(9.30 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
A současně by nás určitě zajímalo podrobné zdůvodnění, které chybí, protože tu problematiku také sleduji, hledala jsem ve veřejných zdrojích, nenašla jsem ji stejně jako pan kolega Ondráček včera. Nedivím se, byl to památný den. Asi jste měli nejen vy, ale i my na starosti jiné věci. Nicméně teď už je běžný pracovní den a jednací řád, ústava, nálezy, judikatura, to všechno nám poměrně jasně říká, co a jakým způsobem musí být zdůvodněno, když žádá část poslanců, předsedkyně formálně, samozřejmě za nimi stojí koalice, poslanci většinově, o vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle mého názoru by se dal zdůvodnit, tady možná budu trošku ... nebo možná že někteří kolegové z hnutí ANO se mnou nebudou souhlasit, ale muselo by se tak udělat velmi důkladně a i na základě už těch rozhodnutí, soudních rozhodnutí, kterým jsme čelili my v době, kdy jsme byli u vlády, v době pandemie. A že ta soudní rozhodnutí nás někdy překvapila, to jistě nemusím zdůrazňovat.
Takže chci kolegiálně vyzvat, abyste se poučili z našich chyb a neopakovali je. Navíc způsobem, který přímo servírujete tomu, že to rozhodnutí neobstojí v případném soudním přezkumu. Takže to byl můj apel. A také se připojuji k tomu, co bych nerada opakovala, ten seznam těch otázek a zdržovala jednání o energetickém zákonu, který tady přednesl pan poslanec Vondráček a který jistě v případě potřeby znovu předá panu premiérovi, který se teď už bude jistě soustředit na tu odpověď, nebo předpokládám někdo z jeho týmu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další v rozpravě vystoupí pan ministr Šalomoun.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já mám za to, že přestože tento vládní návrh zákona, jeho příprava značně spěchala, ale přece jenom, byť velice zkrácené, ale připomínkové řízení se konalo. A ani vládní legislativa nedetekovala to, že by tento návrh podmínky legislativní nouze nesplňoval.
Pokud se ptáte na některou z těch možností, tak mám za to, že opravdu je to ta možnost, že státu hrozí značné hospodářské škody, a ten návrh je potřeba vnímat v kontextu. V kontextu toho, že pokud se utrhly ceny energie tak, že trh v zásadě přestal fungovat, víceméně jsme ho vypnuli tím, že jsme zastropovali ceny energií, a bude stát samozřejmě značné peníze, abychom pomohli občanům, domácnostem, firmám, víceméně všem, kdy ty náklady jsou odhadovány až kolem 100 miliard, tak je potřeba využít víceméně jakoukoliv příležitost, abychom nějaké peníze na to získali.
Přece jenom vládu jsme přebírali v době, kdy ty sýpky tedy naplněné nebyly a jsou tady dvě možnosti: Buďto to tedy zaplatí naše děti, pokud chceme teď pomáhat domácnostem a firmám, anebo by na to mohli přispět ti, kteří na tom nějakým způsobem vydělali. A pokud bychom toto tímto způsobem neudělali, tak samozřejmě je to všechno ještě na větší dluh, než by muselo být.
A samozřejmě zasazeno do kontextu, je potřeba se podívat i na tu právní situaci v Evropě, kdy je tady intervenční nařízení Rady, které vyšlo 6. října 2022, které přímo dává povinnost tyto solidární příspěvky zavést do 31. prosince 2022. Abychom tady potom nemuseli vést debatu na téma retroaktivita, byť já jsem na ni připraven, ale vím, že někteří z vás mají opravdu problém něco stanovovat zpětně, čemuž rozumím, tak abychom tomuto předešli, tak ten režim tomu musel být uzpůsoben. A proto to zkrácené připomínkové řízení, a proto i ten návrh na projednání toho návrhu je ve stavu legislativní nouze. Je to pravdu kvůli tomu, že státu hrozí značné hospodářské škody.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy k tomuto? Pan kolega Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Podstatné je, jestliže chcete projednávat něco ve stavu legislativní nouze, tak minimálně to rozhodnutí by mělo být přezkoumatelné, kdyby se někdy případně stalo předmětem sporu u Ústavního soudu. Jak může být přezkoumatelné, když my ty údaje nevíme. Pan ministr (Nesrozumitelné.) mi odpověděl, my si to nemyslíme. Vy máte jiný názor, rozumím, ale tahle ta půda by si zasloužila konkrétní odpovědi, protože ta politická konfrontace v Poslanecké sněmovně je podstatou politické soutěže politických stran v České republice, a je skutečně základem vůbec a ústavním principem. Parlamentní diskuse je důležitá pro přijetí každého zákona a ústavní nález, třeba ten 53/10, na který odkazuji, zdůrazňuji, že dochází k naplnění neoddělitelného komponentu, kterým je povinnost většiny dbát ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí. To je článek 6 Ústavy. V případě zákonodárné procedury se tato ochrana vztahuje na postavení parlamentní opozice. Ta moje námitka je právní, nicméně jestliže na ni chcete odpovědět, musíte mi odpovědět hospodářsky, v čem spočívají ty škody, o jaké výši se bavíme. Potom píšete, že je to nutné a že to spěchá, protože to koordinujete. Ptal jsem se, s čím? S tím poslaneckým návrhem windfall tax nebo s něčím jiným? To z té důvodové zprávy nevyplývá. Děkuji vám za odpověď na tyto otázky.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlásí se dál někdo do rozpravy? Pan ministr Síkela. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že se zde jedná o adaptační novelu nařízení Rady Evropské unie ze dne 6. října 2022. Ze dne 6. října 2022, to znamená, že Rada přijala na naši žádost, z naší iniciativy ve spolupráci s ostatními členskými zeměmi celoevropské řešení, které vyplývá z názvu toho ... toho legislativního materiálu. A to, že řeší vysoké ceny energií a stanovuje strop pro nepřiměřené tržní příjmy z prodeje elektřiny, a že se jedná o intervenci v mimořádné tržní situaci. A proč je nařízení Rady potřeba adaptovat do prvního prosince 2022? Kdy nastává přímá použitelnost? 1. prosince 2022 nastává přímá použitelnost jeho části upravující takzvaný strop pro tržní příjmy a rozdělování nadměrných příjmů a přebytkových příjmů konečným odběratelům elektřiny. Z tohoto důvodu se též navrhuje předložit návrh zákona v režimu legislativní nouze.
Pokud by nedošlo k včasné adaptaci, hrozí státu škody, a ty škody lze vyčíslit poměrně jednoduše. Jestliže jsme řekli, že očekáváme z těchto odvodů výnos přibližně 80 miliard, zároveň dojde ke snížení základu pro výběr daně z mimořádných nebo neočekávaných zisků, a jestliže tento návrh zákona má být v platnosti do konce příštího toku, tak 80 miliard kdybych jenom vydělil dvanácti, tak mi vychází, že pokud se chceme vyhnout retroaktivitě, každý měsíc zpoždění nás bude stát 7 miliard korun.***
