Stejně tak by stavební řízení měl být plynulý proces, ale to půjde zajistit těžko, pokud úředníci budou i nadále nezastupitelní. A tady opět apel na pana ministra, na oba pány ministry, kteří se tomuto věnují velmi intenzivně, abychom hledali cestu toho, že už tři je určitá jistota, ale pouze dva, tam skutečně může dojít k tomu, že když je tam žena, muž, je tam nějaká péče o dítě a nějaká virová nemoc, tak skutečně ten úřad bude velmi oslaben a budou ve finále čekat ti investoři nebo stavitelé.

Mě velmi mrzí, že nedošlo k široké diskusi v době příprav této novely, jak je správně napadáno i v médiích mnoha aktéry. Příprava probíhala za zavřenými dveřmi Ministerstva pro místní rozvoj, nescházely se k němu pracovní skupiny, nebylo svoláno grémium ministra ani další setkání. Úřad sám bez spolupráce s dalšími, a bohužel zcela zjevně bez řádného zadání a koordinace, vytvořil návrh, který, máme-li špetku zdravého rozumu, musíme nyní dopilovat, jinak vznikne impotentní parodie, kterou budeme muset brzy opět měnit.

Ráda bych v této souvislosti připomněla, že vláda České republiky i její ministři byli opakovaně vyzváni k jednání a diskusi s různými odbornými skupinami, k tomu ale až do samého závěru nedošlo. Z médií vyplývá, že ti, kteří chtěli pomoci, nedostali ani odpověď. Ale abych byla spravedlivá, musím říci, že jednání začala probíhat pár dnů před jednáním vlády, ale ta jednání se nyní zdají být velmi intenzivní, takže věřím tomu, že když budeme mít společnou vůli tady ve Sněmovně, že se nám to ve finále podaří dotáhnout do zdárného konce.

Pro mě je samozřejmě smutné slyšet z úst těch, kterých se tato novela přímo dotýká, to jest z úst odborníků, že se téměř rok snažili najít cestu ke spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, respektive přímo s panem ministrem, ve věci přípravy nové podoby stavebního zákona, tedy z hlediska budoucího rozvoje České republiky naprosto zásadní legislativy, ale těch setkání bylo velmi málo, a pokud k nim došlo, byla čistě formalistická bez možnosti skutečné diskuse a zájmu o hledání řešení.

Ráda bych zdůraznila, že adekvátně neproběhlo ani vypořádání připomínek v rámci legislativního procesu, které nelze označit jinak než za promarněnou příležitost a ztracený čas. Většina odborné veřejnosti byla po celou tu dobu z procesu přípravy vyřazena a důsledkem je hlasitý nesouhlas ze všech stran.

Pan ministr Bartoš, byť se výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj snažil velmi pomoci, uspořádal seminář, bohužel se musel z důvodu bezpečnostní rady státu tenkrát, jestli si to dobře pamatuji, pane ministře, odejít, takže ani ten seminář nevyzněl tak, jak by vyznít měl, protože tam samozřejmě se zúčastnilo mnoho zástupců odborné veřejnosti, kteří chtěli diskutovat, ale bohužel nebylo moc s kým.

Je velmi důležité, abychom skutečně reagovali na věci, které jsou v tom prostoru jako evidentní problémy. Není možné strkat hlavu do písku i právě nad lhůtami nebo nad zastupitelností úředníků jako takových. Zastavit bychom se měli také u jednání Legislativní rady vlády České republiky. Pamatuji si velmi dobře, jak byl napadán proces projednání při schvalování rekodifikace v loňském roce, a to skutečně byla rekodifikace s velkým R, protože to, co dneska máte prosím na stole, je jenom novela současného stavu. To znamená, pokud by to prošlo tak, jak to je dnes připraveno, tak se jedná pouze o 26. novelu současného nevyhovujícího stavu. Je potřeba principy rekodifikace do toho návrhu znovu vrátit.

Pojďme si tedy nalít čistého vína, protože to, co proběhlo nyní na Legislativní radě vlády, se úplně nedá nazvat skutečným reálným projednáváním na Legislativní radě vlády. Novela stavebního zákona - tu, co máte dnes na stole - doslova prolezla Legislativní radou vlády jako nepovedený repetent maturitní zkouškou, kterého komise pouští s odřenýma ušima jen proto, aby už ho znovu nemusela vidět. A samozřejmě je tam velká blízkost, stranická blízkost pánů ministrů, takže chápu samozřejmě předsedu Legislativní rady vlády, že se snažil pomoci, ale u takto zásadních zákonů si myslím, že je to spíše ku škodě, protože pokud by takto nepovedený návrh prošel, tak vlastně v budoucnu skutečně budeme opravovat, upravovat a novelizovat.

