(9.40 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Vracíme se do obecné rozpravy. Budeme pokračovat s přednostními právy. Další v pořadí vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček. Pane místopředsedo, prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já jsem byl u zavádění EET de facto od prvních dnů, tehdy ještě jako zástupce malých a středních podniků a živnostníků, takže jsem zažil vše, co se kolem toho odehrávalo. Troufám si tvrdit, že mám určitou možnost to posoudit ze všech úhlů pohledu, nejenom toho politického, ale pochopitelně i toho podnikatelského, s ohledem na všechny plusy, ale i minusy, které EET přivedlo. Dovolte mi, abych tedy v závěrečný den, kdy se nepochybně EET shodí ze stolu, k tomu řekl několik svých postřehů.
Nejdříve co přineslo EET. Nepochybně přineslo stejné podmínky pro všechny. Omezila se šedá ekonomika a do značné míry, a to považuji -
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, já vás přeruším, protože vás téměř neslyším v tom hluku, který je v sále. Znovu opakuji, vážené kolegyně, kolegové, pokud se chcete věnovat jinému tématu, než je elektronická evidence tržeb, prosím, věnujte se mu v předsálí. Děkuji pěkně. Pane místopředsedo, pokračujte.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane místopředsedo. Do značné míry jsem to považoval, že to byl jakýsi symbolický konec devadesátek. Rozumíme si, symbolický konec devadesátek. Neříkám to pejorativně proti tomu, že tehdy to bylo úplně všechno zásadně špatně. Byla to mimořádná doba, devadesáté roky. Každý nějakým způsobem začal podnikat. To, že se celá řada věcí skutečně dělala v šedé ekonomice, tak do značné míry bylo trošku přehlíženo.
V každém případě ale v roce 2014, 2015 už to bylo o tom, že je třeba s touto dobou definitivně skoncovat, a toto byl symbol, velký symbol. Řada podnikatelů vstoupila do oboru podnikání, zejména pohostinství, restaurace, právě z toho důvodu, že viděli, že bude férové prostředí pro všechny. Ale on to nebyl jenom férový vztah mezi podnikateli. On to bylo do značné míry i vytvoření nového férového vztahu mezi obchodníkem a zákazníkem. Jinými slovy zákazník chápal a chtěl a požadoval, aby stejné podmínky platily pro všechny, a nelíbilo se mu to, že on platit daně musí, zatímco někteří - někteří záměrně říkám, zdaleka ne všichni - kteří mu to zboží prodávají, tak daně platit nemuseli, protože se jim dokázali šikovně vyhnout.
Do značné míry to byl i základ úplně nového přístupu, který jsme začali zavádět jakožto vláda hnutí ANO, které bylo ve vládě, kdy jsme jasně říkali, že nebudeme daně zvyšovat - taky jsme je nezvyšovali, naopak jsme je snižovali - ale budeme daně důsledně vybírat. To si myslím, že je fér, a osvědčilo se to v těchto letech. Do značné míry se tím vytvořil základ pro digitální komunikaci mezi státem a podnikateli, na který bylo možné navazovat celou řadou dalších nástrojů. Mimo jiné se to začalo využívat v rámci Portálu občana, nepochybně velmi dobrého nástroje, kdy si mohl každý ze zákazníků, kupujících, ukládat účtenku a při jakékoliv reklamaci nemusel nosit papírovou účtenku vytištěnou, ale stačilo se prokázat tím, že ta účtenka je přes EET uložená právě na Portálu občana. To je přece pohodlný nástroj jedenadvacátého století, toto snad nemůže nikdo zpochybnit.
Stát vybíral každý rok nemalé částky. Podle pracovníků Ministerstva financí, kteří to sdělili na poslední konferenci přibližně před půl rokem, je to okolo 14 miliard korun ročně. To není malá částka.
Určitým bonusem navíc nepochybně bylo to, že firmy měly určitý interní nástroj kontroly vůči svým zaměstnancům. Ale to nedávám jako ten nejdůležitější argument. Ty firmy si to pochopitelně mohou vyřešit i jiným způsobem. Ale v každém případě jsme se zařadili mezi 17 zemí, které zavedly v určité formě elektronizaci tržeb v Evropě, v Evropské unii. A taky tehdy proto to podpořila celá řada svazů, asociací, komor. Já jsem byl předsedou jedné z nich pro ty malé a střední firmy a živnostníky. I díky tomu, že jsme tenkrát zavedli různé daňové výhody, motivace a tak dále, pro ty, kteří si to pořídili, tak se to bez větších problémů spustilo.
