Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník. Prosím.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Musím reagovat na tu debatu, přestřelku mezi panem ministrem Stanjurou a panem místopředsedou Karlem Havlíčkem, k debatě o těch 30,7 miliardy. Já si to zatím nechám do svého vystoupení, které mám v řádné rozpravě, a na Karla Havlíčka navážu, protože opravdu my tam vidíme to, že nesedí to základní, co má být v každém účetnictví, má dáti - dal, rozpočet SFDI a ten velký státní rozpočet. O tom ale budu mluvit za chvíli.

To, co chci povědět teď a co se mi v té argumentaci, prostřednictvím předsedajícího k panu ministru Stanjurovi, nelíbí, ta rétorika - nejlepší obrana je útok a navážet se do střednědobého výhledu. Prosím, buďme k sobě korektní a féroví. Model tvorby SDV - střednědobého výhledu - je přece stejný, ne teď, že jsme ho zavedli my nebo naše vláda předchozí. Pane ministře, ten už byl v dobách, kdy vy jste tím ministrem byl, někdy od roku 2010, 2011, 2012, 2013. Pořád se dělá stejně, a to tak, že se do toho fondu, do toho plánu dají akce, které víme, že budou zasmluvněny, ty velké infrastrukturní projekty, ať jsou na jeden, na dva, na tři roky - to jste zmínil, to víme - a co se v tu chvíli zná, to se do toho střednědobého výhledu naplánuje. Vy jste, pane ministře, seděl v dozorčí radě SFDI. Nikdy jste to nezpochybňovali, když jste tam byl za opozici, a teď je to najednou špatně? Teď jsme zjistili, že se ty střednědobé výhledy dělají špatně? To je přece nefér argumentace a není to pravda, co tady říkáte. Dělají se stále stejně, nic se na tom nezměnilo od doby, kdy vy jste byl ministrem. Tak prosím, nepoužívejte tuhle argumentaci jako obranu proti nám. (Předsedající: Váš čas!) Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní faktickou poznámku pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pro pana poslance Kolovratníka, já jsem nezpochybnil metodiku přípravy střednědobých výdajových rámců, výdajů, v žádném případě! Jenom jsem říkal, že to, co se už vědělo, nebylo promítnuto z těch uzavřených smluv, to je všechno. A to pak neodpovídá realitě. Na to máme dokumenty, protože samozřejmě když Ministerstvo dopravy přišlo s tím, že potřebuje těch 150 miliard, tak jsme to chtěli velmi detailně znát. A říkám, že pokud bychom použili číslo ze střednědobého výhledu, tak nejenom že bychom nezahajovali žádnou akci, museli bychom zastavovat akce. A myslím si, že když ty smlouvy jsou podepsány, tak říkám, v mém chápání světa je to mandatorní výdaj. Takhle to vnímám.

Takže se podívejte, kdy minulá vláda schvalovala střednědobý výhled. Když tak si vyžádejte na SFDI a na Ministerstvu dopravy podrobný rozpis těch akcí a uvidíte, že suma z uzavřených smluv byla nižší, než byla celková alokovaná částka. A to je ten problém, o kterém jsem mluvil. Já jsem vůbec nezpochybňoval metodiku tvorby a že nejsou všechny okolnosti známy. Ale když mám uzavřeny smlouvy, tak to číslo znám, to už je mandatorní výdaj, a ten by tam měl být promítnut! To je všechno.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dovolte, abych vás všechny přivítal i z této pozice, a vzhledem k tomu, že zde nevidím už žádnou faktickou poznámku - dívám se, není zde - tak můžeme přikročit k dalším. S přednostním právem se hlásil pan místopředseda vlády Bartoš.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené ministryně, ministři, páni poslanci, paní poslankyně, já bych se také chtěl vyjádřit k finálnímu projednání rozpočtu pro rok 2023, a než zmíním některé pirátské nebo i gesční priority, které se podařilo vyjednat a které si myslím, že povedou k zlepšení života v naší zemi, rád bych krátce připomenul, v jakých podmínkách tento rozpočet vznikal.

Podobu toho rozpočtu silně ovlivnily dva faktory. Za prvé - a to si neříkejme, že je tomu jinak - je to dědictví, které se vleče už několik let a které nám skutečně ještě zanechala předchozí vláda v rozpočtu, který byl schválen předtím, ve strukturálním deficitu, který vznikal, ale i v tom, jak byl navržen rozpočet na rok 2022. Já jsem hledal nějaké vhodné přirovnání. Napadl mě román z dílny Edgara Alana Poea Havran, kde on říká to "never more, never more". Nevím, jestli je to trefné, možná ano, možná ne. Takže "nikdy více" a snažíme se toto změnit, snažíme se z toho dostat způsobem, který je adekvátní současnému stavu.

