(11.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Jinak pro - notabene vy jako bývalý ministr zemědělství, a myslím si, že to je obor, kterému skutečně rozumíte, to říkám bez ironie, s respektem, tak určitě víte, že na potraviny v České republice máme jednu z nejvyšších DPH v rámci Evropské unie, 15 %. Když ne nula, tak proč ne deset, proč ne pět? A neříkám na všechny, na základní. Prostě to byla ta debata. Takže to jsme taky... takže Polsko také jste tady zdehonestoval. Tak jdeme na Slovensko. To jste jmenoval jako třetí, 1 500 korun za megawatthodinu. Pamatujete si ten - jak jsme tady poslouchali? To Slovensko tam nic nemá, pana premiéra, pana ministra financí, já nevím, jestli vás nechci, teď si to neuvědomuji, jak prostě my tady dáváme za příklad to Slovensko. My jsme říkali: ale oni mají politické memorandum uzavřené. Přece memorandum není cár papíru, memorandum je něco. To byla nějaká dohoda, kterou teď od 1. ledna naplní. Jak to vysvětlovat občanům, že my máme 6 000, oni mají 1 500 korun? To mluvím o energiích. Takže to je skutečně něco, co absolutně, absolutně nechápu. A vaše argumenty taky nechápu.
Já jsem čekala od vás dnes, a děkuji za to panu předsedovi Výbornému, že jste, že tedy vás požádal, abyste přišel. Děkuji vám, že jste přišel. To je fér, abyste tu byl, slyšel ty naše argumenty, reagoval na ně. To je určitě dobře. Kéž by si všichni vaši vládní kolegové z toho vzali příklad. Ať taky ocením něco. Ale já jsem čekala, že prostě řeknete: Ano, rodičovský příspěvek je pro nás lidovce priorita - to jste řekl - proto udělám tehdy toto, toto, toto. Do tehdy. Teď to nechci udělat proto, proto a proto. Protože lidé nás sledují. Lidé mi píší každý den kvůli rodičovskému příspěvku. Každý den. Anebo řeknete - tak mluvil jste o příspěvku na péči, tak řeknete ano, s tím uděláme toto a toto. Mluvil jste o úřadech práce, tak tam jsem to zajistil takto a takto. Místo toho jsme si vyslechli, co udělají, co udělal špatně Andrej Babiš, co udělala špatně naše vláda, jak pan Juchelka měl pomalu toho udělat ještě osmkrát víc. A nakonec jsme si poslechli, jak si bereme za příklad Maďarsko, Polsko a Slovensko. Ano, bereme. Ano bereme. Proto, že se snaží dělat něco pro tyto lidi.
Když jsem přemýšlela, chystala jsem si nějaké teze projevu - které teď tedy vzaly za své, už prostě mluvím, úplně už reaguji na vás, takže to, co jsem měla připraveno, v tuto chvíli už jsem stejně neřekla. Ale tehdy mi šla hlavou jedna věc. Já patřím do generace, která už toho taky hodně pamatuje. A když slyším oblíbenou větu premiéra Fialy, jak říká nenecháme nikoho padnout, pořád dokola, nenecháme nikoho padnout, tak mi to připomnělo dnes velmi legendární výrok tehdejšího - a vy si to možná také, co jste už dejme tomu plus minus ve věku jako já, pamatujete výrok bývalého pražského primátora Němce. Pamatujete si, když bylo těsně před povodněmi, před tou tisíciletou vodou, jak on řekl: Já bych řekl, že Praha není ohrožena, situace, řekl bych, nadmíru výtečná? To pronesl v srpnu 2002 na břehu Vltavy a o chvíli později, bohužel to říkám s velkým smutkem v srdci, Prahu zaplavila tisíciletá voda. Bylo to něco neskutečného. Já vidím, vidím spojitost a oslí můstek v tom, že ta fráze Petra Fialy je v lecčem velmi podobná. Jediný rozdíl vidím v tom, že tehdy se ta voda na Prahu teprve valila, ale pan premiér tu větu opakuje v době, kdy už stojí po kolena ve vodě. To je ten velký rozdíl. A vy jste pětikoaliční vláda. To znamená, vy jste vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí. A já bych čekala, že budete v té vládě vytvářet tlak.
