(13.20 hodin)
(pokračuje David Štolpa)
Důvěra českých drobných investorů se za poslední rok pak snížila o 10 procentních bodů na 64 %, ukázal průzkum. Se zpomalující se světovou ekonomikou i válkou se mění i investice do českých startupů. Většinou nezanikají, ale investoři jsou přísnější. Není to překvapivé. V zahraničí už s tím zkušenosti mají. Startupy nezískávají bezmezně tolik peněz jako kdysi a dopad opatrnějšího přístupu se objevuje i v tuzemsku.
Spojené státy americké patří mezi největší země dle počtu realizovaných investic v České republice. Nejvíce investičních projektů je podle agentury CzechInvest zaměřeno na automobilový průmysl, strojírenství, letectví nebo vývoj softwaru. Jen připomínám, že investiční společnosti v Česku mívají právní formu akciových společností. Zpravidla se jedná o dceřiné společnosti obchodních bank, které jsou na základě udělení licence od České národní banky oprávněny vykonávat následující činnosti:
Funkce obhospodařovatele: Jedná se o obhospodařování majetku investičních či podílových fondů včetně investování a řízení souvisejících rizik.
Funkce administrátora: Jedná se o administraci investičních a podílových fondů. To zahrnuje vedení účetnictví, právní služby, oceňování majetku, řešení stížností a reklamací nebo také výpočet hodnoty akcií či podílových fondů.
Další povolené funkce: Mimo jiné již výše popsané mohou investiční společnosti také současně provádět úschovu a správu investičních nástrojů těchto fondů, a to včetně přijímání a vydávání pokynů týkajících se souvisejících investičních nástrojů. Investiční společnosti mohou rovněž obhospodařovat majetek i dalších zákazníků na základě individuálních smluv či poskytovat finanční poradenství.
Návrhem zákona se transponuje pravidlo, podle něhož bude sdílení klíčových informací splňující požadavky nařízení PRIIPs považováno za splňující požadavky rovněž podle směrnice UCITS, respektive podle transpozičního ustanovení v ZISIF. Vzhledem k ryze technicistní povaze novely, která nemá dopad na věcnou stránku právního předpisu, je předkladatelem navrhována výjimka z RIA. V současné době je tak třeba přizpůsobit stávající právní stav v Česku směrnici Evropského parlamentu a Rady, konkrétně směrnici Evropského parlamentu a Rady 2021/2261 ze dne 15. prosince 2021, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o používání sdílení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.
Podle důvodové zprávy stanoví tato směrnice, že povinnost poskytnout investorům takzvané klíčové informace lze do budoucna splnit poskytnutím klíčových informací stanovených jiným právním předpisem, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014, o sdílení klíčových informací týkajících se strukturovaných realizovaných investičních produktů a pojistných produktů a investiční složky. Klíčové informace jsou informace poskytované investorům, než provedou investice. Náležitosti, formu a jazyk sdělení upravuje stávající zákon o investičních společnostech a fondech. Každá investiční společnost musí mít webovou stránku. Sdělení se však poskytují rovněž v listinné podobě bez úplaty a zahrnují i vypočítávání odměn nebo složení výboru pro odměňování, jak je zakotveno už ve stávajícím zákonu.
Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby implementace evropského právního předpisu. Nesplněním této povinnosti by se ČR vystavovala riziku zahájení řízení o nesplnění povinnosti ze strany Evropské komise a následně také finančním sankcím.
Jako poslanecký klub hnutí ANO podporujeme schválení této novely. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, já bych chtěl jenom tedy teď formálně načíst ten návrh, který už jsem zmiňoval v úvodním slově, tedy vzhledem k tomu, že se jedná o transpoziční předpis, chtěl bych požádat o zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji pěkně. Je ještě někdo, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatele či zpravodaje? Není tomu tak. Protože nezazněly návrhy na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.
Ještě jednou... Hlásí se pan poslanec Kohoutek, nebo to byl omyl? Asi omyl.
Tak já ještě jednou přečtu, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Kdo je proti?
V hlasování číslo 74 bylo přihlášeno 137 poslanců, pro hlasovalo 109, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.
A nyní budeme hlasovat o návrhu, který zazněl v obecné rozpravě ze strany pana ministra, a sice o zkrácení lhůt na projednání ve výborech, a to na 30 dní.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 75 bylo přihlášeno 138 poslanců, pro hlasovalo 107, proti nebyl nikdo. Návrh na zkrácení pracovních lhůt byl přijat.
Tím jsme se vypořádali s tímto tiskem a já končím projednávání tohoto bodu, tedy bodu číslo 8.
Hlásí se paní předsedkyně. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, teď máme na programu zákon, sněmovní tisk 165 - pobyt cizinců v ČR, a protože ten zákon od počátku provázejí velké diskuse. Já sama si vzpomínám, když se projednával v minulém volebním období, tak jsem k němu měla negativní postoj, pak prostě mě naši experti přesvědčují o smysluplnosti této úpravy. Jsou na to názory - někdo říká, je to v rozporu s evropským právem, jiný expert říká, není to v rozporu s evropským právem, takže...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně, já vás přeruším. Ještě poprosím kolegy, já chápu, že se na Ježíška těšíte velmi, ale přesto ještě prosím trošku klidu, vydržte ještě chvíli.
Poslankyně Alena Schillerová: Já to zkrátím. Tady na mě pan předseda posílá varovné signály, ať to zkrátím, takže já to zkrátím. Chci prostě říct, že tento návrh si zaslouží odbornou debatu. My se toho ujmeme, náš expert, můj kolega, pan doktor a pan poslanec Janulík svolá kulatý stůl všech expertů napříč spektrem, ale vlastně i názorovým myslím - kteří jsou pro, kteří jsou proti, abychom to téma znovu prodiskutovali, a proto já si teď beru pauzu do 14 hodin na poradu klubu hnutí ANO. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní předsedkyně, jestli se můžeme domluvit, protože to je poslední bod schůze, bylo by potřeba, abychom dali hlasovat o návrhu na vyřazení zbývajících neprojednaných bodů schváleného pořadu 48. schůze Poslanecké sněmovny, a tím bychom se s tím vypořádali tak, abychom mohli tu schůzi ukončit. (Poslankyně Schillerová: Mám to dát já?) Klidně to navrhněte. ***
