(12.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Pokud by za této situace předseda Rady České televize nebyl přítomen, ano, nemohla by se podle novely rada vůbec scházet, jednat a jednoduše rozhodovat. Obdobná situace by nastala samozřejmě i u Rady Českého rozhlasu, kde by rada byla až do prvního jednání bez místopředsedů a po vylosování by mohlo dojít k nové volbě, případně k převolení ve funkcích předsedy a místopředsedy.
Já jen musím říci, že jsem tady opravdu ve Sněmovně ještě nezažil, že bychom něco losovali, obzvlášť to dávali do důvodové zprávy zákona.
U členů Rady - c) - České televize také nelze vyloučit zpochybnění celého legislativního procesu, kdy chce vláda pětikoalice před volbou nového generálního ředitele v roce 2023 oslabit váhu jejich hlasů, a to na poslední chvíli. A znovu připomínám, že změna počtu členů Rady České televize není nijak odůvodněná. V předložené novele nevidím nic přínosného pro veřejnoprávní média. Z každého řádku je cítit, jak rychle byla napsána a jak se nikdo nezabýval reálným fungováním kontrolních orgánů veřejnoprávních médií. Vidím jen halabala maskované kroky vedoucí k ovládání a zasahování do jejich nezávislosti na úrovni rad. Sleduji neskutečné úsilí vlády prosadit změnou zákona za každou cenu a pomocí Senátu prosadit do televizní rady dalších šest členů reprezentujících vládní pětikoalici a těmto novým šesti členům zvoleným Senátem příští rok a šesti novým členům zvoleným letos ve Sněmovně nařídit, koho mají zvolit generálním ředitelem České televize. Letos si direktivní řízení už vyzkoušeli, když svým poslancům nařídili, jak mají hlasovat právě při volbě členů Rady České televize. Byli jsme toho svědky. My jsme se toho jako opozice nezúčastnili. Když neuspěli v tajné volbě, hodila za hlavu své zásady i ODS, která vždy tvrdila, že o personálních otázkách se rozhoduje v tajném hlasování a vládní poslanci si zde prosadili televizní radu k obrazu svému.
Novela, která tady leží, nezlepšuje a nezlepší stav veřejnoprávních médií. Neupravuje špatně nastavené vztahy mezi radou a generálním ředitelem ani nepřesnosti. Netvrdím to jen já, ale i radní a generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu Petr Dvořák a René Zavoral. Loni v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl například generální ředitel České televize - cituji: "Přiznejme, není tento zákon formulačně jednoznačný." A dodal k Radě ČT - cituji: "Největší problém ale je, že se zabývají jednotlivostmi místo dlouhodobých strategií." Ctím nezávislost veřejnoprávních médií a velmi dobře chápu jejich roli, sám jsem pro ně pracoval, ale také sleduji, jak si každý z účastníků ohýbá zákon ve svůj prospěch.
Takže když začnu u generálního ředitele, který vloni v únoru řekl, že by se rada měla věnovat dlouhodobé strategii, tak to rada udělala a dělala to i dříve. Letos v lednu Rada ČT projednala dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize na roky 2022 až 2026. Hned v úvodním slově Petra Dvořáka k této problematice čtu - cituji: "Česká televize bude schopna pokračovat ve vysílání programu ČT3, který z kvalitativního hlediska patří mezi nejúspěšnější stanice ČT." Datum 9. února 2022. Střih. Tisková konference Petra Dvořáka z 31. května 2022: České televize plánuje do roku 2024 škrty ve výši 910 milionů korun. To zahrnuje mimo jiné zrušení vysílání ČT3. Uvádím to ve zkratce jako příklad fungování televize, kdy generální ředitel volá po prodloužení možnosti například odpočtu DPH, aby Česká televize mohla vysílat ČT3, ovšem kvůli jednomu hlasu mediálně hlasité podporovatelky televize, která nepřijde na jednání Sněmovny, a asi víme, o kterou paní režisérku se jednalo, tento návrh není schválen. Zákon o DPH odchází do Senátu, který to kvůli odpočtu DPH pro ČT vrací. Scházíme se tady málem na mimořádné schůzi, a nakonec, když televize získala odpočet na DPH, je schválen dlouhodobý plán, tak ze dne na den generální ředitel občanům oznámí škrty a propouštění?
