(9.10 hodin)
(pokračuje Josef Bernard)
Za prvé nejprve bychom hlasovali o případných legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chybách, pakliže budou v průběhu dnešního jednání načteny, to je jasné.
Rozpočtový výbor nepřijal žádný pozměňovací návrh, to znamená, rovnou bychom přistoupili k hlasování o pozměňovacích návrzích z rozpravy z pléna ve druhém čtení. Všechny pozměňovací návrhy jsou přílohou materiálu ke sněmovnímu tisku 315/3. Budeme tedy postupovat podle tohoto sněmovního tisku.
Jako první bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Bartoše. Ten se týká textové části návrhu zákona o státním rozpočtu podle přílohy číslo 1. Týká se to včlenění Digitální informační agentury.
Potom bychom pokračovali o jednotlivých návrzích podle přílohy číslo 2 s tím, že bychom se nejdříve vyjádřili a zaujali postoj k pozměňovacímu návrhu pod pořadovým číslem 52. Upozorňuji, že po jeho schválení nebude možné hlasovat o návrhu, který je pod číslem 31, já jsem dostal jasné stanovisko z legislativního odboru. Tyto dva návrhy dohromady nejsou hlasovatelné, musíme zvolit hlasování pouze jednoho návrhu. Navrhuji ve své proceduře tento postup.
Potom bychom hlasovali o všech dalších pozměňovacích návrzích tak, jak jsou v příloze číslo 2. Je to pořadové číslo 1 až 62, máme tedy 62 pozměňovacích návrhů.
Následně budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Jenom na závěr moji poznámku, už to tady zaznělo. V tomto případě rozpočtový výbor není garanční výbor, to znamená, nemáme stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům z rozpočtového výboru, to znamená, stanovisko bude sdělovat pouze pan ministr financí. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji.
S náhradní kartou číslo 36 bude dnes hlasovat paní poslankyně Eva Decroix.
Ještě s přednostním právem mě požádal pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci jenom připomenout, že bylo podáno celkem 62 pozměňovacích návrhů, dva jsou identické, mluvil o tom pan zpravodaj, to znamená, jedním hlasováním rozhodneme o osudu obou těch pozměňovacích návrhů, když jsou identické.
Chtěl bych připomenout, že zákon o rozpočtových pravidlech stanovuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, a to na 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu, což v našem případě, když to řeknu na korunu přesně, je 6 668 862 424. Pokud jsem rychle sečetl všechny pozměňovací návrhy, které navrhují přesunout peníze z vládní rozpočtové rezervy, budeme to sledovat průběžně, ty návrhy jsou více než 20 miliard, to znamená, pokud by se v průběhu hlasování ukázalo, že už jsme na limitu minimální výše, všechny ostatní návrhy budou automaticky nehlasovatelné. Není to žádné překvapení, platí to jako vždy, a stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům sdělím v okamžiku hlasování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě přednostní práva. (Poslankyně Schillerová sděluje mimo mikrofon, že chce vystoupit k proceduře.) V tento moment jsme před otevřením rozpravy. Návrhy na změnu procedury je důležité, aby zazněly v rozpravě, to znamená, že - pouze pro pořádek - mám zde přednostní právo k věci, k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2023. Paní předsedkyně Schillerová, chcete vystoupit s přednostním právem po otevření rozpravy? Dobře. A jako další přednostní právo má přihlášeno pan ministr Ivan Bartoš.
Já tedy otevírám rozpravu ve třetím čtení i k navrženému postupu. Nyní tedy s přednostním právem jako první vystoupí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem chtěla vystoupit k proceduře, ale vystoupím těsně před hlasováním, abychom to měli čerstvě v hlavě, protože tam máme skutečně dva totožné pozměňovací návrhy, takže budu zcela logicky chtít k tomu argumentovat a hledat nějaký - dám určitě protinávrh a budeme se potom bavit o tom, co s tím dál. Teď vystoupím se svým přednostním právem a vystoupím v rámci třetího čtení k rozpočtu obecně.
Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem.
Dnes jsme se dostali do situace, kdy současná vládní pětikoalice nejenže neumí využít zásadní inflační příjmy pro pomoc našich občanů a firem, ale navíc předkládá rozpočet, který je na hranici legálnosti. Jeho rozpočtové příjmy nebyly evaluované ze strany výboru pro rozpočtové prognózy a počítá s příjmy ze dvou nových daní, jejichž odhad příjmu stojí zcela na vodě.
Navíc je již dnes zcela zřejmé, že bude muset dojít - a já jsem o tom přesvědčená - k úpravě výdajů státního rozpočtu, a tedy se dnes projednává rozpočet, který s vysokou pravděpodobností bude v následujícím roce opět novelizován.
Současná dvouciferná inflace výrazně nafukuje příjmy státního rozpočtu. V odhadu příjmů pro rok 2023 máte o 300 miliard korun více, než jste počítali ve vašem prvním návrhu rozpočtu pro rok 2022. Inflace, která ničí české podniky, zatěžuje české občany, naopak ministrovi financí, vládě, rozpočtu, přináší na inkasu daní o desítky až stovky miliard korun více. Stát je jednoznačně subjektem, který z vysoké inflace benefituje. Inflace, která ničí ekonomickou stabilitu českých občanů, způsobuje dynamický růst inkasa daní například u DPH o více než 8 % a celkový příjem z inkasa z DPH je odhadovaný pro rok 2023 ve výši přes 380 miliard korun. Dynamicky však budou taktéž růst příjmy z dalších daní, daň z příjmu právnických osob, rovněž daň z příjmu fyzických osob nebo příjmy na sociální zabezpečení. Inflační příjmy však evidentně Ministerstvu financí, ministrovi financí zjevně nestačí, a proto se zavádějí zcela nové daně, které shodou okolností budou vytvářet inkaso pro státní rozpočet právě v době, kdy budete vládnout. A to, že před volbami jste se trumfovali v silných vyjádřeních, že daně zvyšovat nebudete, je již dávno zapomenuto, protože dnes zavádíte daně rovnou dvě.
Samozřejmě to odůvodňujete mimořádnou situací, že zde jiná možnost nebyla, jenže to není pravda. Jiná možnost tu byla a my jsme na ni upozorňovali od jara 2022. Upozorňovali jsme vás na to a vyzývali jsme vás, ať zastropujete ceny energií u výrobců. Tím byste je nenechali vydělat rekordní zisky a ty byste teď nemuseli se pokoušet složitě jim zase sebrat. A následně prodejcům by zase nebylo nutné z peněz nás všech posílat miliardové kompenzace, protože draze nakoupené energie musejí prodávat levněji. Důvod, proč koalice zvolila naprosto špatný a pro státní rozpočet nevýhodný mechanismus zastropování u prodejců, ten zná asi jen vláda, a možná někteří energolobbisté.
Původní odhad příjmů státního rozpočtu na rok 2022, se kterým mohl počítat ministr Stanjura, byl 1 613,2 miliardy korun. Novela státního rozpočtu na rok 2022 počítá již s příjmy 1 678,3 miliardy korun a návrh státního rozpočtu pro rok 2023 1 928 miliard korun, těsně pod úrovní 2 bilionů korun. Tento nárůst o 300 miliard korun meziročně je spojen s mimořádnou inflací, jež je predikována pro rok 2022 ve výši 15 % a pro rok 2023 ve výši zhruba 9,5 %, ale také z hospodářského růstu v roce 2022, z nízké nezaměstnanosti, kterou se naší vládě podařilo udržet, z oživení cestovního ruchu po zdravotnické krizi, a samozřejmě z nových daní. ***
