Proč vláda tohle odmítá? A proč zvolila nejkrkolomnější variantu extrémně drahé elektřiny v kombinaci s tím, že na ni bude ještě spekulantům doplácet? Ohledně výdajů i příjmů rozhoduje zcela zjevně buď ideologie, nebo nějaké jiné zákulisní zájmy. A já to z některých vyjádření také vnímám tak, že drahé energie tu vláda způsobuje zcela záměrně, protože jinak by se nikdy nepodařilo prosadit zelené šílenství, a samozřejmě nikdy by tu Američané neprodali ani litr předraženého břidlicového plynu. Ostatně na to, že Spojené státy vydělávají na dovozu stlačeného plynu do Evropy, už jsem tady upozorňoval asi před měsícem, kdy si na to stěžoval i francouzský ministr průmyslu, že prodávají do Evropy čtyřikrát dráž a vlastně parazitují na té krizi, která je teď v Evropě v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. A vláda k tomu mlčí, vůbec v tomto ohledu nekoná a servilně tady opakují nějaké floskule. Problém je, že to ve finále zaplatí naši občané, kteří už peníze nemají.

Vláda neřeší příjmovou stránku rozpočtu, rezignovala na možnost zdanění dividend nadnárodních korporací podnikajících v České republice. Nejde jen o zdanění dividend, ale o celkovou reformu kontroly nad únikem peněz do zahraničí. Odliv z České republiky je přitom v rámci Evropy jeden z největších. Zahraniční nadnárodní korporace vyvádějí z České republiky kolem 300 miliard korun ročně a letos je to vyvádění rekordní. O spravedlivějším zdanění nadnárodních korporací se léta mluví i v takových institucích, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo OECD. A co říkají odborníci z těchto institucí? Peníze se přelévají z chudších zemí do bohatších a vyspělejších, proto se ani za třicet let nikomu z Východu nepodařilo dohnat bohaté země Západu. Je to nemožné, protože z našich mozolů a peněz bohatnou bohatí úplně někde jinde. A bude tomu tak dlouho, dokud někdo z české vlády nenajde odvahu říct ekonomickému kolonialismu praktikovanému Bruselem dost. Jsme dost dobří na to, abychom bohatému Západu zvyšovali jeho úroveň, a to dokonce i tím, že sami sebe zadlužujeme. My si fakticky půjčujeme na to, respektive vláda Petra Fialy, aby se lépe měli nejen Ukrajinci, ale také Američané, Němci a obyvatelé dalších západních zemí.

Vážené dámy a pánové, namísto potřebného šetření na zbytných výdajích vláda samozřejmě, jak jinak, bezdůvodně dále zvyšuje výdaje na státní byrokracii. Asi se nebudu už v detailu vracet k tomu, co se tady stalo včera, kdy si vláda prohlasovala nově neomezený počet politických náměstků na ministerstvech, což bude státní kasu stát odhadem stamiliony korun ročně navíc, jenom za to, aby političtí straníci, aby straníci stran vládní koalice se mohli přisát, další a další si mohli přisát na veřejný rozpočet a vysávat ho plnými doušky, místo aby vláda pomohla občanům.

Také jste tady, před týdnem jsme tady hlasovali, a my jsme byli proti, SPD, pro zřízení nového úřadu za miliardu korun, kde má být až 250 zaměstnanců. Má to být úřad pro digitalizaci, přestože na ministerstvech a tak dále odbory pro digitalizaci existují. Prostě další a další trafiky a drahé úřady pro exponenty vládních stran.

Poslanci hnutí SPD připravili k zákonu o státním rozpočtu řadu pozměňovacích návrhů. Navrhujeme přesměrovat zbytné výdaje státu včetně zahraničních směrem k našim potřebným občanům a podnikatelům. Navrhujeme také přesun výdajů z inkluze ve školství na podporu speciální pedagogiky. Navrhujeme rovněž například snížení odvodů do Evropské unie plateb takzvaným solárním baronům, příspěvků mezinárodním organizacím či dotací neziskovým organizacím s politickým programem. A naopak navrhujeme zvýšení podpory pracujících rodin s dětmi, samoživitelů, pěstounů, seniorů, zdravotně postižených, podpory bydlení, českého průmyslu, exportu či Integrovaného záchranného systému. Dále navrhujeme také navýšení státní rozpočtové rezervy pro boj s inflací. Pokud nám vládní pětikoalice Petra Fialy tyto naše návrhy neschválí, potom takto koncipovaný návrh státního rozpočtu poslanci za SPD nepodpoří. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí paní místopředsedkyně Dostálová a připraví se pan ministr Stanjura. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já si také dovolím pár slov k předloženému návrhu státního rozpočtu pro rok 2023. Jak se říká, opakování je matka moudrosti. Aktuální výše rozpočtového schodku v hodnotě 295 miliard totiž vůbec neodpovídá skutečnosti. Samotný státní rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 928 miliard a s bezprecedentními výdaji ve výši 2 223 miliard. Při výdajích se musím na chvíli zastavit.

