(20.50 hodin)
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, kolegové, projednáváme tady novelu zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Jsem přesvědčena, že naši občané, naši podnikatelé v tomto okamžiku potřebují řešit životně důležitější otázky, než kdo a jakým způsobem bude volit nebo odvolávat členy obou rad, tedy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu, zda bude, nebo nebude navýšen počet jejich členů, jak bude probíhat kontrola hospodaření obou veřejnoprávních institucí. Ale budiž. Příští rok bude probíhat krom prezidentské volby i volba generálního ředitele České televize. Že právě to by byl důvod pro tak velký spěch a tlak na změnu tohoto zákona? Bude generálního ředitele České televize volit rada ve stávajícím složení, nebo nově zvolená sestava? Opravdu je navýšení počtu radních a snížení kvora pro volbu ředitele krokem k odpolitizování veřejnoprávního média? Předkladatelem jsme přesvědčováni, že ano.
Počet členů Rady České televize se má zvýšit z 15 na 18 a volba bude rozdělena mezi Sněmovnu, která bude volit 12 členů, a Senát 6. Počet členů rozhlasové rady zůstane zachován na 9. Tito budou voleni v poměru 6 - Sněmovna a 3 - Senát. Vláda původně zamýšlela, že do tří měsíců od nabytí účinnosti novely zákona skončí současní členové obou rad a parlamentní komory mezitím navolí nové. Ministerstvo spravedlnosti řešení rušení platně nabytých mandátů označilo za ústavně nekomfortní. Předkladatelé proto nyní počítají s tím, že dosavadní radní si své šestileté mandáty odpracují, a teprve jejich nástupci budou voleni podle nové procedury. Nemělo by tedy dojít k tomu, že by jedna politická garnitura navolila celou radu, což by šlo zcela proti důvodům, proč se vždy po dvou letech volí třetina členů rad. Ale jde o první rok platnosti a účinnosti novely zákona a navýšení počtu členů Rady České televize a snížení kvora.
A jsem zpět u otázky, proč ten spěch a mimořádné jednání Sněmovny místo diskuse a hledání konsenzu napříč politickým spektrem, když to přece kvůli volbě ředitele neděláte.
K další změně by podle předkladatele mělo dojít ve způsobu nominací kandidátů. Členové rad jsou v tuto chvíli voleni poslanci z kandidátů, které jim předkládají - cituji - "organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy". Konec citace. Někteří s chutí tvrdí, že to ve skutečnosti je jen zástěrka pro stranické kandidáty, které nominuje kdejaký účelově založený spolek. Nyní vláda předkládá novelu zákona, která by volbu měla upravit a dle předkladatele dále odpolitizovat tím, že výše uvedené spolky musejí být funkční alespoň deset let. Opravdu tím dojde k odpolitizování? Vždyť to byl i původní smysl toho, proč se do zákona právě výše zmíněné spolky vůbec dostaly. Stalo se tak v reakci na televizní krizi z přelomu let 2000/2001.
Tuto novelu považuji za problematickou z několika důvodů. Jsem přesvědčena, že Česká televize neplní řádně svoji roli, dlouhodobě nenabízí stejné proporcionální zastoupení zástupců politických subjektů ve svých zpravodajských pořadech. Minulý rok to bylo například uvedeno i ve výroční zprávě o činnosti České televize. Přes tuto neobjektivitu občané mají povinnost platit koncesionářské poplatky. Určitě by měla být debata nad tím, zdali i vzhledem k současné inflaci poplatky minimálně pro určité skupiny úplně nezrušit, ač by televize velmi ráda poplatky naopak navýšila.
