Ale to my přece tady pane ministře a pane poslanče Lacino celou dobu říkáme. Pojďte o tom s námi mluvit, pojďme o tom mluvit společně. Pojďme takovéhle věci společně v pohodě, v klidu připravit. Ale co se tady dneska děje? Vždyť my tady od vás máme na stole, a proto tady celou dobu a asi celou noc budeme, vždyť tady máme podivnou nějak upletenou, nějak slepenou novelu, o které na jednu stranu říkáte, že je vlastně pak jako nedůležitá, že je vlastně malá. Pak ale nepustíte nikoho z opozice ani ke zpravodajování. Ještě silou nám omezíte právo na deset minut. Vždyť je to celé divné! Tak pojďte toho dneska nechat, prosím, ukončeme to jednání. My jsme připraveni do té společné skupiny si sednout. (Předsedající: Čas!) Jsme připraveni s vámi pracovat. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní je s faktickou poznámkou paní poslankyně Peštová, poté pan poslanec Brázdil a pan ministr se hlásí s faktickou, nebo s přednostní? S faktickou? S přednostní, dobře, děkuji. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pane ministře, já s vámi nemohu souhlasit, protože ten zájem tam je. Kdyby tam ten zájem nebyl, tak byste to tak nehnali. Tak byste vlastně k tomuto zákonu neudělali mimořádnou schůzi, byť si pamatuji, jak jste tady spílali a říkali, že mimořádná schůze bude opravdu jako sůl, to bude málokdy. A vždyť se na to podívejte, my tady sedíme neustále. Neustále jsou to mimořádné schůze. Ale k čemu jsou to mimořádné schůze? Většinou k tomu, co vás zajímá. Ať je to služební zákon, teď je to vlastně tento zákon. Když jsme my svolali mimořádnou schůzi a chtěli jsme řešit problémy, co trápí lidi, tak jste nám neschválili ani program!

A určitě bych tady neříkala, že Legislativní rada vlády je nějaký poradní orgán. To není pravda. Já jsem na tu legislativní... Je pravda, že to je poradní orgán vlády, ale já jsem na tu Legislativní radu vlády chodila a předkládala jsem tam ty zákony, vyhlášky, nařízení. A můžu vám říct, že je to orgán, kde sedí x právníků, ať jsou to korporátní, ústavní, přes správní právo, a jsou to opravdu fundovaní právníci a není to jednoduché přes ně projít. Není to jednoduché. A můžu říct, že potom, když jdete do těch komisí, kde ty zákony a vyhlášky a nařízení musíte obhajovat, tak tam jsou taky. Takže opravdu to není jen tak, jako že to je nějaký poradní orgán. Opravdu jsou to fundovaní právníci. Je pravda, co právník, to názor. Dokázali se tam pohádat i mezi sebou, ale opravdu, když řekli ne, tak jsme stáhli zákon a museli předělat. A přesto to nejelo, protože jsme věděli, že bychom stejně skončili u Ústavního soudu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Milan Brázdil: Pane ministře, jsem rád, že sedíte zde a ne už v té řadě, že jste zaujal místo stolku zpravodajů. A jsem rád, že na vás napřímo můžu vznést dotaz. Lépe řečeno, je to reakce, je to reakce na vás, na vaše vystoupení. A ten dotaz je velmi jednoduchý. A teď poslouchejte hlavně vy lidi doma. V případě, že někdo tady dá pozměňující návrh na zvýšení koncesionářských poplatků, vy osobně nebo ministerstvo budete pro, nebo budete proti? V této tíživé situaci, kdy lidi opravdu asi peníze nemají a mít nebudou, tak prosím, jednoduchá otázka. A když mi odpovíte, budu rád.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem pan ministr Baxa.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane ministře, omlouvám se, já jsem zapomněla na pana poslance Juchelku, který se hlásil před vámi. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Já se taky omlouvám, jsem takový jako nenápadný, spíš dneska takový submisivní. (Předsedající: Přesně tak.)