A když si připomeneme závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který hodnotil hospodaření České republiky a ANO, paní bývalé ministryně Schillerové, za rok 2021, tak podle této zprávy to byl rekordní schodek státního rozpočtu, kde Česko mělo ve srovnání se zeměmi Evropské unie extrémně pomalé tempo ekonomického růstu, ale zato nejrychlejší zadlužování. Pro mě dosti problematické v té zprávě bylo tedy i zjištění, že velká část uvolněných peněz, které také šly na vrub dluhu, vlastně nebyla uvolněna v souvislosti s řešením dopadů covidové pandemie v České republice. A ten bonus, kterým jsme byli tedy podarováni, byl strukturální deficit ve výši 200 až 220 miliard korun.

A mně pořád, i když se potkávám s lidmi, tak mi přijde, že jim není úplně jasná podstata toho problému, co to je strukturální deficit. To jsou prostě náklady, které tento stát musí udělat, aby vůbec fungoval. To jsou peníze, které jsou na dluh na pouhý provoz a jako takové je řešíte jako výchozí moment pro sestavování každého rozpočtu. Strukturální deficit se samozřejmě dá řešit pouze reformami, poměrně sofistikovanými, ať už to bude důchodová reforma, tak je to efektivní daňový balík nebo balíček, který budeme představovat na základě doporučení NERVu, ale jinak jsou to peníze, které musíte v danou chvíli vynaložit na to, aby stát a jeho služby fungoval. To je ten první problém, jedna věc, se kterou se musíme při sestavování rozpočtu poprat, a my jsme se s ní poprali.

A samozřejmě druhým faktorem - a ono tu vždycky zazní i od opozičních poslanců a poslankyň, ale jako by to byl faktor, který není důležitý nebo není relevantní - ale tím druhým faktorem, který silně zasáhl do rozpočtování České republiky, kvality života, nákladů na provoz i jednotlivých rezortů, je samozřejmě Putinův vpád na Ukrajinu a navazující celoevropská bezpečnostní, energetická i cenová krize. Na tu jsme museli reagovat už v tomto roce v zájmu občanů a firem a je to vidět v rozpočtu, který byl v tomto roce, je to vidět v návrhu rozpočtu na příští rok, protože nenamlouvejme si, že příští rok ta krize nějakým zásadním způsobem odezní. Ta krize neodezní, a pokud by stát nechal popadat lidi do exekucí, nereflektoval by v sociální oblasti, v důchodové oblasti situaci, neřešil by kompenzace v případě zastropování či aktivní pomoci firmám, tak by to mělo daleko horší dopady než v nějakou chvíli mít třeba dočasné navýšení výdajů.

A já tady skutečně vidím, a nebudu používat přirovnání ministra Stanjury, že na jednu stranu se zde hovoří o nutnosti masivních investic do započatých projektů, jako by se nechumelilo, jako by ty práce nestály více, na druhou stranu se hovoří o tom: Maximálně zvyšte pomoc tu těm, tu oněm, valorizujte o víc, přidejte jednorázovým platbám, a na druhou stranu je zde skloňován schodek státního rozpočtu, který ale je nižší, než byly navrhované schodky státního rozpočtu! Tudíž v těchto dvou kritických momentech strukturálního deficitu a krize, která se promítá téměř do všech oblastí, si myslím, že je ten rozpočet navržen vyváženě, a říkám i to druhé, musíme pracovat s výdaji, musíme pracovat ze stranou příjmů. Budu o tom hovořit později - bylo to tu zmíněno už i u mých předřečníků.

Já bych možná chtěl vypíchnout nějaké pilíře a priority, na kterých stojí rozpočet pro rok 2023, a to právě v kontextu mimořádné krize, která si žádá i mimořádné výdaje. A když jsem se díval do celkového součtu mimořádných výdajů, které jdou tím směrem, tak je to až 200 miliard korun. A jsou to věci, které se týkají sociální oblasti, jsou to věci, které se týkají zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, obrany, a samozřejmě jsou zde další klíčové oblasti, které ovlivňují kvalitu života v naší zemi - teď budu hovořit za Piráty - které prosazujeme velmi silně. Je to vzdělávání, je to bydlení - budu reagovat na paní místopředsedkyni Dostálovou následně, je to rozvoj regionů a je to digitalizace, ale i konkurenceschopnost, energetická soběstačnost či ochrana přírody. ***