(9.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 327/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Jan Lacina, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Lacina: Přeji dobré ráno, případně dobré dopoledne, jak pro koho. Budu velmi stručný. Doporučuji řídit se usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 30. listopadu 2022, který doporučil Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu schválit v předloženém znění. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Ondřej Babka.
A ještě než vám udělím slovo, přečtu omluvu: omlouvá se Josef Flek od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuju vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes je to možná vůbec naposledy, kdy diskutujeme nad návrhem rozpočtu Státního fondu kinematografie, jelikož v prvním čtvrtletí roku 2023, tedy v příštím roce, dle legislativního plánu Ministerstva kultury bude předložena novela zákona, která přinese transformaci právě tohoto Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. To bude samozřejmě znamenat i výrazné změny v rozpočtu jak na příjmové, tak i na výdajové stránce.
Fond dnes svou činnost vykonává zejména v oblastech podpory české kinematografie. Má důležitou úlohu při lákání zahraničních koprodukcí. Díky němu se kapacita českého filmového průmyslu zvyšuje a náš filmový průmysl by byl schopen dle údajů právě fondu přivést do České republiky kapitál ve výši až 9 miliard korun. Současně také fond spravuje a vyplácí autorské honoráře, vybírá a spravuje audiovizuální poplatky, propaguje českou kinematografii v zahraničí a propaguje Českou republiku samotnou jako destinaci vhodnou k natáčení.
Pozitivní externality z natáčení primárně zahraničních produkcí České republiky jsou nesmírné. Propagace České republiky, a tady nemluvím jenom o Praze jako o turisticky zajímavé destinaci, je nejenom u mé generace skutečně významná. Chci, aby tedy jasně zaznělo, že jsem si této pozitivní externality vědom.
Samotné celkové výdaje jsou pro rok 2023 rozpočtovány ve výši 1 866 000 000 korun. Provozní náklady fondu jsou ve výši téměř 67 milionů, celkové náklady na platy činí 40 milionů, fond zaměstnává asi 39 lidí a celkové náklady na autorské honoráře jsou plánovány ve výši 23 milionů. Nejvyšší část z budgetu fondu směřuje na podporu filmových pobídek, která bude v celkové výši letos 1,4 miliardy korun - pro rok 2023 - a samotné výdaje na podporu projektu z oblasti kinematografie ve výši 376 milionů korun. V období mezi roky 2014 a 2021 byly státní dotace na filmové pobídky každý rok ve výši 800 milionů korun mimo rok 2019 a rok 2021. V roce 2019 byla celková výše státní dotace na filmové pobídky ve výši 1,3 miliardy a v roce 2021 naše vláda hnutí ANO, za vlády hnutí ANO, byla navýšena tato dotace na 1,1 miliardy korun.
Cílem zavedení filmových pobídek bylo navrátit českému filmovému průmyslu a kinematografii konkurenceschopnost nejen v evropském, ale i v mezinárodním měřítku. Stojíme samozřejmě o to, aby do České republiky někdo přišel utrácet peníze, to je ta základní premisa pobídek obecně, filmových pobídek. Zde konkrétně Podle analýzy fondu kinematografie, která je ale již několik let stará, se ukazuje, že každá koruna, kterou Česká republika do pobídek, tedy filmových pobídek, vložila, se vrátila a přinesla ještě něco navíc. Z tohoto důvodu je správné, že dochází k navýšení pobídek pro rok 2023, a to na celkově již zmíněných 1,4 miliardy korun.
Je zde ale také třeba upozornit na to, že bychom měli nebo že bychom chtěli, měli chtít důrazné vyhodnocení efektivnosti takto vynaložených prostředků. Nelze se na filmové pobídky dívat jen optikou, že tu máme vysokou poptávku zahraničních filmových štábů po našich destinacích, a že proto budeme automaticky dorovnávat nabídku objemu filmových pobídek. Získání filmové pobídky zcela jistě nemá být automatické a je potřeba si mezi jednotlivými filmovými projekty vybírat ty, které přináší vysokou přidanou hodnotu pro Českou republiku, ať už z pohledu propagace, nebo prestiže. Maximální využití potenciálu zahraničních zájemců nemusí být primárně založeno na maximalizaci vyplaceného objemu filmových pobídek. Tady samozřejmě ze mě mluví více ekonom než filmových fanoušek.