Přesně tak. V tuto chvíli bych samozřejmě chtěl reagovat i na pana ministra Baxu, takže potom on může samozřejmě reagovat na mě. Ty naše světy se samozřejmě skutečně jakoby míjejí, protože ten můj svět, a já jsem ho v té České televizi prožil zhruba 15 let, je určitě trošičku jiný. Já tady právě proto mluvím o hodnotách, o těch principech, o těch nepsaných pravidlech, které také tvoří ten velký balík, kterému říkáme demokracie. I na těch nepsaných hodnotách to stojí. A proto rozumím, že ty naše dva světy se musí míjet, protože vy o tom nehovoříte, vy prostě to, co teď tady v tuto chvíli děláte, tak vy to prostě děláte. Jestli mi rozumíte. Vy o tom nehovoříte jako nějak moc, nepřemýšlíte o tom. Vy to prostě máte takhle nalajnováno. Proto děláte jednotlivé kroky, které, říkám, že s tím mým světem jsou skutečně diametrálně odlišné. Ať už je to na organizačním výboru změna zpravodaje, kterému opravdu nerozumím. To je porušení těch nepsaných pravidel a našich hodnot. Ať je to volba personálií aklamací, kterou jste udělali, to je fakt, a což je taky mimo ten můj hodnotový systém. Ať je to dvakrát neschválení bez jakýchkoliv argumentů zpráv o činnosti České televize. Té druhé určitě právě kvůli tomu bonusu generálnímu řediteli. To je taky můj svět, který já hodnotově vůbec nechápu, a je to záležitost vaše. Až poté, kdy se tady dneska setkáváme právě na mimořádné schůzi Sněmovny proto, abyste tady tento zákon protlačili. A to také není můj hodnotový svět. Není to o tom, že já bych chtěl něco na sílu tlačit, a přitom venku za těmito zdmi trápí lidi úplně něco jiného. A dneska jsme se to dozvěděli, protože dneska všude je jedna zpráva, a to, že o jednu třetinu se zdraží stočné, voda pro domácnosti. A budeme to muset do budoucna pravděpodobně taky nějakým způsobem řešit.

Takže ty naše dva hodnotové světy se skutečně míjejí. Váš je ten praktický, ovládající, mocenský, který chce, aby tady byla spíše závislá média na té veřejné moci. Můj takový není a já dělám všechno pro to, aby takovýto svět tady nebyl. Protože fakticky - a řekl jsem tady čtyři jasné, konkrétní případy: zpravodaj, aklamace, zprávy o činnosti, mimořádná schůze Sněmovny - je skutečně úplně jiný.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan ministr Baxa. Prosím.

Ministr kultury ČR Martin Baxa: Jenom podotknu, teď mluvím jako člen vlády, že tak jak průběžně sledujeme to, jakým způsobem pomáhá naše vláda občanům v porovnání s členskými zeměmi Evropské unie, tak jsme rozhodně v té horní části. Pane poslanče Juchelko, prostřednictvím paní místopředsedkyně, pojďme si říct, že naše vláda nejen že neoslyšuje potřeby občanů, ale naopak. Co se týká jednotlivých konkrétních forem pomoci, ať už se to definuje prostřednictvím schválených návrhů objemu finančních prostředků, tak na to, že jsme země střední velikosti, tak jsme rozhodně v těch nejvyšších patrech pomoci v rámci zemí Evropské unie. Tak to jenom na téma, zda nenasloucháme nebo nasloucháme občanům. Fakt jako člen vlády teď, nikoliv jako ministr kultury, ale jako člen vlády Petra Fialy říkám, že naše pomoc občanům je v porovnání s evropskými zeměmi, se zeměmi Evropské unie rozhodně v té nejhornější části toho, jak se pomáhá.

A jenom bych reagoval na faktickou poznámku paní poslankyně Bereniky Peštové, která vlastně jakoby řekla několik důležitých věcí najednou. Já ani vteřinu nechci snižovat roli Legislativní rady vlády, jsou tam skvělí právníci, ale také si prostě vážím svých kolegů na ministerstvu, kde na mediální legislativu disponuji týmem, nebo ministerstvo disponuje týmem velmi zkušených a znalých lidí. A já jsem nikdy nepřijal ten argument, který předložila Legislativní rada vlády, protože já prostě v těchto odborných otázkách věřím tomu, co říkají naši právníci, a myslím si, že oni měli pravdu. Že ten návrh, který jsme předložili v té původní verzi, nebyl návrhem protiústavním. A přesto, a naprosto, paní poslankyně, prostřednictvím paní místopředsedkyně, s vámi souhlasím, jsme prostě ustoupili, protože Legislativní rada vlády je vážená organizace, nebo pardon ne organizace, je vážená složka státu, a tím pádem jsme nechtěli vstoupit na samém začátku u tak důležité legislativy s tím pomyslným cejchem, že předkládáme protiústavní novelu. Což by se bezpochyby tady na půdě Sněmovny stalo, že bychom takovou nálepku dostali.

Ta novela, vy jste říkala, jestli je, nebo není důležitá. Myslím si, že nemá smysl jakýmkoliv způsobem porovnávat tuto mediální novelu s tím, jak už to tady zaznívalo v těch argumentech, že neslyšíme hlasy lidí, kteří potřebují pomoc, za zdmi této Sněmovny. Byla tady řada mimořádných schůzí, další budou v pátek, nemýlím-li se, kde se budou právě v tomto mimořádném zrychleném režimu projednávat úplně konkrétní návrhy na pomoc lidem v naší zemi, kteří jsou tísněni dopady Putinovy agrese vůči Ukrajině, světové energetické krize a dalších. ***