(9.10 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Snažili jsme se zapracovat naprostou většinu připomínek kolegů z opozice. Vlastně z osobních jednání s kolegy z opozičních poslaneckých klubů - a tak to snad bývá, to snad není žádné negativum politiky - z připomínek, které jsme od kolegů dostali, do toho finálního návrhu není zapracována jedna připomínka. Ta se týká požadavku na vysokoškolské vzdělání členů Rady Národní sportovní agentury. V té věci to není žádný politický střet, to je vlastně věcná problematika, požadavek na úroveň vzdělání členů Rady Národní sportovní agentury, tak v té věci je kolegy z hnutí ANO, jejichž připomínka to byla, to vlastně byla jediná, kterou jsme nevyslyšeli. Všechny ostatní zapracovány byly. Tak kolegové zcela legitimně podali pozměňovací návrh a bude o něm rozhodnuto tady na plénu. Další pozměňovací návrh, který byl podán zástupci opozičního poslaneckého klubu, paní kolegyní Mračkovou Vildumetzovou, ten nebyl předmětem našich diskusí, což tím nijak ten pozměňovací návrh nesnižuji. K němu já tady avizují negativní stanovisko své, a to ne z důvodů jakýchkoliv samolibých osobních na mé straně, ale kdo jste byl přítomen jednání garančního školského výboru, tak garanční školský výbor dostal písemné stanovisko předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu. Pan předseda Nejvyššího kontrolního úřadu byl přítomen na jednání garančního školského výboru a vyslovil poměrně - jak to říct kulantně - silné negativní stanovisko. Možná tam ty emoce byly až příliš silné, ale to nemění nic na věcné podstatě stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu k tomuto pozměňovacímu návrhu.
Tolik snad ke komunikaci mezi koalicí a opozicí, ještě jednou za všechna ta jednání moc děkuji. Snažil jsem se kolegy průběžně informovat mimo jednání v zásadě o jakýchkoliv posunech, ještě poslední podklad ode mne dostali na začátku tohoto týdne. Ten podklad, a to je vlastně jediný obsahový bod, který tady chci dnes zmínit, v minulém týdnu se v médiích - já jsem to poprvé zavnímal, a nechávám úplně na individuální úvaze, nebudu nijak ten zdroj nálepkovat, já jsem to poprvé zavnímal na webovém serveru První zprávy, sami si vyhodnoťte každý z vás nějakým způsobem profil tady toho zdroje - tak na tom zdroji jsem zavnímal článek poměrně silně odmítavý, napadající tento sněmovní tisk jako neústavní, zejména z pohledu úpravy Národního rozhodčího soudu pro sport. Já, prosím vás, jsem na to reagoval tak, abych dneska byl co nejvíce připraven: úpravu Národního rozhodčího soudu pro sport jsme do novely dávali na základě připomínek sportovního prostředí právě z důvodu jednání se sportovním prostředím. V původní verzi nebyla a myslím si, že jakákoliv legislativní úprava má primárně probíhat, má být připravována ve spolupráci s těmi nejvyššími možnými odborníky, které v naší zemi máme na danou problematiku, a optimálně také s těmi institucemi nebo entitami, na které bude ta nová legislativní úprava aplikačně dopadat. Takže já jsem ve druhé polovině minulého týdne - za to mu takto veřejně mnohokrát děkuju - byl v komunikaci s předsedou Národního rozhodčího soudu pro sport. Zdůrazňuji, že Národní rozhodčí soud pro sport nezakládá tato novela, ta vlastně ukotvuje pouze jeho zákonné ukotvení. Národní rozhodčí soud pro sport byl zřízen před touto novelou předchozím předsedou Národní sportovní agentury a zcela správně, to tady klidně můžu takto říct, byl předsedou Národního rozhodčího soudu pro sport jmenován, já si troufám říct jeden ze dvou největších odborníků na oblast sportovního práva v České republice, docent pražské právnické fakulty, pan docent Brodec. S předsedou Národního rozhodčího soudu pro sport byla ta textace, která se týká v novele Národního rozhodčího soudu pro sport, v létě připravována přímo ve spolupráci s ním coby předsedou tohoto v uvozovkách sudiště, této rozhodovací platformy, a v minulém týdnu - já jsem to kolegům z opozice přeposílal - ještě pan docent Brodec odpracoval pro nás písemné stanovisko, které potvrzuje správnost, ústavnost, bezchybnost té legislativní úpravy. To je vlastně ta jediná věcná poznámka, kterou jsem se ještě snažil reagovat na nějaké výhrady, které se objevily v minulém týdnu v mediálním prostoru.