Ve svém prvním rozpočtu, který předložil pan ministr financí na rok 2022, predikoval výdaje státu ve výši necelých 1 900 miliard korun. V novele rozpočtu pro rok 2022 jsme se posunuli přes 2 biliony korun, ale meziroční nárůst z 2 053 miliard na 2 223 miliard je opravdu neskutečný. I Národní rozpočtová rada akcentuje, že dochází i nadále k výdajové expanzi veřejného sektoru, která je vyjádřena například dalším plánovaným nárůstem počtu zaměstnanců veřejné sféry zhruba o 8 000 osob, a to tedy zřejmě včetně nových pozic politických náměstků, kterých může mít každý ministr neomezený počet.

Kde je pan ministr v těchto chvílích? Kde je pan ministr, který křičí, že takto rozhodovat (rozhazovat?) peníze státního rozpočtu není možné, že skutečně není potřeba vytvářet další patra hierarchie na jednotlivých rezortech a vlastně uměle navyšovat počty úředníků?

Současná vládní koalice na příjmové straně rozpočtu čerpá z mimořádného navýšení inkasa daní v důsledku pádivé inflace. Jenom pár čísel na oživení. Meziroční zvýšení DPH o více než 30 miliard korun. Meziroční zvýšení daně z příjmů právnických osob ze 131 miliard na 257 miliard, tedy více než o 125 miliard. Meziroční navýšení daně z příjmů fyzických osob o více než 16 miliard. Prosím? (Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Daň z (příjmu?) právnických osob...

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já vás poprosím, budete to moci upřesnit v rámci svého vystoupení. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: A takto bych mohla pokračovat. Navýšení odvodu z loterií, daně z hazardních her, navýšení příjmů z inkasa ostatních daní a poplatků, navyšování inkasa z dividend státních podniků. Panu ministrovi financí tohle nestačí, a tak si navyšuje příjmy státního rozpočtu o neskutečných 150 miliard, windfall tax a tak dále. Otázka je, zda je skutečně vybere.

Také tento rozpočet počítá s dalšími 50 miliardami korun z Modernizačního fondu. K těmto finančním prostředkům - a to jako bývalá ministryně vím - chybí nejen legislativa na české národní úrovni, ale je potřeba také notifikace Evropské komise a Evropské investiční banky. To, zda se to vůbec řeší, zda to vůbec někdo řeší, či zda s tím vládní koalice počítá, takové informace nemáme. Také musím vzpomenout na státní fondy, protože i tu jsou členové pětikoalice relativně velmi kreativní. Část zadlužení totiž posouvají do státních fondů, primárně Státního fondu dopravní infrastruktury. Ono je to zadlužení totiž výrazně méně vidět, ale stále je to dluh.

Teď se zastavím z logiky věci u rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, která mně je nejbližší. Musím konstatovat, že pan ministr se více stará o Digitální agenturu než o rezort Ministerstva pro místní rozvoj, protože jinak by nemohl připustit, aby měl v rozpočtu na bydlení 15 milionů korun. Já si opravdu kladu otázku, zda se vnímá na vládní úrovni bytová krize, která tady je, zda cítíme všichni to, že dnešní mladí lidé nedosáhnou na vlastnické bydlení díky vysokým hypotečním úrokům, zda si jsou vládní členové vědomi toho, že ceny obytných nemovitostí v Evropské unii se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 10,5 %. A hádejte, ve které zemi je nejvýraznější růst? No, nemusíte hádat třikrát, je to v České republice, kde stouply meziročně o 24,7 %. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Meziroční růst cen obytných nemovitostí v EU byl v prvním čtvrtletí nejprudší od konce roku 2006 a my, Česká republika, na podporu bydlení máme v rozpočtu kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj 15 milionů korun. Ještě jako bývalá ministryně jsem pro tuto kapitolu plánovala výši výdajů mezi 29 miliardami až 32 miliardami. ***