Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní ještě poprosím pana zpravodaje, aby sečkal, protože dříve se přihlásila paní místopředsedkyně Kovářová do rozpravy, a ještě i ji poprosím, aby počkala, protože tady máme faktickou, která naběhla mezitím, než jste dorazila. Paní poslankyně Malá s faktickou poznámkou má přednost. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já se omlouvám, já se fakt nemůžu udržet. Prostřednictvím paní předsedající, pane kolego Králíčku, nerozčilujte se. Je potřeba nazvat věci pravými jmény. Je to tak, že vnitro to nezvládá, má na starosti svoji novou vlajkovou kampaň, takže datové schránky jdou prostě stranou. To je všechno.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Teď už paní místopředsedkyně s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se vyvrátit tady slova paní kolegyně Malé, prostřednictvím paní předsedkyně, o vlajkových lodích, nebo o čem jste hovořila. Vládní koalice dnes navrhuje udělat v otázce digitalizace české společnosti krok zpět a zrušit automatické zřízení datových schránek pro nepodnikající fyzické osoby. Zdůrazním to nepodnikajících - a to je podstatné. Krok zpět obvykle chápeme jako negativní jev, tentokrát to ale považuji za krok správný, logický, nutný a také zodpovědný.

Původní představu, že datová schránka bude zřizována každému v principu automaticky, jakmile nastane splnění jedné z podmínek, přitom nepovažuji za principiálně chybnou. Samozřejmě by to znamenalo významný krok k digitalizaci naší země. Praxe ale ukázala, že by šlo o příliš ambiciózní postup, který není v souladu s tím, co je podstatnější než budoucí úspory - tím je připravenost české společnosti na digitalizaci.

Celkem oprávněně můžeme předpokládat, že většina z našich spoluobčanů je na digitalizaci připravena, ale většina nejsou všichni. To je dle mého to nejpodstatnější, co dnes musí zaznít. (Hluk v sále.) Většina nejsou všichni. Pokud ponecháme současné znění zákona a necháme úpravu nabýt 1. ledna účinnosti, hrozí zde situace, kdy v nějakém okamžiku budou vytvořeny schránky pro nemalé množství občanů, kteří je však následně nebudou umět - nebo, což je horší - nebudou z různých důvodů moci reálně využívat.

Mohla bych zde na podporu tohoto nesporného kroku zpět - ale naprosto se neobávám použít tato slova - uvést řadu čísel. Řeknu však jediné. Internet využívá stále jenom 44 % seniorských domácností. To je pro mne velmi důležitý argument. Nemůžeme tyto lidi v podstatě odstřihnout od reálné možnosti komunikovat s úřady. Mohla bych k tomu dodat i to, že ani naše úřady nejsou na tuto změnu dostatečně připraveny. Současná krize navýšila extrémním způsobem množství činností, například pro úřady práce. Nelze jim vyčítat, že v takové situaci, kdy hasíme požár, jim nezbyl prostor pro přípravu na tuto změnu. Navíc se ukazuje, že tato příprava by musela zahrnout i změny, na kterých se sice pracuje nějakých deset let, ale zatím bez finálního výsledku.

Na začátku jsem hodně zdůraznila ono sousloví "nepodnikající fyzické osoby". Pokud někdo podniká, lze právem očekávat, že má určité vybavení, že má přístup k internetu a že má i určitý druh znalostí a zkušeností. Když to shrnu, lze očekávat, že má podmínky k tomu, aby mohl datové schránky efektivně využívat. Proto mi připadá logické udělat krok zpět u nepodnikajících fyzických osob, zároveň však ponechat platnost příslušných ustanovení pro podnikající fyzické osoby.

Osobně tedy navrhovanou změnu podpořím. Co jsem však přesvědčena, a to je toto: potřebujeme se co nejdříve vrátit k vizi datových schránek pro všechny, ale takovým způsobem, který bude respektovat skupiny obyvatel, pro které je elektronická komunikace z osobního či existenčního důvodu nemožná. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vaše vystoupení vyvolalo hned několik faktických poznámek. Nejdříve je na řadě pan poslanec Vondrák, následuje paní poslankyně Mračková Vildumetzová, oba s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Máme dvě varianty - buďto budeme digitalizovat, nebo budeme hledat výmluvy, proč nebudeme digitalizovat. Já si dobře pamatuji diskusi na téma, že nesmíme zavést elektronické recepty, protože nám spousta lékařů skončí. Dneska to funguje naprosto bez problémů. Takže já tvrdím - a říkám to jako člověk, který se pohybuje v informačních technologiích už více než třicet let - jestliže to dám jako možnost, tak to ti lidé odmítnou ihned. Když to dostanou automaticky, tak to začnou používat.