Co se nenaplnilo navzdory všem škarohlídům a všem těm, kteří říkali, co to způsobí za negativní skutečnosti. Nenaplnilo se to, že bude končit velké množství provozoven. Pojďme se bavit o číslech, já mám čísla rád. Když se podíváme na počet osob samostatně výdělečně činných, tak do roku 2014 byl základní nebo zásadní pokles počtu osob samostatně výdělečně činných až na číslo 988 000. Od té doby navzdory tomu, že se zavedlo EET, dokonce navzdory tomu, že zde byl covid - my jsme tehdy podpořili živnostníky v době covidu - tak rostl počet osob samostatně výdělečně činných. Podle oficiálních statistik se vyšplhal až na současnou maximální úroveň a to je 1 100 000. Zjednodušeně řečeno, za dobu hnutí ANO ve vládě každý rok přibývalo 15 000 živnostníků. Patnáct tisíc, přestože se zavádělo EET.
Ale když se podíváme do většího detailu, tak i živnostníci v té takzvané toxické oblasti, kde se říkalo, že jich bude nejvíce odcházet, což bylo pohostinství, restaurace, malé hospůdky a tak dále, tak když jsme si to vyhodnotili, tak končilo každý rok přibližně 10 % živnostníků do doby EET. Myslím tím v té oblasti pohostinství. A víte, kolik to bylo od té doby? Zase 10 % - a zase jich 10 % přibylo. Ano, je to obor, kde je velká dynamika úbytku a zase nových podnikatelů. Takže nestalo se vůbec nic ani v této oblasti.
Nenaplnilo se ani to, že se řeklo, že malé firmy technicky nezvládnou přechod na EET. Bez problémů to zvládly i s pomocí těch, kteří jim prodávali ty přístroje a tak dále. Nebyl to vůbec žádný problém, každý to uměl bez problémů používat.
Nenaplnilo se ani to - jako dnes si vzpomínám, jak se to říkalo a vyhrožovalo, že to bude šmírovací nástroj, že díky EET se bude moci stát dívat, kdo kolik nakoupil brambor, prodal brambor, že se to bude zneužívat konkurenčně. Naprosto směšné, nic z toho se nepotvrdilo.
Na druhou stranu buďme objektivní. Ne všechno se podařilo v rámci EET a možná i to je důvodem, proč se to dneska ruší. Měli jsme více provázat EET se službami a požadavky státu. Měli jsme využít možná více toho, že byly určité informace, se kterými ten stát mohl pracovat, a v době, kdy nabízí určité služby anebo kdy požaduje něco vůči firmám, tak se to dalo využít možná více. Na druhou stranu přišel covid. Ano, v době, kdy se EET začalo skutečně dostávat do fáze, kdy by se mělo rozšiřovat, a mohli jsme na něj nabalovat další a další nástroje, tak přišel covid a bohužel to nás v tomhle zabrzdilo.
Další věc. Mohlo se díky tomu jít ještě dále, a to že se mělo zjednodušit firmám vykazování dalších a dalších dokumentů a tak dále. Zjednodušeně řečeno, provázat to s informačními systémy firem a tak dále, tak aby firmy cítily, že EET není jenom nástroj pro zjednodušení komunikace se státem ve smyslu toho, že stát něco požaduje, ale ve smyslu toho, že i těm firmám se uleví.
Za další, neshodli jsme se úplně všichni, jak by se to dále mělo vyvíjet ve smyslu zavádění pro další skupiny podnikatelů. I já sám jsem v tomhle neměl úplně přesvědčivé stanovisko. Nebyl jsem si jistý, jestli je správné po těch prvních dvou skupinách, což byly restaurace a obchodníci, ještě jít dál, ještě jít k řemeslníkům, k těm menším živnostem a tak dále. Chápal jsem na jednu stranu, proč to chtějí ti obchodníci a hostinští. Na druhou stranu zase jsem nebyl úplně přesvědčen, jestli každý řemeslník musí skutečně využívat EET. Možná i tahleta diskuse, která nebyla úplně jednoznačná, přispěla k určité míře nejistoty.
No a poté jsme to museli přerušit v době covidu, což samozřejmě nepomohlo EET. Ale my jsme nemohli udělat v dané chvíli nic jiného, protože nabíhaly další vlny a logicky nebylo možné, kde začít pořizovat pokladny nebo různé informační technologie a tak dále. Takže covid nám svázal ruce v tom, abychom v tom nepokračovali. Ano, ale i když vezmu tyto, řekněme, neduhy, které s tím byly svázány, tak jednoznačně převažují benefity nad zápory.
Vy jste mohli, pane ministře a členové vlády, vylepšit ten systém, vy jste ho mohli rozšířit. Vy jste mohli do značné míry i říct, co se nám třeba nepovedlo, a politicky toho šikovně využít. Mohli jste rozhodnout o dalších segmentech. Třeba že se do nich nepůjde, do těch dalších segmentů. Mohli jste motivovat více k tomu, aby se využíval tento moderní nástroj. Neudělali jste vůbec nic. Respektive udělali jste. Udělali jste to nejhorší, co jste udělat mohli, a to je to, že jste dupli na brzdu a celé EET jste zrušili. Nezlobte se na mě, neberu ty důvody, které říkáte, považuji je za zástupné. ***