(12.20 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
EET prostě je a byla od začátku byrokratická překážka pro podnikatele. Prostě přinášela jak podnikatelům již na trhu fungujícím, tak případně podnikatelům, kteří se o podnikání teprve rozhodovali, zda do něj půjdou, přinášela náklady navíc, které by bez EET nemuseli vynakládat a mohli je investovat ve svém podnikání do něčeho jiného. Vy říkáte, že na EET si celá řada podnikatelů zvykla. To je možné. Nicméně já doufám, že chceme všichni žít v prostředí, kdy se pro podnikání bude rozhodovat stále větší a větší počet lidí, protože podnikatelé jsou ti, kteří tuto zemi živí a kteří tuto ekonomiku a tuto zemi posouvají dál, a my chceme, aby podnikatelů přibývalo, ne abychom měli konzistentní nebo stejné množství.
EET přinášela náklady jak pořizovacího charakteru, prostě na pořízení té pokladny, tak přinášela náklady každoměsíční na internetové připojení, na registrace, na další věci, které s provozem EET byly spojeny. To, že se některé svazy ozývají pro, jiné nikoliv, neznamená, že všichni podnikatelé by si EET dneska přáli. Já jsem vždycky při té argumentaci zdůrazňoval to, že je samozřejmě jasné, že velké podniky, velké firmy, velké obchodní řetězce, pro ně je pořízení systému elektronické evidence tržeb samozřejmě relativně malým nákladem, zatímco pro venkovského živnostníka je pořízení a každoměsíční náklady spojené s EET mnohem větší náklad, který ho skutečně může vést k tomu, že své podnikání raději ukončí, nebo ten, kdo o podnikání uvažoval, že do něj vůbec nepůjde. Koneckonců ten odhad několika tisíc hospod, zejména venkovského charakteru, které kvůli EET skončily, je toho značným důkazem. Jsem rád, že dneska se nám podaří podnikatelskému prostředí ulevit, a ulevit zejména těm nejmenším podnikatelům, kteří jsou nejohroženější skupinou a které také v té naší ekonomice potřebujeme.
Pro mě EET a důležitý argument proti EET bylo i to, že při svém vzniku a při diskusích o vzniku EET tady v Poslanecké sněmovně a v mediálním prostoru se prostě vytvořila díky tomu, nebo ne díky, ale kvůli tomu atmosféra toho, že jsou podnikatelé specifickou skupinou naší společnosti, kteří žijí na úkor ostatních, kteří jsou nepoctiví, kteří podvádějí. Jsem přesvědčen, že ta rétorika, která provázela vznik EET a která z podnikatelů prostě udělala skupinu, která žije na úkor někoho jiného a kterou je potřeba kontrolovat, že to je možná ještě větší škoda na naší zemi...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás s dovolením přeruším, pane místopředsedo, a chtěl bych poprosit všechny, kdo jsou v sále, pokud mají zájem diskutovat, aby šli tedy před sál. A aby bylo klidnější prostředí.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Děkuji pěkně, pane místopředsedo. Chtěl jsem říct, že vedle těch přímých nákladů považuji za možná ještě větší škodu to, co provázelo diskusi o vzniku EET ať už tady v Poslanecké sněmovně, nebo v médiích, kdy se díky tomu tématu i u veřejnosti uhnízdila představa, že podnikatelé jsou specifickou skupinou naší společnosti, která podvádí, nebo která dokonce žije na úkor zbytku společnosti, přičemž je to přesně naopak. Bez podnikatelů, kteří podnikají a dennodenně riskují podnikatelsky a platí daně, bychom my tady v Poslanecké sněmovně nestáli a nemohli schvalovat v rámci projednávání rozpočtu žádný výdaj, protože právě podnikatelé jsou ti, kteří státní rozpočet plní.