Takže pojďme si uvědomit, že bez tohoto to nepůjde. Čím více budeme s tím otálet, tak budeme úplně tím nejtrapnějším státem v Evropské unii, protože všude tyhle věci standardně fungují. Běžte se podívat do Finska, běžte se podívat do Estonska, Litvy a podobně. Takže pojďme si říct na rovinu - buď jsme připraveni a uděláme to takto, anebo budeme dělat obstrukce a budeme se vymlouvat. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Paní poslankyně Mračková Vildumetzová s faktickou poznámkou, následuje pan poslanec Okleštěk. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Já navážu na svého kolegu Ivo Vondráka, pouze s tím - a na vystoupení paní Věry Kovářové, prostřednictvím paní předsedající - že návrh, který vy předkládáte, vy to chcete úplně zrušit, a proto je ten návrh velmi špatný a zároveň se nedotýká nepodnikajících právnických osob. Proto hnutí ANO chce předložit dané pozměňovací návrhy a udivuje nás, že současná vláda, která má ve svých prioritách digitalizaci, chce toto úplně zrušit. Je to špatná cesta a jsem také přesvědčena o tom, že dnešní tisk bych ještě pochopila, kdyby jeho předkladatelem nebyl ministr vnitra, ale ministr pro digitalizaci, ale vůbec nechápu, jak to může předkládat ministr školství. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Okleštěk, připraví se s faktickou pan ministr Válek. Prosím.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Já bych se přidal ke kolegovi Vondrákovi a zmínil bych jenom jednu poznámku. Nepodnikající právnické osoby jsou mnohdy různé organizace spolky, kluby a tak dál. Právě tyto organizace žádají o dotace, mnohdy kraje, a žádosti na krajích se snažíme maximálně elektronizovat tak, aby nebyl nárok na lidi, velký nárok, aby se vyhodnocovalo objektivně, spravedlivě a tak dál. Takže není nic jiného než schválit tento zákon, tady není nic jiného pro nás možného, a ničeho se nemusíme obávat, protože i případy jiných severských a podobných zemí nám dokázaly, že digitalizace je správná cesta. Kolega Králíček tady několikrát ty smutné názory vyvrátil a mrzí mě, že to říkají zrovna ti z politických subjektů, kteří měli plná ústa digitalizace, elektronizace, vodili nás pomalu za ruku do Estonska, abychom se podívali, jak se to dělá, a když potom můžeme něco udělat, tak s tím nesouhlasíme. Děkuji.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy pan ministr Válek s faktickou a následuje pan poslanec Letocha, ještě stále faktické. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Ono máloco je úplně černobílé, pochopitelně se snaží, a všichni musíme podpořit digitalizaci, ale s tím elektronickým receptem, kdy se to projednávalo ve zdravotním výboru, mimochodem, chystá se deset let, začal s tím Leoš Heger, s tím elektronickým receptem, a ověřoval to váš bývalý poslanec, nebo tedy bývalý poslanec za ANO, šéf zdravotního výboru, pan profesor Vyzula, ten byl ten, který testoval elektronický recept na Masarykově onkologickém ústavu, když tam byl ještě ředitel, a stejně když jsme to schválili ve zdravotním výboru, se nakonec ukázalo, že to fakt není úplně dobře nachystané, a ministerstvo se rozhodlo odložit platnost bezsankční o jeden rok, takže tam došlo ke změně. A já jsem upozorňoval celou tu dobu za řadu mých kolegů, kteří jsou jenom ve školském poměru nebo jsou v oborech jako já, radiologové, patologové - můžete říct, že nejsem doktor, ale zákon mně umožňuje napsat si lék ad usum meum, napsat lék mé mamince, napsat lék mým dětem, ale nemohu ho napsat elektronicky, a bohužel mě ujišťovali tehdy na zdravotním výboru: Ne, ne, ne, to jenom tomu špatně rozumíte. Teď jsem ministr zdravotnictví, pozval jsem si ty, co mě o tom ujišťovali, a připustili, že to bylo blbě nachystané a že se vůbec nepočítalo s tím, že by si radiolog sám sobě napsal recept, že by si lékař, který učí na lékařské fakultě, napsal recept, takže já musím dál psát papírové recepty, a je nás několik tisíc. ***