(11.50 hodin)
(pokračuje Martin Kolovratník)
Rozpor číslo dva. Vy shodně uvádíte, jak tady na plénu Sněmovny, tak v médiích, že EIB by měla být, a ona to tak skutečně má nastaveno, primárně použita na železniční infrastrukturu, tedy na dopravní most, a je to tak správně, který je považován za ekologický, za šetrný, co se týká uhlíkové stopy, energetické náročnosti, efektivity a tak dále. Toto tvrzení nerozporuji, souhlasím s ním, ale pak se podívám do těch čísel a vidím: celková alokace pro ŘSD, Ředitelství silnic a dálnic, z národních zdrojů bez OPD, bez Operačního programu Doprava, je 56,2 miliardy a z toho toto úvěrové financování je 21,1, tedy skoro polovina rozpočtu ŘSD. Opakuji, bez Operačního programu Doprava. U Správy železnic je to 54,3 celkem, ale jenom 9,5 z EIB. Tedy vidíme, že ten rozdíl je ohromný, u ŘSD skoro polovina na silnicích, u Správy železnic nějaká odhadem čtvrtina, necelá čtvrtina. Takže to je, páni ministři, pane ministře Kupko, můj druhý dotaz. Je správná teze, aby se EIB více použilo do železnic, do železničních projektů - a tam to vždycky budu chválit a rád se k tomu vyjádřím pozitivně - ale nerozumíme tomu a ptáme se, proč v tom návrhu rozpočtu na rok 2023 EIB navrhujete použít více, mnohem více, vlastně dvojnásobně, na Ředitelství silnic a dálnic je to 21,1 miliardy.
Tak a půjdu v těch vyjádřeních dál. Teď to bude směřovat více na Ministerstvo financí. To, co jsem už dneska naznačoval a o čem dlouho mluvil Karel Havlíček: nám zkrátka nesedí to klasické účetní má dáti - dal proti sobě. Jestliže plánujeme, jestliže tady dneska za malou chvíli nebo během odpoledne schválíme návrh státního rozpočtu, státní rozpočet České republiky, který přímo v kolonce, v rozpočtové kolonce nazvané Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, pracuje s částkou, já to zaokrouhlím, 92,3 miliardy, tak já si proti tomu dávám další sněmovní tisk 300 - už začínám špatně vidět na dálku - 325, Státní fond dopravní infrastruktury. Tam ale čtu číslo na příjmové stránce 123,3 miliardy, něco přes 123, a to je přece ona částka, to je těch 30,7 miliardy, která zkrátka nesedí mezi dvěma sněmovními tisky. To je to, na co poukazujeme, to je to, co chce vlastně napravit Karel Havlíček svým pozměňovacím návrhem, kde v plné částce chce o tuto částku navýšit rozpočet, výdajovou stránku Státního fondu dopravní infrastruktury. Já na něj navazuji v nějaké menší nebo kompromisnější variantě, kterou za malou chvíli vysvětlím.
To znamená, tady my upozorňujeme na to, a i tím avizuji, jaký bude postoj hnutí ANO nebo jaký postoj budu doporučovat svým kolegům v hnutí ANO u toho sněmovního tisku 325, že pro něj prostě nemůžeme hlasovat. Byť jako stínový ministr dopravy jsem rád, podporuji to velké množství financí, jsem rád, že navazujete na projekty, které byly za nás připraveny, které teď běží do realizace, tak zkrátka nemůžeme ideově se smířit s tím, že v jednom tisku ta částka neodpovídá navazující částce v tisku předchozím. Na tohle chceme upozornit. A to je i to, na co se přece ptá Karel Havlíček, na co se ptám i já, a možná se tu odpověď dozvím: Bude ta částka, bude ta půjčka do budoucna mandatorním nákladem, výdajem Ministerstva financí, tak jak to je u těch blending callů dnes, anebo hrozí, že bude mandatorním nákladem ministra dopravy, ať už to do budoucna bude kterýkoliv, nebo Státního fondu dopravní infrastruktury? Nestane se to, že v letech 2024, 2025, 2026 při tvorbě dalších rozpočtů, anebo i těch střednědobých výhledů, o kterých jsme si tu povídali, se tam najednou objeví na straně rezortu dopravy položka Splátka půjčky EIB, nevím, ve výši 10 nebo 15 miliard? To je moje otázka, páni ministři, a moc prosím, abyste mi na ni odpověděli.
A poslední moje otázka. Vy jste pane ministře, racionálně a správně řekl - je logické, že tu půjčku EIB si půjčíme nebo ji použijeme, pokud bude výhodnější než půjčka státu. Opět argument, který nezpochybňuji, s kterým se ztotožňuji, ale ptám se: když to nedopadne, když tedy vaše rozhodnutí bude opačné, ta půjčka nebude výhodnější, co budete dělat, kde ty peníze na těch plánovaných 150,7 miliardy vezmete? Půjčíte si je z rozpočtové rezervy vládní, z všeobecné pokladní správy? Přijdete sem s nějakou novelou státního rozpočtu v polovině příštího roku? Kde ty peníze zkrátka vezmete, pokud by se stal ten druhý scénář, pokud ta půjčka nebude výhodná? Vidíte, páni ministři, nijak neútočím, nejsem ironický, nejsem kritický, ale prosím a žádám vás o zodpovězení tady na mikrofon těchto dvou otázek.
