(18.10 hodin)
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, kolegové, přeji pěkný večer a dovolte mi tedy, abych uvedl tento vládní návrh zákona označovaný jako takzvaný lex Ukrajina IV.
I přesto, že nejsme stát, který by byl bezprostředně v sousedství s Ukrajinou, jsme jedna ze zemí, kterých se uprchlická vlna dotkla nejvíce, a dočasnou ochranu v České republice od začátku Putinovy války na Ukrajině získalo již přes 461 000 válečných uprchlíků. S ohledem na to, že na úrovni Evropské unie bylo v říjnu potvrzeno, že dojde k prodloužení dočasné ochrany do března 2024, připravila vláda takzvaný lex Ukrajina IV, jehož cílem je přijmout pravidla právě pro prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům. Návrh počítá s tím, že cizinci, kteří mají zájem pokračovat v pobytu na území České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to do 31. března 2023. Registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek, což bude cizinec muset absolvovat do 30. září 2023.
V rámci registrace proběhne porovnání s údaji, které jsou o cizinci evidovány nejen v našich vnitrostátních systémech, ale i v unijním evidenčním systému o dočasné ochraně. V případě rozporu mezi cizincem vyplněnými údaji a údaji evidovanými bude cizinec vyzván k jeho odstranění. Bude-li například při registraci uvádět jinou adresu místa pobytu, než kterou eviduje Česká republika, bude povinen nahrát doklad o ubytování, kterým prokáže právní vztah k nové adrese, a podobně. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, tak mu dočasná ochrana zanikne. Pokud se do České republiky vrátí z Ukrajiny osoby, kterým byla dočasná ochrana udělena, mohou na základě tohoto statusu v České republice pobývat nadále. Pokud se dočasné ochrany vzdali, je možné o ni požádat znovu. V obou případech je však možné výhody plynoucí z tohoto pobytového titulu čerpat jen jednou. Jde například o státem hrazené zdravotní pojištění po dobu prvních 150 dnů od udělení dočasné ochrany. Pokud je tento limit vyčerpán, už se neobnoví, a to ani v případě, pokud se daná osoba dočasné ochrany vzdá, případně o ni znovu požádá. Tento i ostatní benefity jsou vázány na konkrétní osobu, nikoliv na jednotlivé žádosti. S ohledem na současný vývoj konfliktu na Ukrajině a nadcházejícímu zimnímu období však nelze vyloučit příchod další vlny uprchlíků, která může ovlivnit kapacity Ministerstva vnitra a Policie České republiky. Návrh proto počítá s možností, že vláda bude moci případně rozhodnout, že by prodloužení dočasné ochrany spočívalo pouze v elektronické registraci, tedy cizinci prodlužující dočasnou ochranu by nemuseli následně přijít pro vízový štítek.
Kromě prodloužení dočasné ochrany dochází k novelizaci dalších zákonů ovlivňujících pobyt ukrajinských uprchlíků v České republice. Například na základě podnětu Ministerstva zdravotnictví se zjednodušují pravidla pro získání kvalifikace v oboru psychologie, neboť v souvislosti s příchodem osob zasažených válkou výrazně vzrostla poptávka po těchto službách. Upravují se také pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok, čímž se zjednoduší pravidla pro vyřazení dítěte z mateřské školy ve chvíli, kdy se vrací s rodiči zpátky na Ukrajinu.
Účinnost návrhu tohoto zákona se navrhuje první den po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Výbor pro bezpečnost, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 351/1. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost, poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy zdůvodnil. Prosím.
Poslanec Martin Exner: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, výbor pro bezpečnost na své 22. schůzi dne 8. prosince 2022 projednal návrh tohoto zákona a po projednání doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas. Žádné pozměňovací návrhy nebyly dodány. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili do sálu.
Pro pořádek uvedu, o čem budeme hlasovat. Dám hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování s pořadovým číslem 26, je přihlášeno 149 poslankyň a poslanců, pro návrh 125, proti žádný. Konstatuji, že jsme schválili, že otevřeme obecnou rozpravu, a já tedy otevírám obecnou rozpravu.
Jako první přihlášená je paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, potom pan poslanec Hubert Lang a potom pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se také ráda vyjádřila k takzvanému lex Ukrajina IV a navázala bych na zpravodaje bezpečnostního výboru, který tady řekl, že na bezpečnostním výboru nebyl přijat žádný pozměňovací návrh. Ale zároveň nedodal, že na tomto bezpečnostním výboru jsme dali návrh, aby do dnešního dne ministr vnitra, který tento zákon předkládá a není tady přítomen, což považuji u uvozovkách za nehorázné, protože potřebuje tento zákon projednat v legislativní nouzi, takže v tomto zákoně chybí mnoho věcí a my jsme na bezpečnostním výboru řekli, aby do dnešního dne to do tohoto zákona doplnil, tak jako tomu bylo například u mimořádné daně ze zisků.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale požádám kolegyně a kolegy v pravé části sálu, aby v případě, že mají potřebu diskutovat, odešli do předsálí a nerušili váš projev. Prosím.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Když jsme projednávali daň z mimořádných zisků, tak nám tady pan Zbyněk Stanjura předložil komplexní pozměňovací návrh, který měl 31 stran. Ten návrh zněl, aby v tomto lex Ukrajina IV, který se v uvozovkách úplně vykostila a vůbec se nereagovalo na to, co chtěli hejtmani, tak aby tam zároveň se řešilo, kdo bude provozovat krajská asistenční centra - to v tom návrhu vůbec není, jak to bude s dlouhodobým řešením ubytování pro uprchlíky. Ale především, co v tom návrhu není, je otázka sociální podpory právě ve vazbě na integraci uprchlíků, a to testování příjmu a majetku uprchlíků. Tento návrh bezpečnostním výborem nebyl přijat a velmi mě to překvapilo, že když po tom už od června hejtmani volají, žádají to, tak že v tomto lex Ukrajina IV to není zahrnuto. ***
