(10.30 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
A tohleto se třeba teď v poslední době velmi rozšířilo, že prostě kdo si dovolí kritizovat, tak buď šíří dezinformace, anebo dostane nějakou nálepku. A ta nálepka je samozřejmě negativní a ona už potom implikuje to, že to je vlastně dezinformátor. Taková nejčastější je, že ten dotyčný člověk je proruská filcka třeba, když se podívám na sociální sítě. Znamená to, ten můj dotaz směřoval k tomu, že kombinace těch všech věcí, vznik zmocněnce, speciální webové stránky a i to, že pohled na ta témata, pohled na ta témata se nedá zjednodušit na součet dvou čísel, tak k tomu směřovalo. Jestli to do budoucna nehrozí riziko.
A já jsem tady neřekl, že by někdo někoho zavíral za jiný názor, ale v zásadě jakoby potírání nepohodlného názoru. A že možná to někteří kolegové pochopí, až změní tu roli a nebudou koaličními politiky, ale opozičními, a pak tu budou vnímat senzitivněji. Říkám férově, že mně různé blacklisty, waitlisty vadily, když se dělaly na Ministerstvu zdravotnictví ještě za vlády, kdy já byl koaliční poslanec, takže v tomhletom mám svědomí čisté. A tady jenom připomenu, že to byl jeden bývalý poslanec ODS, který dal, co si vzpomínám, na Facebook nějaký příspěvek, kde pohlaví jsou jenom dvě, a ten mu byl smazán, což také spíše směřuje k tomu dva plus dva, tedy jestli existují dvě pohlaví, více pohlaví a podobně. Jinými slovy, já tam to riziko vidím.
Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Vzhledem k tomu, že to je půl roku stará odpověď, byť ne mou vinou se to tady natahovalo, tak v této chvíli nebudu navrhovat žádné usnesení nebo tak, jak se to dělá u písemných interpelací, a jsem rád, že vůbec proběhla tahle výměna názorů. Už jenom to si myslím, že může i pomoct lidem a divákům, kteří to sledují. Mým cílem je snížit tu vzájemnou agresi a zakopávat příkopy ve společnosti lidí, kteří mají různé názory, aniž by dostali nálepky. Jestli tahleta interpelace částečně k tomu by vedla, budu za to jedině rád. Já vám děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych měla jen takový dotaz. Pan premiér se tady zmiňuje o dezinformacích. Může nám tedy tady specifikovat, co to dezinformace je? Protože v minulosti, viděli jsme to třeba za covidu, kdy se na počátku pandemie šířilo internetovým prostorem, že třeba... nebo úplně nejjednodušší příklad, že covid je vyrobený v laboratoři. Tito lidé byli nazýváni dezinformátory, ale po dvou letech vidíme, že je to pravda - protože přece ta informace, která dnes není třeba ověřená, tak my ji nemůžeme nazývat dezinformací, protože se za nějakou dobu může ukázat jako pravdivá.
Takže, pane premiére, prosím vás, prostřednictvím paní předsedkyně, můžete nám tady specifikovat, co je to dezinformace? A pokud tedy ten dotyčný bude nějakým způsobem buď blokováním potrestán, že to je dezinformace, a za dva roky se ukáže, že to je pravda, tak jak k tomu přijde?
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan předseda vlády s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Opravdu nemíchejme jablka s hruškami. Bavíme-li se o dezinformacích a o boji s dezinformacemi, to k paní poslankyni Maříkové, prostřednictvím paní předsedající, nepochybně nikdo není v České republice trestán za šíření jakýchkoliv názorů a těžko byste mně mohla takový příklad uvést.
A co je to dezinformace? No, tak já jsem například nedávno zaznamenal - a to je jenom tak jako příklad - nějakou fotomontáž týkající jednoho prezidentského kandidáta, která vypadala velmi věrohodně, dokonce i někteří členové Poslanecké sněmovny měli pocit, že to je pravda, a prostě se ukázalo, že to pravda není, že to je dezinformace, že to je manipulace s realitou, že to prostě neodpovídá objektivní skutečnosti a naopak ji to zkresluje. Takových příkladů bychom mohli najít celou řadu.
Pokud jde o ten... samozřejmě, každá analogie pokulhává, každé přirovnání je trošku nepřesné. Ale přesto je používáme nejpozději od biblických časů, prostě proto, že nám pomáhají nasvítit skutečnost a lépe se na ni podívat. Takže stejně, jako byl myslím velmi ilustrativní můj příklad s názorem, který se týkal matematiky, tak je i ilustrativní, pane poslanče Nachere, prostřednictvím paní předsedající, váš příklad s těmi čísly, a oprávněně poukazujete na nebezpečí přehnané politické korektnosti, to bude další věc, na které se shodneme, protože naším cílem musí být - a to je možná to důležité - abychom prostě žádným způsobem a z žádných důvodů se nesnažili ve společnosti popírat a potírat pravdu. A v tomto směru si myslím, že i boj s dezinformaci je ale právě takový boj za pravdu a správné vidění věcí tak, jak jsou. A zase, musíme rozlišovat - a to je důležité, dar rozlišování, jeden z klíčových věcí a myslím, že i rozlišování v politice je správné, je naprosto legitimní - oprávněný a pro všechny přijatelný názor, že vláda neudělala dost v boji s energiemi. Tedy pro všechny ne, ale pro část společnosti. Já s tím nebudu souhlasit, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych měl proti němu bojovat jiným způsobem, než že vysvětluji, že vláda udělala dost. A myslím si, že příklad, který jste tady uvedl, v tomto smyslu nesedí, protože já si každý den mohu někde přečíst a poslechnout v této Poslanecké sněmovně, že vláda neudělala dost, a vy si zase přečtete, že vláda udělala dost a že my říkáme, že to je v pořádku. A toto je podle mě důležitý demokratický střet a tady bych zase já s vámi stál na jedné straně, kdyby někdo měl pocit, že tento střet má jakkoliv omezovat. To je prostě jedna věc.
Ale jestliže třeba nám bude někdo říkat, že teď jsme v situaci, že jeden stát nenapadl druhý, neohrožuje jeho nezávislost, nezabíjí jeho lidi, ale prostě realizuje nějakou operaci na ochranu svých občanů, tak budu oprávněně mít pocit, že toto je opravdu hodně divný názor, a budu se snažit s ním bojovat, a pokud bych třeba zjistil, že ten názor tady šíří právě ta strana konfliktu, která je agresorem, a snaží se ovlivnit veřejné mínění, tak budu dělat všechno pro to, aby veřejné mínění mělo dostatek informací, abychom tomu mohli prostě čelit. A to si myslím, že je úkol státu. Úkol státu je zprostředkovávat i veřejnosti věci prostě, tak jak jsou. Takže když tady má být příklad dezinformace, jeden příklad jsem uvedl, a takových dezinformací více či méně sofistikovaných je tady celá řada. A my se musíme snažit, a já si myslím, že bychom se měli snažit společně, nejenom vláda, ale i opozice, těmto dezinformacím čelit.
Toto téma není jednoduché, samozřejmě není jednoduché, a musíme zase velmi opatrně postupovat a naše vláda to dělá s každým krokem, který by mohl představovat potenciální nebezpečí, že omezíme někomu jeho práva a že oslabíme svobodu slova, svobodu projevu, která je pro českou společnost, podle mého názoru, naprosto zásadní a klíčová a za kterou je potřeba bojovat. ***