Jsem přesvědčena, že by se dal najít i jiný způsob financování při zachování nezávislosti České televize či Českého rozhlasu, kterým v současné době jsou právě koncesionářské poplatky. Příklady v Evropě určitě najdeme. Povinnost platit televizní poplatek mají tedy všechny domácnosti i firmy vlastnící televizní přijímač. Faktem je, že v tomto okamžiku, kdy není nastaven jiný způsob financování, tak díky našim poplatkům může Česká televize být nezávislým veřejnoprávním médiem, nebo se alespoň tak tvářit. Natáčet oblíbené pořady, vysílat téměř bez reklam, alespoň nám to je takto deklarováno. Současný poplatek pro televizní vysílání činí 135 korun. Jestliže počet hospodařících domácností v České republice se pohyboval v letech 2012 až 2015 někde v rozsahu 4,2 až 4,3 milionu, tak už jenom těmito počty se dostanete k rozpočtu České televize někde na hranici 7 miliard 5 milionů a nemusíme na to ani používat rozpočet. Myslím si, že to je slušný balík finančních prostředků.
Jako každý rok, i letos na jaře se předávala anticena Zlatý citron od Českého filmového a televizního svazu a tentokrát ji obdržela právě Česká televize za to, co plánovala vysílat a ve výsledku vysílá v letošním roce - samé kriminálky. Zástupce poroty pan Just vysvětloval, proč byla cena udělena, následovně: Porota se domnívá, že televize veřejné služby nemá za peníze koncesionářů dělat to, co jim komerční kanály poskytují za své, například bezduché imitace kriminálních seriálů. Dramaturgickému výhledu na rok 2022 však právě takové seriály dominují. Předloňský Most nebo nedávný Ochránce jsou názorné příklady dlouho vyhlížených vlaštovek, které nové jaro na Kavčí hory bohužel ani letos nepřinesou, dokončil zdůvodňování kritik. Citron je zajisté zdravý, i když kyselý plod. Stejně tak by měla být vnímána kritika, která krom jiného konstatuje, že náplň tvorby veřejnoprávní televize by měla být tak trochu někde jinde než u kriminálek.
A za třetí nerozumím vládnímu návrhu, proč chce volbu ještě komplikovat tím, že by rovněž členy Rady České televize volil Senát, když fakticky není jasné ani to, jak se hlasuje ve Sněmovně. Tradičně, a znovu opakuji to slovo tradičně, se vždy hlasovalo tajnou volbou, jenže současná pětikoalice se nebyla schopna několik měsíců domluvit, tak museli zavést praktiky, které známe i z minulého režimu, a volit veřejně. Stranické špičky tedy musely zkontrolovat své poslance, aby vůbec noví členové rady byli zvoleni. Bylo by tedy dobré se zamyslet nad tím, že tajně zvolit svoje členy rady není současná pětikoalice schopna ani ve Sněmovně. Nebude stejný problém v Senátu? Rovněž by bylo fajn se podívat na roli Senátu v českém politickém systému, ale to již učinili mí předřečníci. A je sice pravdou, že opakování je matkou moudrosti, ale ve svém vystoupení si toto opakování odpustím.
Z uvedených důvodů se tedy domnívám, že tento návrh nic užitečného a relevantního nepřináší, a vládní koalice by se měla příště solidně mezi sebou domluvit, koho v radě chtějí, ale evidentně mezi vládními poslanci panuje silná nedůvěra. A proto hurá, fofrem a na sílu změníme zákon, máme stoosmičku, tak jaképak s tím štráchy! V tomto okamžiku se omlouvám Českému rozhlasu, že jsem se vlastně ve svém vystoupení věnovala pouze televizi. Mohu konstatovat, že i já podpořím návrh na zamítnutí této novely zákona, nebo alespoň podpořím navrácení předkladateli k přepracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaši žádost na vrácení k přepracování, už je to třetí návrh v pořadí, jsem zaznamenal. Chci se zeptat, máte zde ještě další přihlášku. Tu tedy můžu zrušit? (Ano.) Děkuji. Potom zde je faktická poznámka pana poslance Radka Kotena. Po něm řádně přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník. Následně s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím. ***
