Poprosím tedy pana ministra, aby nějakým způsobem na tohle reagoval. Já jsem se to snažil zestručnit, nic jsem nečetl, jako obvykle. Tak poprosím, jestli pan ministr může reagovat. Já případně faktickými k tomu dodám nějakých pár dalších otázek a tím to asi ukončím. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: K faktické poznámce je přihlášen pan ministr kultury s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Omlouvám se za zmatení. Nedostatečně jsem dal najevo, co potřebuji, protože faktická poznámka by nedostačovala na ten prostor, který bych rád věnoval odpovědi na podnět předložený panem kolegou Nacherem. Já bych si dovolil jenom takový obecný úvod. Jak vidíte, tak já tady sedím od rána od devíti hodin, míním tady sedět, dokud neskončíme, protože je to věc důležitá.

Chtěl bych říci, že si cením toho, že po té určité krátké vzrušené debatě někdy před polední pauzou ty příspěvky zaznívají, bych řekl, v podobě, která je taková, že autoři mají pocit, že to říkají uměřeně. Já ten pocit sdílím, což je důležité. Já se samozřejmě nemohu shodnout vůbec v principu s tím, co zde říkají kolegové z SPD, paní poslankyně, páni poslanci. Myslím si, že je neargumentovatelné to, že jedním z důvodů vady toho návrhu zákona je nízký počet lidí, který se účastní senátních voleb. Ale to já beru, že je prostě nějaký principiální spor mezi námi, kde těžko já mohu vám vyvrátit ten váš názor a vy asi obtížně přijmete ten můj. Ale je to prostě nějaký druh legitimního argumentu.

Nyní mi dovolte, abych vlastně souhrnně řekl pár poznámek k tomu, co tady takovým přehledným a zřejmým způsobem nastínil pan kolega Nacher. Zajímavá otázka zazněla hned na úvod, proč nejsou lidé na Václaváku, proč nemají pocit, že se děje něco, co ohrožuje veřejnoprávní média. Já si vlastně myslím, že jsem odpověď na to dal už ve své reakci na vystoupení pana poslance Juchelky, pana předsedy výboru, a pana kolegy Babky. Prostě proto, že lidé, kteří toto sledují, nevěří té interpretaci, kterou některé poslankyně a někteří poslanci hnutí ANO tady říkají. Že poslanci a poslankyně, zákonodárci za hnutí ANO, naši koalici a mě osobně obviňují z pokusů převzít kontrolu nad Českou televizí. Padala tady opravdu jako silná slova - maďarská a polská cesta, konec svobody, bačování, všechno a tak dále.

Milý kolego Nachere, prostřednictvím pana místopředsedy Skopečka, lidé ani odborná veřejnost tomu prostě nevěří, této interpretaci. Já si toho vážím, protože to, kdyby lidé, kterým záleží na nezávislosti veřejnoprávních médií, vstupovali při pohledu nebo při přečtení této naší novely do ulic, tak by to bylo znamení, že se děje něco nedobrého. Tak si prostě myslím, že oni nevěří té vaší interpretaci o tom, že se jedná o jakýsi násilný pokus o převzetí veřejnoprávních médií. Prostě proto, že to tak není. Že tento návrh k ničemu takovému nesměřuje. A jak už jsem se tady opakovaně pokoušel vysvětlit, tak si myslím, že ty argumenty, které já mohu snést, jsou plně relevantní a že ten váš myšlenkový svět postavený na té úvaze, že někdo chce něco ovládnout, prostě neodpovídá realitě. Myslím se, že ti lidé a ti experti více věří té naší interpretaci, že my si úmyslně klademe do cesty překážky ve vztahu k tomu, jak by mohlo vypadat, v uvozovkách, to potenciální ovládnutí veřejnoprávních médií.

Myslím, že to byl pan kolega Vondráček nebo pan kolega Novák, jeden z vás právě přirovnával tento návrh k té polské cestě a mluvil o tom, co se tam v současné době děje. Pan kolega Vondráček to byl. Já jsem v poměrně úzkém kontaktu díky European Media Freedom Acts s paní eurokomisařkou Jourovou, která má mimo jiné v portfoliu to, čemu se říká rule of law. Třeba paní kolegyně Jourová, eurokomisařka, také vyjádří pochybnosti nad tím, zda tento náš návrh je, nebo není pokusem o ovládnutí veřejnoprávních médií. Vzhledem k tomu, že už se o této novele diskutuje poměrně dlouhou dobu a ona bezpochyby sleduje, vidí na pole médií, je s ní dobrá spolupráce, tak už by mi to řekla, ale zatím se to nestalo.

Já si prostě myslím, že vy tady vytváříte falešný, umělý dojem toho, že nám jde o ovládnutí veřejnoprávních médií, a že tomu není věřeno. Třeba se pletu, třeba lidé do těch ulic vyjdou, třeba se v odborných médií taková interpretace objeví, ale zatím se neobjevila. Ale je to čistě moje spekulace. Pan kolega Nacher se na to ptal, proč není plný Václavák, tak já říkám svůj dojem, proč se tak děje.