Celý den slyšíme, že EET je nástroj, kterým bojujeme proti šedé ekonomice. Jsem přesvědčen, že to je argument ne úplně valného významu, protože podíváte-li se na výzkumy velikosti šedé ekonomiky v České republice, tak podíl šedé ekonomiky v České republice je odhadován na úrovni pod 10 % hrubého domácího produktu, čímž se řadíme k vyspělým zemím s velmi nízkým podílem v šedé ekonomice na svém hrubém domácím produktu a máme podobné číslo jako například Německo. Kde ale nemáme podobná čísla, kde jsme na tom hůře, je právě i přívětivost podnikatelského prostředí. Nejrůznější žebříčky například Doing Business od Světové banky ukazují, že naše podnikatelské prostředí je přeregulováno, jsou v něm administrativní překážky a náklady. A místo toho, abychom se zaměřili na to, kde máme problém, tedy na kultivaci podnikatelského prostředí, na odstraňování překážek v podnikatelském prostředí, tak to necháváme, ztrácíme tím konkurenceschopnost a místo toho bojujeme s šedou ekonomikou, kterou máme na velmi podobné úrovni, jako je tomu třeba v Německu, tedy velmi nízkou, a přinášíme další administrativní zátěž, která ještě zhorší naše pořadí v žebříčku Doing Business.
Jsem přesvědčen, že EET není potřeba i díky tomu, co lze nazvat technologickým pokrokem, inovacemi. Tady jsme slyšeli, kolik restaurací začalo... nebo nebere karty jako prostředek k bezhotovostní platbě. Nicméně když se podíváme na ta celková čísla, na makročísla, tak je jednoznačným faktem, že podíl bezhotovostních plateb v naší ekonomice roste. Zatímco v roce 2017 byl kolem 20 %, tak v těch dalších letech podíl bezhotovostních plateb roste skutečně rychlým tempem a odhaduje se, že v roce 2025 bude až 70 % transakcí prováděno platební kartou. Proč to říkám? Protože je zřejmé, že platí-li spotřebitel platební kartou, tak je nemožné pro toho, kdo tržbu přijímá, jakkoliv tu tržbu zamlčet, jakkoliv se vyhnout díky tomu daňové povinnosti.
Takže místo toho, abychom sázeli na standardní technologický rozvoj, kdy si podnikatelé spontánně pořizují platební terminály, které vlastně nahrazují roli EET nebo registračních pokladen, tak místo toho tlačíme projekt, na kterém jsme se inspirovali ze strany Chorvatska, což určitě není země, která by se mohla dávat za příklad nejinovativnějšího prostředí. Jsem přesvědčen, že EET vedle toho, že povede ke snížení administrativních překážek a nákladů pro naše podnikatele (?), tak díky ní i ušetříme stovky státních zaměstnanců, kteří kvůli EET byli přijati na Finanční správu. Já jsem měl jednu příležitost být svědkem takové kontroly v jedné venkovské restauraci, a byť nechci zobecňovat a velmi si vážím kvalitních zaměstnanců Finanční správy, které prostě potřebujeme pro to, abychom vybírali daně a dokázali realizovat veřejné statky a veřejné výdaje, tak alespoň ta moje zkušenost z míry arogance té dvojice, která přišla kontrolovat standardní hospodu, která na tom venkově fungovala celou řadu let, byla pro mě naprosto neuvěřitelná, a byť jsem byl tehdy v opozici, tak jsem se styděl, jací státní zaměstnanci dokážou státní úřady, jako je Finanční správa, prezentovat. Všichni si pamatujeme na ty exemplární případy, kdy za žvýkačky nebo za prodej Tic Tac byly realizovány drakonické pokuty.
Myslím si, že nikdo z nás - a já věřím, že to ani nebyl cíl těch, kteří EET navrhovali a kteří ji prosazovali, že to není stav, na který bychom byli hrdí a kterým my bychom chtěli se vůči podnikatelům chovat, ať už jsme dneska v opozici, nebo v koalici. Já si myslím, že dneska je důležitý den. Že dneska, pokud schválíme EET (?), tak znovu vyšleme jasný signál, že podnikatelé jsou pro nás důležitou skupinou, že si jich vážíme. Že víme, že jsou to oni, kteří posouvají naši ekonomiku dopředu, že jsou to oni, kteří vydělávají na daně, které my tady přerozdělujeme, a že jsme si vědomi toho, že drtivá většina z nich jsou slušnými podnikateli. Což vůbec samozřejmě neznamená to, že by stát neměl v rámci férových pravidel hry postihovat ty, kteří slušní nejsou a kteří jakékoliv daňové předpisy obcházejí. Jsem ale přesvědčen, že na to měla a má Finanční správa nástroje i bez EET. ***