Zároveň bych také chtěl otevřít diskusi o vlastních příjmech fondu. Konkrétně mi jde o poplatek z převzatého televizního vysílání, tedy provozovatelů šíření televizního vysílání prostřednictvím kabelových sítí a satelitů, který se vypočítává ve výši 1 % z ceny poskytnutí převzatého televizního vysílání. Celkové příjmy této položky jsou plánovány ve výši 27 milionů korun. A jen pro orientaci, celkové příjmy fondu samotného jsou 1 866 000 000. A druhým, obdobně řekl bych až perverzním poplatkem je poplatek z kinematografického představení provozovatelů kin za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. V tomto případě je základem poplatku cena vstupného bez poplatku z kinematografického představení a sazba tohoto poplatku opět činí 1 % z ceny vstupného. Celkové příjmy z tohoto poplatku jsou plánovány ve výši 13 milionů korun pro celý rok 2023.
A ještě jednou zopakuju celkové příjmy Státního fondu kinematografie, které jsou 1 866 000 000 korun oproti zmiňovaným 13 milionům. A já tady opravdu čistě mluvím o ekonomické efektivnosti výběru tohoto poplatku. Zastávám totiž dlouhodobý názor, že český systém je obecně obdobnými zásahy zcela zanesen. Myslím, že by měla být otevřena diskuse ohledně efektivity výběru těchto dvou příjmů a jsem poměrně silně přesvědčen, že výběr 1 % ze všech cen vstupenek do kina v republice bude stát na společenských nákladech, tedy na časových a administrativních nákladech, více než samotný přínos tohoto poplatku pro samotný fond, nemluvě o přínosu pro občany. A teď prosím, můžeme se bavit o jeho zrušení, tedy kdy vyhodnotíme, že ty celkové náklady jsou daleko vyšší než jeho přínos, anebo jde o jeho navýšení.
A aby bylo jasné, mým cílem opět není snižovat rozpočet fondu. Dle mého názoru by bylo společensky mnohem vhodnější buď zrušit tento poplatek, jak jsem již zmínil, nebo ho zvýšit, Anebo v případě, že by analýzou byla potvrzena jeho neefektivita, následně dorovnat tento příjem ze státního rozpočtu, protože při výdajích státního rozpočtu 2,2 bilionu korun je zmiňovaných 13 milionů pod rozlišovací schopnost každého ministra financí.
Vážení kolegové, fond kinematografie čeká náročný rok 2023. Rozpočet fondu je poměrně značný. Přečetl jsem si v rozhovoru s paní ředitelkou fondu, že když nastoupila do odboru médií a u audiovize na Ministerstvu kultury, tehdejší Státní fond na podporu a rozvoj kinematografie byl jeho součástí a měl rozpočet pouhých 58 milionů korun. Dnes se finanční prostředky fondu kinematografie několikrát znásobily a o to vyšší jsou samozřejmě nejen naše očekávání.
A navíc, jak jsem zmínil v úvodu, z tohoto místa prosím pana ministra Baxu, aby do plánované transformace fondu kinematografie na Státní fond audiovize v příštím roce zapojil také opozici. Hnutí ANO návrh Státního fondu kinematografie na rok 2023 samozřejmě podpoří. Kvitujeme navýšení filmových pobídek o 600 milionů korun na 1,4 miliardy, nicméně jak jsem již zmínil ve svém projevu, je důležité vyhodnotit, jakým způsobem jsou tyto prostředky vynaloženy. Děkuji vám za pozornost. ***