Nechci komentovat otázky kolem změny zpravodajů. Předpokládám, že to, pokud bude chtít, okomentuje pan kolega Lacina, u toho já jsem nebyl.

Proč mimořádná schůze? Tak my už jsme ten návrh zařadili na řádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Nemýlím-li se, pane kolego Lacino, že to bylo někdy minulý nebo předminulý čtvrtek? Ale vlastně věc, bych řekl, ztroskotala hned na samém začátku, kdy to právě byli poslankyně a poslanci hnutí ANO a SPD, kteří nosili opravdu štosy těch přihlášek k návrhům na změny pořadu schůze. Myslím, že tam bylo i nějaké velké úvodní vystoupení, z něhož bylo zřejmé, že v tom reálném čase vůbec nemáme šanci ten návrh projednat.

Já jsem si vědom těch výhrad, které máte, ale současně jako ministr kultury zodpovědný za předložení této legislativy říkám, že ten návrh zákona je důležitý. Je trochu falešné ho, promiňte mi to, porovnávat s důležitostí zákonů, které pomáhají občanům při řešení současné ekonomické krize. Ale je podle mě ten návrh zákona důležitý, protože prostě znamená v oblasti legislativy nějakou konkrétní změnu, zvýšení odolnosti veřejnoprávních médií a jejich politické nezávislosti v současné době. Proto má pro mě nějakou prioritu, které vy třeba nemůžete rozumět, nebo nechcete rozumět. A je to samozřejmě plně legitimní.

Proč se zvyšuje počet radních? Pan kolega Vondráček, já už jsem na něj potom nereagoval v běhu té diskuse, vytrhl z kontextu moje vyjádření, že demokracie je drahá. Ale já ho tady znovu zopakuju. Já to znovu zopakuju, protože tady se nebavíme o tom, že se, promiňte mi ten termín, mírnix týrnix, jen tak z plezíru zvyšuje počet radních České televize. Už myslím, že pan poslanec Brož tady správně citoval ta čísla, celkovou výši rozpočtu, kdy Česká televize hospodaří se zhruba 7 miliardami korun - anebo jestli to byl někdo jiný, tak se pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, omlouvám - Český rozhlas s nějakou částkou přes 1 miliardu korun. (Hlas mimo mikrofon.) Dvě miliardy pardon, 2 miliardy, já jsem to vlastně sám říkal, 2 miliardy korun. A já jsem sám podpořil ten návrh, aby se zvýšil počet radních v poměru dvanáct ku šesti prostě z toho důvodu, že takto velká a významná instituce má mít k tomu adekvátně velkou radu. A ano nějaké peníze to stojí, ale jak už jsem na to jednou reagoval, pokud bychom přistoupili na logiku, že náklady na demokracii, když to takto řekneme, jsou jediným kritériem pro uplatňování nějakých kontrolních mechanismů, tak nemusíme mít rady žádné. Tak jsem říkal, že můžeme mít dvoučlennou Radu Českého rozhlasu a tříčlennou České televize a říci, že to stačí. To je prostě celý ten důvod. Ano, 18 radních je poměrně velký počet. Ano, veřejnoprávní Česká televize je klíčová významná instituce. Tak to je prostě nějaká souvislost, se kterou vy nemusíte souhlasit, ale podle mě to má nějakou roli, za kterou já stojím a považuji ji za důležitou.

Vlastně ten princip stojí na tom, že my jako Poslanecká sněmovna, jako zákonodárci, máme vytvořit prostředí, ve kterém ta veřejnoprávní média budou efektivně fungovat. A tady, když si říkám, že demokracie je drahá a že demokracie je někdy zdlouhavá, tak obě tato kritéria v tomto případě uplatňujeme. Ano, projednání zákona je dlouhé. Ano, vyšší počet radních přinese nějaké finanční náklady. Navíc ano, klademe si překážky do cesty, aby se snižovalo lákání o to, veřejnoprávní média ovlivňovat. A to je celý smysl této novely. Myslím, že to jsou, řekl bych, nějaké uměřené odpovědi na ty otázky, které kolega Nacher položil. Nevím, zda se v nich z principu můžeme shodnout, nebo ne. Ale prostě považuju za poctivé i v tuto pokročilejší dobu to takto říct a zdůraznit, že je to podle mě důležitá legislativa.

Samozřejmě příprava té takzvané velké novely zákona veřejnoprávních médiích bude velmi náročná. Já mám tu ambici, abychom k něčemu konkrétnímu dospěli, ať už se týká financování veřejnoprávních médií, zavedení kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo i ty takzvané technologické změny. Zda se to povede, nevím, ale chci tady veřejně a jasně říct, že se o to určitě pokoušet budu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Babka a připraví se pan poslanec Nacher. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty. ***