Tolik za mě v úvodním slově. Já jsem připraven - nechci dneska jít opravdu do věcných detailů, které jsme nejvíce diskutovali tak, jak to má být, na výboru a podvýboru. Pouze poprosím všechny poslance napříč politickým spektrem, kteří chtějí posunout fungování Národní sportovní agentury k lepšímu, o podporu návrhu a za případnou podporu mnohokrát děkuju. Tolik mé úvodní slovo, děkuju mnohokrát.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, a já nyní tedy otevírám rozpravu.
Ještě načtu došlé omluvy. Co se týče omluv, omlouvá se pan poslanec Jaroslav Dvořák z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů a pan poslanec Viktor Vojtko od 16.30 do 22 hodin z pracovních důvodů.
Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jan Richter a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Jan Richter: Dobrý den, děkuju za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se pár slovy vyjádřil k novele zákona o Národní sportovní agentuře.
Osobně jednoznačně souhlasím v tom, že je potřeba vylepšit fungování Národní sportovní agentury. Tento úřad patří k jednomu z nejmladších v republice, a přitom má na starosti obrovskou agendu. Rozděluje finance více než šesti tisícům dětských sportovních klubů, více než stovce národních sportovních svazů, tisícům sportovišť a bylo by bláhové si myslet, že úřad vznikne jedním zákonem a bude takto fungovat po desítky let. Za tři roky se udělalo v NSA hodně práce, nastavila se jasná a veřejná kritéria, podle kterých se rozdělují dotace, a zároveň se objevily mezery, které je potřeba novelou zákona vyřešit, a s tím naprosto souhlasím.
Bohužel ale tato novela nepřináší žádné řešení současných problémů českého sportu a jediné, co vznikne z této novely, je desetičlenná dozorčí komise z řad politiků. Nezlobte se na mě, ale opravdu je tu někdo přesvědčen, že problémy českého sportu vyřeší rada deseti lidí, která má dohlížet na agenturu? Já si to tedy osobně nemyslím. Tato novela je ukázkou promarněnosti a zkažené příležitosti. Neustále padají slova o nutnosti zmenšit administrativní náročnost dotačních výzev pro kluby. Proč se něco neudělalo při této novele? Proč zákon vyžaduje po všech, tudíž i po dětském sportovním klubu z malé obce, který má například jen dvacet členů a od Národní sportovní agentury dostává na chod 30 000 korun ročně, aby musel dokládat při žádosti výpis z rejstříku skutečných majitelů spolku a další výpisy a potvrzení z finančního úřadu a podobně? Tato malé kluby, kterých jsou tisíce, a mnohdy je vede jeden dobrovolník a nadšenec, který se dětem věnuje po práci, jsou zahlceny zbytečnou administrací, kterou ovšem vyžaduje zákon, nikoliv samotná Národní sportovní agentura. Proč na toto nijak nepamatuje tato novela, když už tu řešíme sport?
Neustále se dále bavíme o koncepci sportu, ale ona tato žádná státní koncepce sportu není, a proto ani sportovní svazy nemohou mít koncepci, neboť koncepce ve sportu znamená, že si vytvoříte plán, který zasahuje minimálně jeden olympijský cyklus, v lepším případě dva, to znamená osm let, to znamená, říct si cíle a prostředky, postavit například různé sportovní akademie, angažovat do nich kvalitní trenéry, fyzioterapeuty, doktory a zahraniční odborníky, jenže vy nic z toho nemůžete udělat, protože nevíte jako národní svaz, kolik peněz dostanete od státu za rok, takže těžko podepíšete kvalitní lidi na jeden rok. Koncepce je o tom, že je budete mít minimálně na čtyři, šest let podepsané. Jeden rok má NSA na sport 7 miliard, další rok 5 miliard, teď zase 7 miliard. Kolik to bude v roce 2024, nikdo neví. Pokud chceme, aby sport měl koncepci, musí vědět, s čím může počítat. Opět se při tvorbě této novely mělo myslet na to, že by se sport měl ukotvit v zákoně a dostávat ročně procento HDP. Pak by kluby a svazy věděly, s čím mohou do budoucna počítat, a mohly dělat sport koncepčně. ***
