(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023, tedy sněmovního tisku 315, v třetím čtení, jsme přerušili v rozpravě před polední přestávkou. Nyní tedy otevírám bod
102.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - třetí čtení
Už je tady přítomen pan ministr financí, vidím i pana zpravodaje rozpočtového výboru, tudíž tedy připomínám pouze, že pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisk 315/3 a návrhy doprovodných usnesení vám byly doručeny jako sněmovní tisk 315/4.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které vidím, že je přihlášena paní Mračková, která už vystupovala, pokud vím, ale předtím, kdo řídil, to nesmazal, ale pan Mašek už je také připraven. Takže prosím, pane poslanče. Následuje pak pan poslanec Brož. Prosím, máte slovo. (Poslanec Mašek nemá funkční mikrofon.) Není asi funkční mikrofon, byť ho tady vidím, že jsem vám ho zapnula. Zkusím to ještě jednou. Prosím, zkuste.
Poslanec Jiří Mašek: Takže zkusím, ano. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře financí, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl krátce k rozpočtu vyjádřit, konkrétně ke kapitole 335, Ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotnictví spotřebovává ohromné množství peněz, v tomto roce to bude kolem 530 miliard korun. Ale když se bavíme o Ministerstvu zdravotnictví a jeho kapitole, tak je to zhruba 3 až 4 % z této částky. V letošním roce je to 22,6 miliardy korun, v letech 2020 a 2021 to bylo zhruba po 30 miliardách. Tehdy to byly vysoké částky proto, že se řešil covid a věci s tím spojené - ochranné prostředky, které byly různě kritizované, testování v nemocnicích, ve zdravotnických zařízeních. Bylo tam v tom také očkování a některé speciální léky, které se dodávaly centrálně do nemocnic a pomáhaly léčit nejtěžší stavy covidu. Pokles, který byl z roku 2021 na rok 2022 čili na rok letošní, byl docela odvážný. Ta sázka vlastně panu ministrovi svým způsobem vyšla, protože jarní vlna covidu nebyla tak závažná a ta očekávaná podzimní se zatím nedostavila.
Tady bych chtěl jenom připomenout, a nemůžu si to odpustit: když si vzpomenete na těch 35 hodin bojů o pandemický zákon, o kterém jsme tehdy většina, včetně koalice, dobře věděli, že je zbytečný, že uplynul právě v těchto dnech, tedy ve dnech, kdy ještě epidemie tady zřejmě nebude, tak to vše se naplnilo. Nicméně tehdy stoosmička ukázala svou sílu a zbytečný pandemický zákon, na který si dnes nikdo ani nevzpomene, je za námi. Chtěl bych připomenout - a nepřeji si to: kdyby nějaká závažná vlna pandemie přišla a změnil se covid, jeho charakteristika, tak by nám ani pandemický zákon nepomohl a museli bychom se vrátit k standardním postupům krizového řízení, opřít se o nouzový stav, řešit to centrálně a po stránce krajů, opřít se skutečně o nouzový stav a postupy z toho vyplývající.
Ale vrátím se zpět k rozpočtu Ministerstva zdravotnictví na rok 2023. Došlo tam k dalšímu poklesu. Ten pokles byl původně o 8 miliard a bylo to korigováno, v současnosti je to pokles z 22,6 na 15,6 miliardy korun, to znamená o 7 miliard. Já si myslím, že není třeba se tím asi až tolik probírat. Jenom bych tam připomenul dvě věci, které mě velmi mrzí.
Jednak že v rámci toho poklesu je tam pokles o 100 miliard pro krajské hygieny. Tady bych chtěl znovu připomenout covid, kdy jsme se upírali k těm hygienám, kdy jsme se je snažili narychlo posilovat, třeba i pro brigádníky, kteří tam byli jako calltakeři a pomáhali zařizovat izolace pacientů a podobně. Pak jsme na ně zapomněli. V současnosti se připravuje reorganizace hygieny, kde nám bylo mimochodem řečeno, že nám bude představena již na podzim tohoto roku. My ji ještě před sebou nemáme, ale přesto děláme opatření, že hygienám bereme 100 miliard a zvyšujeme nejistotu pracovníků v hygieně. Takže to je jeden z kroků, který bych chtěl kritizovat v rámci toho rozpočtu.