A tím se dostávám i do závěru svého vystoupení, ke krátké stručné obhajobě mého pozměňovacího návrhu. Ony na sebe navazují nebo jsou ve dvou variantách. Já bych byl moc rád, kdyby se vládní koalice přiklonila k podpoře návrhu Karla Havlíčka, který pro jistotu jde tou řekněme razantnější cestou, navrhuje mít v SFDI připravenou tu částku celou, 30,7 miliardy, a s tím byste přece mohli pracovat. Pokud půjčka dopadne, pak ji nemusíte v tom rozpočtu čerpat, náklady budete vlastně šetřit, půjde vám to řekněme ne k tíži, ale ke zlepšení bilance státního dluhu.
Já jsem se na to zkusil podívat ještě trochu jiným, řekněme ústupovým pohledem, ústupovou variantou, kterou taky prosím, abyste zvážili. Ta by podle mě mohla být možná i reálnější co do celkové výše, a to je, páni ministři Stanjuro a Kupko, 5,7 miliardy. K té částce jsem nedospěl náhodně. Dospěl jsem k ní úvahou, kterou jsem před malinkou chvílí zmínil. Já jsem uvažoval tak, že, pokud tedy platí to, co z vaší strany je veřejně proklamováno, to znamená, že dopadne ta půjčka od EIB ve výši zhruba +/-25 miliard, a opět opakuji, vycházím z veřejně dostupných čísel, tak stále zbývá těch 5,7 miliardy, které snad by si tedy - už to tady máme, já jsem hledal číslo toho pozměňovacího návrhu - které by měl získat Státní fond dopravní infrastruktury vydáním svých dluhopisů, na které by navíc ještě byl potřeba upravit zákon o SFDI. Nevíme, jestli to dopadne, nevíme, jestli SFDI ty dluhopisy opravdu bude vydávat. Proto prosím, abyste zvážili, podporuje to sněmovní dokument číslo 1608, má pořadové číslo 60, a já tady navrhuji navýšit právě v rezortu Ministerstva dopravy položku Ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury o tuto částku 5,7 miliardy na úkor kapitoly Všeobecná pokladní správa. Myslím si, že pokud byste se tady pro ten pozměňovací návrh, páni ministři, rozhodli, že i vám to svým způsobem zjednoduší život a že možná ta změna státního rozpočtu, kterou tuším, že někdy v průběhu příštího roku přijde, že by nemusela být tak veliká, protože tu rezervu přijetím tohoto návrhu byste už měli připravenou. Děkuji za pozornost. Těším se na reakci.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S přednostním právem je přihlášen pan ministr Kupka. Pane ministře, máte slovo, připraví se pan poslanec Rais.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejenom že se pokusím na ty otázky odpovědět, ale několik důležitých věcí zároveň znovu podtrhnu.
Kdybychom nenašli cestu, jakým způsobem posílit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak to prostě znamená, že některé stavby se budou muset zastavit. Tady zaznělo z úst pana místopředsedy Havlíčka, co zdědí příští generace ministrů dopravy? Desítky miliard dluhu? Tak já vám přesně řeknu, co reálně dědíme my a co prostě zároveň musíme nést, pokud nechceme poslat výstavbu dopravní infrastruktury do kytek. Musíme prostě najít peníze na podepsané smlouvy na výstavbu celé řady konkrétních dopravních staveb a děláme to způsobem, který nám prostě současná situace umožňuje. Zaznívalo tady jako memento, že bude tedy následně doprava splácet ty úvěry. Zároveň ale říkáte - a sami jste předložili a já to vítám jednoznačně - jako doporučený způsob financování PPP. No vy přece víte, že je to úplně to samé, že i v případě PPP projektů ty následné splátky, které se samozřejmě pojí zároveň s údržbou takto vystavěné komunikace či infrastruktury, platíme z rozpočtu SFDI. Ale co je důležité, odkud tam ty finanční prostředky přitečou? Přitečou tam na základě rozhodnutí vlády přirozeně spolu s rozpočtem, tedy s řešením celého balíku financování České republiky.
Proto říkáme, že přístup, který jsme zvolili, reálně odpovídá tomu, v jakému problému se v tuto chvíli Česká republika ocitá, a otevíráme vějíř možností. Všichni víme, že je nutně potřeba postavit v České republice vysokorychlostní trati. To bude znamenat po roce 2025, 2026 najít někde dalších 50 miliard korun navíc oproti stávajícím rozpočtům. Pokud nenajdeme další možnosti financování, tak si o tom Česká republika bude moci nechat jenom zdát. A to nechceme. ***