat - a podtrhuji - jakéhokoli generálního ředitele někdy v budoucnu, aby to byla ta takzvaná kvalifikovaná většina. Pozměňovací návrh, který jsme společně zpracovali, zní nebo je natextován tak, že, když to hodně zjednoduším, říká: rada logicky rozhoduje, tak jako například u nás ve Sněmovně, svojí nadpoloviční většinou. Jsou tam pak určitá speciální ustanovení k zásadnějším krokům. A to nejzásadnější je, že jak tedy u rozhlasu, tak u televize říkáme v tomto pozměňovacím návrhu: v případě odvolání generálního ředitele jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny rady. Nepředjímáme, jestli ty dvě třetiny rady by byly pouze členů Sněmovny, nebo jestli by to byl nějaký mix zrovna radních Sněmovny nebo Senátu. Je to možná dobré, abychom my jako poslanci nepředjímali, jak zase v kterékoli budoucí radě by mohlo dojít k nějakému názorovému souladu nebo posunu, to znamená, neměli bychom asi zasazovat do toho, jestli u toho rozhodnutí takto závažného jsou nejenom ti, které vyslala Sněmovna, ale i ti, které vyslal Senát, může se to míchat jakkoli. Zkrátka sečteno, podtrženo, dáváme pojistku pro případné odvolání, aby byly potřeba dvě třetiny radních, ať tedy v České televizi, nebo v Českém rozhlase.

Tady ještě doplňuji B. My jsme tu diskusi vedli o tom, jestli by ta pojistka, ty dvě třetiny, neměly být i u volby generálního ředitele. Nakonec jsme se o tom neshodli, ale je to připraveno - a já nebudu předbíhat nebo mluvit za své kolegy - variantně i v dalším pozměňovacím návrhu, který jsem vypracoval, a je to tedy jiná varianta, společně s panem předsedou výboru Alešem Juchelkou. Ten o tom určitě bude mluvit za malou chvíli a uvidíme, jak se nám pak podaří poskládat a domluvit, vyargumentovat ty dvě varianty jak na výboru, tak na třetím čtení Poslanecké sněmovny.

Takže děkuji za pozornost a ještě znovu se vracím k tomu, on to Radim Fiala navrhl, zamítnutí tohoto zákona. Myslím si, že náš postoj bude v tomto souladný - zkrátka si myslím, že to není potřeba řešit v tuto chvíli, že bychom se měli věnovat jiným věcem, byť asi mohu tušit, jaké bude hlasování nebo jaká je matematika tady ve Sněmovně. O. k., to respektuji. A prosím a vzkazuji zástupcům volební koalice ještě jednou, když už to argumentujete a píšete o tom něco na sítích, zkuste si o tom zjistit více, třeba ten americký akademický server vám pomůže, jak lépe argumentovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: S faktickou poznámkou je nyní přihlášen pan poslanec Lacina. Prosím.

Poslanec Jan Lacina: Díky. Já se tady dneska objevím jednak v obecné rozpravě, pak v podrobné, ale zároveň jsem si dovolil využít i faktickou poznámku. My se s panem kolegou Kolovratníkem někdy shodneme, jindy se zase neshodneme, tak já mám takový sport, že vždycky, když on mluví o panu senátoru Smoljakovi a o tom jeho facebookovém příspěvku, kde se říká, že konečně to budeme mít v rukách my, tak on tím samozřejmě nemyslel pětikoalici, ale myslel tím Senát. A v tom má pravdu, protože ta novela tímto směrem míří. Tak Martine, já vás vždycky při této příležitosti takhle opravím, a až to zase budete někde říkat, tak mě máte v patách, já to vždycky budu korigovat. Čili měl na mysli Senát, nikoliv pětikoalici. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím, abyste se oslovovali prostřednictvím předsedající.

Dále je tedy obecná rozprava a v ní bude nyní vystupovat pan poslanec Juchelka, který už je přichystán, a následuje pan poslanec Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Moc děkuji, paní předsedající. My tady probíráme druhé čtení novely zákona o České televizi a Českém rozhlase. My jsme připravili několik pozměňovacích návrhů.

Nejdříve pozitivně. Samozřejmě děkuji moc panu ministrovi a Ministerstvu kultury, že přijalo některé pozměňovací návrhy i opozičních poslanců. Co dále kvituji, je, že v rámci tohoto druhého čtení a projednávání tohoto zákona budeme konečně měnit název volebního výboru na název výbor pro mediální záležitosti, aby bylo už konečně jasné, že volební výbor se nezabývá obecně volbami, ale pouze volbami do mediálních rad.

Nicméně v tuto chvíli to mé pozitivum končí a já bych nějakým způsobem v pár bodech shrnul to, co se tady všechno odehrávalo a proč tento zákon nechceme, aby byl přijat, a nebudeme rozhodně hlasovat ve třetím čtení pro jeho přijetí. A ten hlavní důvod není to, aby se pravomoce volby do rad rozdělily mezi Poslaneckou sněmovnu a Senát, ale je to obecně z jiných důvodů.

Tím prvním důvodem je rychlost projednávání. Mě opravdu velmi tíží to, že se dělají zákony, které účelově, opravdu účelově, mají změnit nějaký běh do budoucna, ať se to týká čehokoliv - v tuto chvíli se to jednoduše týká volby generálního ředitele, která by měla být do konce září. A musím to říct, i pan senátor Smoljak, i - vaším prostřednictvím - pan poslanec Lacina, kteří dirigují pro vládní koalici změnu tady tohoto zákona a strašně to tlačí, tak jejich cílem je, aby generální ředitel měl to správné jméno, aby generální ředitel byl ten správný muž nebo ta správná žena, která jednoduše bude právě - já tomu říkám a pan ministr to nemá rád - bačovat, ale který prostě a jednoduše bude poslušný vládní pětikoalici, a skrze Radu České televize a potom i skrze Radu Českého rozhlasu si takovéto jméno chtějí najít a potřebují k tomu právě tu většinu. A toto se mění hlavně v té malé novele zákona o České televizi a Českém rozhlase, a to je kvorum, které má volit generálního ředitele, potažmo ho odvolávat. Důležitá je věc, že se navyšuje počet radních z patnácti na osmnáct, a samozřejmě krásným pseudoargumentem je, aby to vycházelo matematicky s tím, že se navýší počet na osmnáct díky tomu, že se rozdělí ta pravomoc mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu.

Bohužel, pokud by všechny tyto argumenty měly být skutečné a neměly by být liché, tak bychom klidně mohli počkat s tímto zákonem třeba až na rok 2024, mohli bychom to zakomponovat do té velké novely zákona o České televizi a Českém rozhlase, o které tady mluvil pan ministr Martin Baxa, a my bychom neřekli ani popel. Ale v tuto chvíli, protože se to rozdělilo na takzvanou malou novelu, která má za cíl jenom změnit vliv rad na odvolávání a volbu generálního ředitele, je to jasná, účelová novela k tomu, abychom si pohlídali, koho budeme volit jako generálního ředitele do České televize. ***