(11.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Náš návrh prošel prvním i druhým čtením. Vy jste do něj přispěli desítkami pozměňovacích návrhů, které se v některých dílčích oblastech mohou promítnout do finální podoby, ale za vládu chci říct, že nepodporujeme a neplánujeme žádné významné přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Stojíme si za návrhem rozpočtu v té podobě, se kterou jste se mohli seznámit.
Když jsem tady vystupoval minule v prvním čtení, tak jsem říkal řadu klíčových argumentů, proč věřím, že rozpočet, který vám předkládá naše vláda, není sice nějakým ideálním stavem, který bychom si třeba všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou. Já tyto své argumenty už tu nebudu znovu detailně opakovat, byť kritika se v některých směrech opakovala, ale dovolte mi, abych tu alespoň stručně shrnul, v jaké situaci jsme, a připomenul vám, o čem dnes vlastně hlasujeme a proč má rozpočet tuto podobu.
Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci, abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme. Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval válečným rozpočtem a mluvil jsem o tom, že to je vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo a krizová podstata tohoto rozpočtu předjímá jeho podobu, jeho priority, ale samozřejmě také přináší i jeho omezení. Pro rok 2023 navrhujeme státní rozpočet, který počítá s příjmy 1 928 miliard korun a s výdaji ve výši 2 223 miliard. Předpokládané saldo státního rozpočtu tedy dosáhne -295 miliard korun. Ano, jsou to velké peníze, ale těmito prostředky získáváme dvě podstatné věci. Jednak čas na systémové překonání energetické krize, ale především, a to je důležité, nezanedbatelnou míru jistoty pro naše firmy a pro naše občany, jistoty, že tuto krizi zvládnou. Proto jsme taky na pomoc lidem a firmám vyhradili přes 200 miliard korun a z toho 100 miliard korun jde na zastropování cen energií. Jenom připomínám, u silové elektřiny 6 korun na kilowatthodinu a u plynu 3 koruny na kilowatthodinu včetně daně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, když mluvím o pomoci a podpoře, získává oproti roku 2022 o více než 141 miliard korun navíc na příspěvky a dávky pro občany, pro ty občany, které aktuální krize nejvíce ohrožuje. Jen samotná valorizace důchodů si vyžádá více než 93 miliard korun navíc, což mimo jiné ale taky znamená, že průměrný starobní důchod příští rok vyroste na asi 19 500 korun měsíčně a už na začátku roku důchody dosáhnou téměř na polovinu průměrné mzdy. Tyto mimořádné výdaje jsou potřebné, jsou to výdaje na pomoc občanům a firmám, a vláda tyto výdaje řeší pomocí mimořádných krátkodobých nástrojů tak, aby se vyhnula tomu, že bychom tady zaváděli některé daňové zatížení, které by tu bylo takzvaně na neurčito. Proto používáme mimořádné krátkodobé nástroje.
Výdaje kompenzujeme plánovaným příjmem zhruba 100 miliard korun, který plyne z daně z neočekávaných zisků velkých firem, které bez vlastního přičinění profitují z růstu úrokové míry a ze zdražení energií, tedy windfall tax, válečná daň, a zároveň z odvodu příjmů z prodeje elektřiny nad stanovenou hranici za megawatthodinu, jak jsme se o tom také domluvili na evropské úrovni. Naše Sněmovna na začátku listopadu oba mechanismy schválila, takže pokud v tomto ohledu existovaly nějaké - a už mezitím prošel další schvalovací proces - takže pokud mezitím nebo předtím existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda se na ně, na tyto příjmy, v rozpočtu můžeme spolehnout, tak mohu všechny ujistit, že tato záležitost je vyřešena a rozpočet je vystavěn na velmi pevných základech přesně tak, jak jsme vám to slibovali a jak to vláda plánovala. Návrhy prošly Senátem, vyšly ve Sbírce zákonů. Víme tedy, že windfall tax bude platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let a takto k tomu musíme přistupovat.
Stejně jako se od prvního čtení nezměnila povaha rozpočtu a potřeba chránit naše občany a samozřejmě nutnost reagovat na aktuální krize, nezměnilo se od té doby ani naše odhodlání investovat do řešení dlouhodobých projektů České republiky, a to je důležité. Mezi naše priority patří investice do obranyschopnosti, do bezpečnosti České republiky. Tak jsme proti letošnímu roku přidali téměř 23 miliard na modernizaci armády, abychom dokázali reagovat na současná rizika. Přibližujeme se tak jistými kroky ke slíbené hranici 2 % HDP na obranu, které jsme léta tady nedokázali dosáhnout, v příštím roce překonáme hranici 1,5 % HDP na výdaje v této oblasti a ty výdaje dále porostou v následujících letech.
Podobně důležité jsou investice do dopravní infrastruktury, kam posíláme o 29 miliard navíc. Dosáhneme tím rekordního, i v této těžké době dosáhneme rekordního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude mít k dispozici 150 miliard korun. Peníze budou využity například na tolik potřebnou výstavbu nových úseků dálnic, silnic první třídy a tak dále. Dopravní infrastruktura je něco mimořádně důležitého pro budoucí prosperitu České republiky a pro to, abychom mohli být úspěšnou zemí, a my na tuto prioritu nezapomínáme ani v těch těžkých podmínkách, ve kterých sestavujeme rozpočet na příští rok.
Poslední prioritou, kterou tady zmíním, jsou investice do vzdělání. Ministerstvo školství počítá s navýšením rozpočtu o 17 miliard korun. Výdaje na výzkum, vývoj, inovace v celkové výši téměř 50 miliard budou příští rok navzdory krizi rekordní a to je myslím také dobrá ilustrace toho, jakou důležitost přikládáme investicím do naší budoucnosti, tedy nejenom pomoc občanům, která je extrémně důležitá, ale taky investice do budoucnosti, do dobré budoucnosti České republiky.
Jak už jsem uvedl a nijak to netajím, ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný. Je to rozpočet, který České republice zajistí bezpečí, který lidem pomůže překonat energetickou krizi, a dokonce nám v rámci možností dovoluje investovat do budoucnosti, do infrastruktury, do vzdělání, do vědy a inovací. Rozpočet reaguje na kritickou situaci, na kritickou bezpečnostní situaci v Evropě, reaguje na energetickou krizi, tedy na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu. Přesto ale nezapomíná na nejnutnější investice. ***