To jsou věci, které bychom asi tady měli řešit místo toho, jakým způsobem ovládnout po vzoru Polska a Maďarska média veřejné služby. Toto bychom měli řešit, a to formou zákona. Ne to, zda televize zruší ČT3 nebo ČT2, ale jak je dlouhodobě řešeno fungování média veřejné služby, nebo médií, jak jsou nastaveny mechanismy mezi radou a generálním ředitelem, v jakém okamžiku rozhoduje generální ředitel a kdy musí své kroky projednat se zástupci veřejnost, tedy s členy rady, a nechat si své kroky schválit.
Přiznám se, že jsem nepochopil, co se od února do května odehrálo na Kavčích horách, že došlo k tak zásadnímu obratu. A na tiskové konferenci se nevyskytl ani pan generální ředitel. To, že koncesionářské poplatky nerostou, víme a s tím dlouhodobý plán počítal. Možná si generální ředitel vyděšen růstem nákladů i závazků uvědomil, že se musí pootočit kormidlem a že dlouhodobé plány by byly už po třech měsících nerealizovatelné a že by podle nich nebyl schopen sestavit rozpočet na příští rok, natož udržet provoz televize v roce 2023, kdy uvažuje o další obhajobě na postu generálního ředitele. Anebo možná také ne, to uvidíme.
Ale zpátky k zákonům o veřejnoprávních médiích. Každý z nás, kdo seděl v zastupitelstvu, ví, že o prodeji pozemku či územním plánu rozhoduje zastupitelstvo, že podle zákona musí přijít starosta obce třeba Bokovce i primátor Prahy na zastupitelstvo a tam získat hlasy a potřebné usnesení, aby mohl učinit další kroky. A je na nás, abychom ke spokojenosti posluchačů a diváků veřejnoprávních médií role, fungování a vztahy aktérů v zákoně správně a přesně nastavili, a to s ohledem na vývoj, který nastal v oblasti médií i veřejné služby samotné, abychom měli veřejnoprávní média, která budou svým divákům a posluchačům přinášet užitek. Abychom měli média, která si zachovají svou identitu, která budou rozvíjet, prodávat a dokumentovat naši kulturu v tom nejširším možném slova smyslu, která budou relevantní a respektovaná a která budou přinášet jedinečný obsah. Pouze takto, pokud budou originální, mohou v tomto globalizovaném světě médií a poskytovatelů informací a zábavy, kde se na značku a místo původu moc nehledí, uspět.
Tohle beru jako výzvu a základ pro práci na nové legislativě, nikoliv návrhy, možná nářky starších kolegů, kteří by si rádi zahlasovali o členech mediálních rad. Já osobně se dívám dál, než je hranice jednoho volebního období. I proto budu pokračovat dál jako předseda volebního výboru v dalších seminářích právě proto, abychom hlouběji pochopili, jakým způsobem fungují média veřejné služby a obecně média ve 21. digitálním století.
Proto mám tady samozřejmě výtku na pana ministra kultury, pana Baxu, protože vznikla samozřejmě nějaká iniciativa, která by se měla zabývat tou velkou novelou zákona o České televizi, ale nikdo z opozičních poslanců do této iniciativy nebyl přizván. Prozatím tam prostě nikdo není, pravděpodobně tam nikdo nebude, protože tato vládní pětikoalice, jak jsem teď tady vysvětloval, pokračuje v tom, že si chce média veřejné služby bačovat sama. Chce sama o tom rozhodovat, nechce vůbec žádný názor opozice, to znamená statisíců voličů, kteří dali svůj hlas opozici, chce jednoduše si tyto zákony prosazovat sama, svou silou, bez jakékoliv diskuse a bez jakéhokoliv přispění jiných názorů. Nevěřím tomu, že v nějaké dohledné době bychom velkou novelu zákona o České televizi tady v Poslanecké sněmovně měli. Máme tady spoustu dalších problémů, které vždycky tu Českou televizi nějakým způsobem upozadí. I proto bychom měli na tom začít pracovat co nejrychleji, pokud bychom tady ještě něco takového diskutovat chtěli, a neměli bychom se zabývat právě těmito věcmi, které tady na mimořádné schůzi Sněmovny projednáváme.***