Potom tam byl deficit zhruba 2 miliard pro Ministerstvo zdravotnictví a to byl deficit, který se týkal toho, že tam nebylo zajištěno kofinancování z evropských dotací a nebyla tam zajištěna otázka DPH. Ale tady vím, že vláda už nějaké kroky k nápravě učinila.
Chtěl bych připomenout - ono to moc lidí neví - že ministr zdravotnictví, který vládne jenom touto malou částkou - znovu říkám, z 530 miliard, které protečou zdravotnictvím, on má k dispozici na příští rok 15,6 miliardy a z toho on platí provoz úřadů, zmíněné krajské hygienické stanice, které chce pro nás neznámým způsobem reorganizovat, dále Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv a část financí řeší formou investic pro své příspěvkové organizace, tam rozumějme nemocnice.
Takže já bych chtěl jenom popřát ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví panu ministrovi financí, aby ten krok byl správný, protože on je skutečně velmi úsporný, a aby nás vlna covidu skutečně minula, protože kdyby měla přijít nějaká závažná pandemická vlna, tak by byl předpoklad, že tam musíte prostě hodně peněz doplnit.
Teď bych si dovolil ještě navázat na financování zdravotnictví jako celek. Zmínil jsem 530 miliard, ze kterých 437 miliard v tomto roce protéká zdravotním pojištěním. Zdravotní pojištění je všeobecné v České republice a mimochodem garantuje všem účastníkům zdravotního pojištění, že mají ze zákona nárok na nejlepší možnou péči. To když si dvakrát zopakujeme, je to ohromný závazek a toto garantovat lidem je opravdu velký problém, což si uvědomuje předpokládám i pan ministr financí a je jeden z těch, kteří propagují dobrovolné připojištění. Pan Kabátek, ředitel VZP, si dovede představit, že soukromé připojištění by mohlo činit až 3 % z částky, která prochází veřejným zdravotním pojištěním, nebo ze zdravotního pojištění jako takového. Tady chci připomenout ten rozpor v tom, že i bez tohoto připojištění mají podle současné legislativy všichni občané České republiky nárok na nejlepší možnou péči, čili nelze to za současné legislativy opírat o nutnost připojištění.
Dále bych se chtěl tady zmínit, jaký byl vlastně v minulosti vývoj zdravotního pojištění a jaký je jeho současný stav. Zdravotní pojištění se zvedlo za posledních pět let z 300 miliard na těch zmiňovaných 437 miliard, čili bylo to za minulé vlády, kdy docházelo postupně ke zvyšování plateb za státní pojištěnce. Těch je mimochodem téměř 6 milionů. Jejich skladbu známe, tak si ji tady asi nemusíme opakovat. Nicméně v roce 2018 se platilo za státního pojištěnce měsíčně 967 korun ze státní kasy a v současnosti nebo na konci roku 2021 a na začátku roku 2022 se to zdvihlo na 1 967 korun, čili o 1 000 korun.
Potom jsme hledali částku, na které by měl startovat takzvaný automat plateb za státní pojištěnce, jejich automatické navyšování. My jsme velmi brojili za to, abychom vycházeli z částky 1 960 korun, respektive zaokrouhleně zhruba 2 tisíc. Chtěli jsme to proto, abychom získali určitou perspektivu pro zdravotnictví, protože čtyři roky Babišovy vlády znamenaly, že jsme se ze 7,5 % HDP, které se dávalo na zdravotnictví v posledních zhruba deseti, patnácti letech, tak jsme se dostali na lehký evropský nadprůměr, na 10 % HDP, který je vlastně standardem v lepší části Evropské unie a dovoluje nám poskytovat péči tak, jak jsem říkal, že na ni občané mají nárok. ***