Ještě bych se možná ráda vyjádřila právě k tomu, že jsme propojili rozpravu s jednotným environmentálním stanoviskem. Právě to propojení tady dává velkou logiku, protože všichni vlastně, jak jsme nasávali atmosféru stavebního zákona, jsme všichni jsme říkali: Prosím vás, hlavně eliminujte ta razítka. To je horor, než se dostanete vůbec k stavebnímu povolení. A my jdeme cestou, že vymýšlíme super razítko. To znamená, my vymýšlíme razítko, že buď ho nejdřív dostanete, a pak máte jako vstupenku na stavební úřad. Já jsem tak strašně ráda a fakt bych chtěla strašně poděkovat pánům ministrům, že na posledním jednání, když jsme o tom hovořili, že to všichni vnímáme trošku tak jako zvláštně a že pokud, jak říkal pan ministr Kupka ve svém úvodním slově, je to tak, že i jednotné environmentální stanovisko bude dávat úřad obce s rozšířenou působností, kde jsou i jiné dotčené orgány, tak pojďme prosím hledat cestu, když tam jsou všichni zúčastnění na jednom úřadě - a teď nemluvím prosím o stavebním úřadě, mluvím o úřadě obce s rozšířenou působností jako celku - tak aby se integrovalo tam, kde ta stanoviska už teď jsou, to znamená, aby na jednom úřadě nebyla ve finále dvě. To podle mě není cesta správným směrem a určitě by to byl dobrý point do budoucna, abychom integrovali dotčené orgány tam, kde jsou, to znamená na obcích s rozšířenou působností.

Nevím, zda v rámci revize programového prohlášení vlády lze očekávat změnu také v oblasti stavební legislativy, ale bylo by to pochopitelné, protože pokud se podíváme na nyní projednávaný návrh, musíme konstatovat, že je zcela odtržený od toho, co vláda sama slibovala. Je v přímém rozporu a nepovede k naplnění zamýšleného a proklamovaného cíle rekodifikace, zejména ke zjednodušení a zrychlování povolování staveb.

V tomto ohledu bych ráda upoutala vaši pozornost k vyhodnocení dopadů regulace návrhu novely, které si nechalo zpracovat přímo Ministerstvo pro místní rozvoj. Co se v ní můžeme dočíst? Třeba to, že dnes předkládaný návrh dosahuje nejnižší efektivity výkonu stavební agendy, nejnižší možnosti sdílení personálních kapacit, nižší možnosti jednotného metodického řízení, nízkou kontrolovatelnost, vynutitelnost, nižší transparentnost použití finančních prostředků státní správy z pohledu jejich konkrétního využití, nejnižší eliminaci počtu podkladových aktů, které jsou opakovaně přezkoumávány či žalovány, nejmenší zkrácení průměrné doby povolovacího procesu a nejnižší makroekonomický prorůstový efekt s pozitivním dopadem do příjmů státního rozpočtu, protože neumožňuje procesní integraci, ačkoliv právě procesní integrace je vládními stranami deklarovanou úpravou povolování staveb. A samozřejmě dále deklaruje ta takzvaná analýza hodnocení dopadů, že by bylo žádoucí, aby se snížil počet podkladových aktů tak, aby bylo možné předejít obstrukcím. To je z RIA, takzvané RIA neboli hodnocení dopadů konkrétního návrhu zákona, a myslím si, že to by mělo být pro ministerstvo, když si ji samo nechá zpracovat, určitým alarmem toho, že něco není úplně v pořádku, když jejich vlastní analýza jimi zadaná, jimi zaplacená, konstatuje tak vážné nedostatky tohoto materiálu.

Co více je potřeba než si přiznat, že je potřeba si sednout k jednomu stolu, a co odešlo z počítačů ministerských úředníků, se snažit přepracovat tak, aby skutečně se v tom našly jak laická, tak odborná veřejnost a aby to byl aspoň ten pomyslný malý krok k tomu zlepšení. My asi celkové rekodifikace už díky tomu, že jsme rozbourali institucionální model, nedosáhneme, ale určitě kdybychom se pokusili o integraci dotčených orgánů, tak je to opravdu ten krůček k tomu, že je potom v budoucnu na co navazovat, a možná - a tady to uznávám - možná nebude ani potřeba ta institucionální reforma, pokud se ukáže, že integrace dotčených orgánů byla vlastně tím nejbolavějším místem celého povolování staveb.

Vláda slibovala zásadní zrychlení stavebního řízení ve spolupráci se samosprávami a při zachování ochrany ostatních zájmů rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení, předvídatelné stavební řízení přizpůsobené různým typům staveb a vyvažující veřejné a soukromé zájmy, zapojení veřejnosti a její seznámení s investorskými záměry, aniž by to řízení zdržovalo. Nic z toho, co jsem teď řekla, ale pokud se schválí podoba, současná podoba, tak jak to máte dnes na stole, se nestane, právě naopak. A to není politická, ale ryze věcná poznámka, to jsou bohužel fakta. ***