(15.00 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan poslanec Tureček a následuje pan poslanec Zlínský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl vyjádřit ke kapitole Ministerstva zemědělství 329, a sice s ohledem na stav navrhovaných finančních prostředků v rozpočtu na rok 2023. Pro tuto kapitolu jsem podal dva pozměňovací návrhy, které jsou v systému pod číslem 1587 a 1588.
Vedla mě k tomu situace, která se týká samozřejmě současné situace v oblasti potravinářství a zemědělství, a mně se nelíbí zejména to, že vláda šetří tam, kde samozřejmě nemá, a to je sice v národních dotačních titulech, které mají za cíl zejména řekl bych zlepšit konkurenceschopnost českého zemědělství a zároveň mají přispět k určité druhové pestrosti tím, že podporují takzvané citlivé komodity jak v oblasti rostlinné výroby, tak živočišné výroby. Mně se zejména nelíbí - a v tomto směru podtrhuji i usnesení zemědělského výboru, který se napříč politickým spektrem, to znamená hlasy koaličních a opozičních poslanců, shodl, že prostředky v těchto národních dotačních programech jsou nedostatečné, zejména v těchto dotačních programech, a sice podpora v rámci programu 1D - podpora včelařství. Já si myslím, že na tom byla vždycky konsenzuální shoda, že včelařství je v tomto směru jednoznačná priorita, a vždycky, ať to byly jakékoli vlády od roku 1993, našly finanční prostředky pro podporu včelařství. V tomto směru jenom zdůrazňuji, že se tady krátí finanční prostředky ze zhruba 113 milionů na částku 47 milionů korun, to znamená o více než 50 %, a to si myslím, že v tomto směru určitě neprospěje vůbec významu včelařství jak z hlediska krajinotvorné funkce, tak z hlediska prakticky konkurenceschopnosti našich včelařů vůči zahraničním včelařům, kdy všude to je jednoznačná priorita.
Pak samozřejmě je to dotační titul 3 a 8 - ozdravování polních a speciálních plodin a samozřejmě takzvaný nákazový fond. Je shoda, že nákazová situace v Evropě se plošně i vlivem migrace zhoršuje, a já si myslím, že snížit takto prostředky v těchto fondech o 50 % je velmi nerozumné. Jednak to snižuje opět konkurenceschopnost českého zemědělství a jednak si skutečně koledujeme v budoucnu i o problém z hlediska zhoršení nákazové situace, a v tomto směru podtrhuji skutečnost, že v rámci nákazového fondu se financují i ozdravování chovů z hlediska nemocí, které jsou přenosné ze zvířat na člověka, takže abychom si nezpůsobili - já vím, že teď to zní pro některé, hlavně vládní představitele jako zanedbatelný problém - nicméně abychom si nezpůsobili další problém s tím, že se nám tady skutečně rozšíří tyto nákazy, které jsou přenosné z hospodářských zvířat na člověka. Samozřejmě je to podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů a rybníků z hlediska vodohospodářské funkce a v neposlední řadě zlepšení životních podmínek chovu hospodářských zvířat.
Další, co navrhuji, zvýšení finančních prostředků v kapitole Ministerstva zemědělství 329, a to je zvýšení prostředků o 200 milionů na aplikovaný výzkum. Já si myslím, že každá vláda se chlubí, jak má na srdci podporu aplikovaného výzkumu, a i tato vláda to zdůrazňuje ve svém programovém prohlášení, a zase toto programové prohlášení cíleně prostě porušuje tím, že ty prostředky prakticky nezvyšuje na toto opatření. A myslím si, že to je nerozumné, protože samozřejmě jedna z možností, jak posílit naši konkurenceschopnost v zemědělství, je zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat a samozřejmě zlepšení z hlediska i rostlinné výroby různými postupy a v tomto směru aplikovaný výzkum je nezanedbatelnou součástí těchto věcí z hlediska inovací. Takže si myslím, že zase krátíme dotační prostředky tam, kde by se prostě krátit neměly. Naopak, měly by se tam docela výrazně zvyšovat, a k tomu se i zavázala vláda ve svém programovém prohlášení, a nečiní tak. Skutečně si koledujeme o to, že se sníží konkurenceschopnost zemědělství, sníží se naše potravinová soběstačnost. Vlivem nedostatečných prostředků v nákazových fondech se zhorší i potravinová bezpečnost a v tomto směru se Česká republika stane mnohem více a více závislá na dovozech. Já bych skutečně vládě Petra Fialy přál ten velký optimismus, že bude furt neustále prostor potraviny dovážet. On možná jednou nebude, nebo bude takový omezený, a samozřejmě my to vidíme tady, že to má velmi, velmi negativní dopady na ceny potravin, které se hlavně v našich obchodech, v obchodech v rámci České republiky, enormně zvyšují, více, než je tomu ve skutečnosti u našich sousedů.
Takže proto jsem navrhl ty dva pozměňovací návrhy s cílem zvýšit rozpočtové výdaje kapitoly Ministerstva zemědělství a i jsem vám zdůraznil, co mě k tomu vede. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Vladimír Zlínský, připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, asi už jste za poslední rok seznali, co je hlavním tématem mých sdělení, takže jsem rád, že vlastně tady můžu zdvihnout tematiku krizových situací, která tady zatím nebyla zmíněna. Pokusím se obhájit, proč navrhuji přesun finanční částky 5 miliard korun českých z Odvodů do rozpočtu Evropské unie do položky Příprava na krizové situace a civilní ochrana obyvatelstva. Protože si na rozdíl od jiných politiků myslím, že v případě vážné celoevropské nebo světové krize se budeme muset o sebe jako stát postarat sami, je třeba si odpovědět na otázku, jakým způsobem budeme k riziku možných krizových situací přistupovat.
První varianta, jako donedávna, to znamená, žijeme v relativní pohodě, investujeme do pohodlného života společnosti, a až dojde k průšvihu, někdo to za nás vyřeší a nějak to uplácáme. Tedy budeme ignorovat budoucí možná rizika a budeme překvapeni objevením se problémů, které dle zpětných vyhlášeních vševědoucích pseudoodborníků nemohl nikdo očekávat. Dle teorie Nassima Taleba by se jednalo v tomto případě o klasické černé labutě, tedy události, které nešly žádným způsobem předvídat, což si myslím, že když posoudíme minulé krizové situace, nebyla pravda. Tomu potom odpovídá zmatená a neadekvátní, mnohdy nedostatečná či přestřelená reakce odpovědných orgánů či osob, která vede k poškození obyvatelstva či společnosti z důvodu nepřipravenosti a nekompetentnosti během rozhodování pod časovým tlakem. A hlavně budeme čekat, že nám někdo poradí, jak postupovat, a poskytne nám potřebné materiální vybavení a podporu ve všech směrech. V případě, že něco pokazíme, musíme zatloukat a nepřiznat chybu, abychom za to nenesli osobní odpovědnost. Tím pádem nemůže dojít ke zpětné vazbě, která příště znemožní opakování chyby. Budoucí velké problémy při příchodu i středně těžké krize jsou více jak jisté. ***