Víte, já jsem byla velmi často - vy jste tady mluvil o Janě Maláčové. A já - byla známá věc, veřejně známá, že já jsem s ní byla velmi často v pracovním... neřeknu konfliktu, ale pracovním sporu. Velmi často jsem s ní jednala, domlouvala různé věci, nesouhlasila jsem. Samozřejmě, já jsem byla ministryně financí, je to logické, ona byla ministryně práce a sociálních věcí. To bylo logické, že ona chtěla všechno. Protože ne nadarmo se Ministerstvu práce a sociálních věcí říká ministerstvo výdajů. Takže jsme často prostě se dostávaly do pracovního sporu. Naše legendární debaty o rozpočtu - protože já jsem skutečně debatovala s těmi ministry o rozpočtu, já jsem neříkala jak váš pan ministr financí, že to je věc vlády. Ne, to je věc ministra financí vyjednat, vláda potom schválí, neschválí a tak dále. Takže já jsem s ní hodiny jednala o těch věcech a bývala jsem i samozřejmě vnitřně lidsky naštvaná. Myslím, taky jsem jenom člověk, nejsem žádný stroj. A dnes zpětně s odstupem toho jednoho roku vám řeknu jednu věc. Ať byla Jana Maláčová, jak chtěla, můžeme na ni mít různé názory, nebudu ji tady kritizovat, není tady, aby se bránila, ale ona bojovala za to Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ona za ně bojovala. To dnes říkám po roce, s odstupem, se svou novou pracovní zkušeností, která je velmi cenná pro mě i s tím, co jsem všechno zažila a co teď vidím z těch opozičních lavic, když se dívám na vaši práci. Ona za Ministerstvo práce a sociálních věcí bojovala. Dělala to někdy nevybíravým způsobem, někdy volila prostředky, které bych já třeba nevolila, ale to už je věc vkusu. Ale byla vidět a věděli všichni, že za ně bojuje. Někdy byla úspěšná, někdy méně. To u vás nevidím, pane ministře. Ne, nevidím.
Někdy si říkám - nechci se vás v žádném případě dotknout ani vás urážet, to není můj styl. Někdy si říkám, čím to je? Čtu vaše výroky, nerozumím jim. Nerozumím jim, protože nechápu, jak může takové výroky pronášet ministr práce a sociálních věcí. Nevím, jestli je to tím, že teď ještě řídíte Ministerstvo životního prostředí, což chápu, že prostě je nějaká vaše dohoda. Asi svým způsobem nebo aspoň v kuloárech se to říká, že dost pomáháte i s řízením Ministerstva zemědělství. Nakonec ta anketa byla zajímavá, minulý týden na televizi Prima, kdy několik občanů na dotaz, kdo je ministrem zemědělství, označilo vás - v roce 2022. To vypovídá samo sebe. Ale každopádně nebojujete za lidi. Nebojujete za tu myšlenku, kterou strana lidová vždy prosazovala, že to jsou rodiny, senioři, důchodci, sociálně potřební... děti, děkuju, děti. Prostě to dneska není. Dneska tato země a tato vláda nemá ministra práce a sociálních věcí, který by za tyto věci bojoval. A kdo jiný má než vy? Prostě vy jste pro mě momentálně mlčící ministr. Mlčící směrem k těm, které byste měl hájit. A někdy byste prohrál, já tomu rozumím. Politika o tom je. Tak to bylo i za naší vlády, někdy jsem vyhrála, někdy jsem prohrála, vždycky jsem se snažila najít kompromis, abychom šli dál. Ale vás slyšet není. A ti lidé potom logicky mají pocit, a my jim musíme ten pocit dát, že jediný, kdo za ně bojuje a kdo se snaží problémy, na problémy upozorňovat a tím vytvářet na vás tlak, je opozice. A já jim slibuju, že my s tím nikdy nepřestaneme. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak další s přihláškou je přihlášena paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem. (Poznámka z pléna.) Faktická poznámka nejde, to se omlouvám. Nemáme schválený program schůze, takže jenom přednostní práva, je přihlášená paní poslankyně Richterová, za ní je přihlášen pan ministr Jurečka. A pak byste byl... To nejde. Ještě byste se musel domluvit s panem ministrem Jurečkou a to budu benevolence sama. Dobře, takže pan předseda Výborný má slovo. Prosím. ***
